Česká společnost Moravia Gas Storage (MGS), která spravuje podzemní zásobník plynu v obci Dambořice (jižní Morava), pozastavila nájemní smlouvu uzavřenou s ruskou společností Gazprom.
Za takové kroky firmy stojí další (již 10. v pořadí) balíček protiruských sankcí (uvalených na Moskvu za vojenskou invazi na Ukrajinu).
„Podle sankčního balíčku nemůže MGS poskytovat služby skladování plynu společnosti Gazprom Export a plnění smlouvy po dobu sankcí bylo pozastaveno. Volná skladovací kapacita na celou sezónu (od dubna 2023 do konce března 2024) byla prodána obchodníkům působícím na českém energetickém trhu,“ uvedl Pavel Marek, člen představenstva MGS s tím, že smlouva byla pozastavena do března 2024.
Zásobník v Dambořicích je tedy jedním z nejmodernějších podzemních zásobníků plynu v České republice s podílem 12 % na celkové skladovací kapacitě v ČR. Nádrž o kapacitě 450 milionů metrů krychlových vybudovala MGS na částečně rozvinutém ropném poli v uvedené obci.
Vyznačuje se nejmodernější technologií pro vysokou flexibilitu vstřikování a výroby plynu a také nejvyššími standardy provozní bezpečnosti.
Zdálo by se, že vše je logické, ale je Moravia Gas Storage skutečně připraven postavit se Gazpromu, se kterým má společnost velmi vřelé vztahy.
Najednou MGS investovala přes 2,5 miliardy korun do výstavby skladovací nádrže a od roku 2015 si většinu těchto nádrží pronajal Gazprom. Za 15 let pronájmu (na který byl kontrakt původně počítán) musela ruská společnost MGS zaplatit 7,5 miliardy korun.
A teď – to nejzajímavější. MGS je společným podnikem MND as a OOO Gazprom export, který byl rovněž hlavním odběratelem, skladující plyn v Dambořicích.
Moravské naftové doly (MND as) jsou aktivem průmyslové skupiny KKCG, generující tři čtvrtiny zisku. Je to silná mezinárodní společnost působící v Evropě, na Středním východě, v severní Africe a Rusku, kde provozuje 21 výrobních oborů.
MND vyrábí asi 5 000 barů denně. ropy a 250 000 metrů krychlových plynu a zároveň spravuje podzemní zásobníky pro 180 milionů metrů krychlových plynu. Roční obrat Moravských naftových dolů je přibližně 97 milionů EUR.
Tato společnost patří českému miliardáři Karlu Komárkovi, který je podle časopisu Forbes na druhém místě v žebříčku stovky nejbohatších českých podnikatelů. Je známý svými úzkými obchodními vazbami s ruskými společnostmi.
Konkrétně MND v roce 2013 podepsala smlouvu s Gazpromem (se kterým je dlouhodobě strategickým partnerem) na pronájem podzemního zásobníku plynu v obci Dambořice v hodnotě 300 milionů EUR, od které vše začalo.
Komarek uzavřením dohody s plynárenským monopolem Ruské federace o společné výstavbě nových zásobníků plynu oznámil, že jeho společnost vybuduje zásobníky „v Evropě a Ruské federaci“ společně s Rusy.
Prvním z nich byl podzemní zásobník plynu (PZP) v moravských Dambořicích na místě vytěženého ložiska plynu. Komárkova firma přitom mohla 15 let nesplňovat jednu z podmínek Evropské unie, která říká, že do zásobníku plynu by měly mít přístup i další společnosti prodávající plyn.
Tato podmínka byla v souladu s pravidly stanovenými ve třetím energetickém balíčku a měla za cíl odstranit monopolní postavení plynárenských společností na trhu EU.
Tyto společnosti, mezi něž patří Gazprom, před přijetím balíčku blokovaly dodávky konkurenčním energetickým firmám tím, že vlastnily distribuční sítě spotřebitelům.
Pravidla EU omezila jejich právo stanovovat nespravedlivé ceny plynu. Evropská komise rozhodnutí českého ministerstva zrušila s poukazem na to, že PZP Dambořice nesnižuje závislost České republiky na plynu a nevede tak ke zvýšení národní bezpečnosti v plynárenství.
