V Kazachstánu se dnes konaly předčasné parlamentní volby, kvůli změně volebního systému dříve, než bylo plánováno. Podle průzkumů hlasování nejspíše vyhraje vládní strana Amanat prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, do dolní komory parlamentu by se ale na základě nového systému mohli dostat i nezávislí kandidáti, uvedla agentura Reuters.
Odhady výsledků zveřejněné po uzavření volebních místností přisuzují vládnoucí straně 53-54 procent hlasů, což postačuje k udržení pohodlné většiny. Podle agentury TASS odhady také slibují zvýšení počtu stran v parlamentu, a to až na šest, včetně opozičních sociálních demokratů. Z 98 poslanců se 69 volí podle stranických kandidátek, 29 v jednomandátových volebních obvodech, připomněl středoasijský server Fergana News.
Loni v lednu Kazachstánem zmítaly masové protesty, jejichž potlačování si vyžádalo přes 200 mrtvých. Dnešní hlasování bylo ale klidné. Volební účast dosáhla 54,2 procenta, oznámily úřady po uzavření volebních místností. Odhady vyšly po půlnoci místního času, první výsledky se očekávají v pondělí. Konečné výsledky pak musejí být oznámeny do 29. března, uvedl server Astana Times.
Hlasovat mohlo asi 12,3 milionu z celkem zhruba 19 milionů obyvatel, volí se 98 poslanců dolní komory parlamentu. Volby se konají předčasně kvůli ústavním reformám, které po loňských protivládních protestech vyhlásil prezident Tokajev.
Novinkou dnešních voleb v této zemi bohaté na ropu a zemní plyn bylo i to, že voliči nevybírali jen z představitelů politických stran, ale i z nezávislých kandidátů, mezi kterými je i několik opozičních politiků. Něco takového se podle agentury Reuters děje poprvé po dvou desetiletích. Nicméně zájem o hlasování v největším městě Almaty, které je tradičně opozici nejvíce nakloněno, byl slabý a ulice byly plné policistů.
„Stále si stěžujeme, že se v naší zemi nic nemění, ale sami se neúčastníme politického života. Přijít a hlasovat je to nejmenší, co můžeme pro změny udělat,“ řekla šestatřicetiletá manažerka Jevgenija, která nechtěla říct své příjmení, ani pro koho hlasovala.
Rovněž práh pro vstup do parlamentu byl nově snížen ze sedmi na pět procent. Novinky přivítali podle agentury DPA i mezinárodní pozorovatelé, kteří ale zároveň kritizovali pokračující nesvobodu tisku a projevu.
Tokajev hlasoval už ráno v Astaně bez toho, že by hovořil s novináři. Uvedl, že volby by měly umožnit realizovat jeho plán reforem a spravedlivějšího rozdělování příjmů z prodeje nerostného bohatství.
Agentura AFP situaci kolem voleb charakterizovala jako nesmělé otevření demokracii navzdory přetrvávajícím reflexům autoritářského režimu v této největší středoasijské zemi. Sám Tokajev přitom varoval, že ty, kdo zasévají nesvár, čeká přísné potrestání.
„Volební systém se změnil a působí dojmem volby. Ve skutečnosti ale prezident a jeho administrativa mají sčítání hlasů ve svých rukou,“ řekl politolog Dimaš Aljanov. „V autoritářské zemi se volby konají proto, aby si režim udržel moc, a ne aby je nahradily,“ dodal.
Sčítání hlasů po zavření volebních místností se nesměli zúčastnit nezávislí pozorovatelé a na sociálních sítích se objevily videa, zachycující údajné vhazování zfalšovaných hlasovacích lístků do uren, uvedla AFP s tím, že pravost záběrů nemohla ověřit.
Nyní devětašedesátiletý Tokajev je prezidentem od března 2019, v čele státu vystřídal Nursultana Nazarbajeva, který vládl postsovětskému Kazachstánu od vyhlášení nezávislosti v roce 1991. V březnu 2019 nečekaně odstoupil, i pak si ale zachoval v zemi vlivné postavení, až do loňských lednových nepokojů. Ty vypukly zprvu jako demonstrace proti zdražení pohonných hmot, později ale přerostly v násilné protesty proti vládě. Dav také zaútočil na vládní budovy v několika městech. Režim nepokoje tvrdě potlačil, o pomoc při tom Tokajev požádal i Rusko a další postsovětské státy, které tam na čas vyslaly své jednotky.
Během nepokojů Tokajev sesadil Nazarbajeva z vlivného postu předsedy bezpečností rady a později vyhlásil reformy. Tokajevova vláda loni také vrátila hlavnímu městu název Astana. V roce 2019 metropoli přejmenovala na Nur-Sultan, na počest bývalého prezidenta Nazarbajeva. Tokajevovy reformy také posílily pravomoce parlamentu a prezidentovi je omezily. Kvůli změnám volebního systému se ale musely konat znovu i prezidentské volby, které v listopadu se ziskem 81 procent hlasů vyhrál opět Tokajev. Očekává se, že dokončení politické transformace ještě více upevní Tokajevovu pozici.