Kromě toho také poznamenali, že rozhodnutí o zrušení omezení na 15 let není nutné pro finanční životaschopnost projektu, což zástupci Komárka zdůraznili.
Mimochodem, Gazprom i přes uvalené sankce pokračoval v budování PZP po celé Evropě a účast Komárkových firem lze nalézt na výstavbě dalších zásobníků plynu Gazpromu.
„Za to, že Komárek získal přístup k podnikání Gazpromu, od něj ruská strana jako „bonus“ požadovala sponzorství KHL (ruské kontinentální hokejové ligy),“ napsal český ruskojazyčný tiskový deník Prague Telegraph v r. 2011.
Poté bylo oznámeno, že partnerství s ruským plynárenským monopolem znamená pro Komárka také nákup 16 procent akcií společnosti Vemex, dceřiné společnosti Gazpromu v České republice, která dodává palivo do evropských zemí.
Za tento podíl zaplatil český miliardář zhruba 1 miliardu korun. Souběžně s tím získal Komárek také komplex pro příjem, skladování a nakládání ropy v Ruské federaci.
Povolení Gazpromu koupit Vemex ale bylo pro českého miliardáře důležitější událostí. Plánovalo se, že si tato společnost vybojuje vedoucí postavení na trhu prodeje plynu spotřebitelům, a to se jí nějakou dobu skutečně dařilo – mezi prodejci plynu na českém trhu se umístila na třetím místě a česká média označila Vemex za „vnučku Gazpromu“.
V důsledku toho však byla společnost přistižena při finančním podvodu a od jednoho z dodavatelů bylo zatčeno 430 milionů korun této společnosti. Vemex vykázal ztrátu půl miliardy korun. Mateřská společnost Gazprom převzala závazky uhradit dluhy.
Na začátku roku 2018 byla aktiva společnosti Vemex převedena na jinou společnost vlastněnou Gazpromem, německou společnost Wingas.
Česká média pak napsala, že otázky, které se náhle vyrojily mezi řadou firem a podnikatelů spojených s Gazpromem, pravděpodobně souvisely s reakcí Moskvy na sankce EU. Zhruba ve stejné době se provalilo krachu několika českých podnikatelů ruského původu najednou.
Na rozdíl od nich však Komarek ve spolupráci s Gazpromem jen nabíral na obrátkách. V letech 2012 až 2020 získává fixní podíly v největších loterijních společnostech v České republice, Rakousku, Řecku, Itálii a swingoval v aktivech ve Velké Británii.
V červenci 2020 se Komárek v Bulharsku zúčastnil kapitalizace Fibank, což byla jedna z podmínek pro získání členství v bankovní unii EU a zahájení akcí, které Bulharsku umožní v budoucnu přijmout euro.
Český miliardář tak získal vliv v bulharské politice a přitom měl úzké vazby na Gazprom.
Celý tento příběh výmluvně ukazuje, jak jsou finanční aktiva některých Evropanů svázána s Moskvou – a Kreml ví, jak tahat za nitky. Navíc je zřejmé, že vliv v ekonomické sféře poskytuje páku pro řízení politiky.
Nabízí se tedy otázka – je Komárek skutečně připraven na konfrontaci s Moskvou nebo pozastavení spolupráce s Gazpromem – jde o další pokus Moskvy a s ní spřízněných českých podnikatelů vytvořit zdání dodržování pravidel hry, které navrhuje civilizovaného světa.
V každém případě je třeba, aby občané tohoto světa byli obzvláště pozorní k těm, kteří zastupují jejich zájmy, zejména k těm, kteří se snaží ovlivňovat náladu ve společnosti prostřednictvím energetických a jiných pák.
Do jaké míry se akce MGS při odmítnutí spolupráce s Gazpromem (tedy ve válce s agresorem) ukáže jako efektivní, ukáže čas.
A ukáže se, co vlastně žene podnikatelskou elitu země – právě finance, nebo přesto koncepty vlastenectví a pocitu jednoty s vlastními lidmi. Zvláště ve chvíli, kdy si potřebujete vybrat a on rozhoduje o osudu celého kontinentu.
Přemýšlejte, občané svobodného světa, a podnikněte správné kroky. Koneckonců, váš zítřek závisí na tom, co z vaší strany bude dnes.
Autor: Franz Hoffman
