Výuka druhého cizího jazyka na základní škole přináší nejen znalost samotného jazyka, ale také poznání odlišného kulturního prostředí a otevírá širší možnosti pracovního uplatnění. V rozhovoru s ČTK to uvedla Olga Nádvorníková, propagátorka výuky cizích jazyků a spoluautorka projektu interaktivní mapy francouzštiny v České republice. Vládní koncepce, která počítá se zrušením povinnosti školáků učit se druhý jazyk, by podle Nádvorníkové měla dalekosáhlé důsledky.
„Znalost dalších cizích jazyků je nejenom pro ekonomický, ale i jiný rozvoj země strašně důležitá,“ uvedla Nádvorníková. Omezení výuky by vytvořilo celou generaci „dospělých lidí, kteří by se za celou školní docházku nesetkali s jiným cizích jazykem než s angličtinou,“ dodává profesorka, která tento týden u příležitosti dne frankofonie převzala francouzský Národní řád za zásluhy.
Nádvorníková poukazuje na zkušenosti ze sousedního Slovenska, kde zrušili další cizí jazyk v roce 2015. „Po této změně na Slovensku klesl počet žáků, kteří se učí další cizí jazyk, o 30 procentních bodů. Úbytek navíc není distribuovaný rovnoměrně,“ upozornila Nádvorníková. Nejvíce podle ní dopadl na sociálně slabší rodiny a odlehlejší regiony. „Svědectví učitelů a ředitelů škol z praxe v Česku ukazuje, že vývoj by tu byl velmi podobný,“ uvedla Nádvorníková.
Výuku cizích jazyků dnes činí jednoduššími a přitažlivějšími moderní technologie. Studenti si mohou například telefonovat nebo povídat přes video o svých zálibách, jen v cizím jazyce, popisuje aktuální možnosti jazykových výměn profesorka.
„Žák se seznámí s jinou jazykovou a kulturní realitou. V okamžiku, kdy touto jazykovou výukou neprojde, tak se za celou školní docházku nesetká s žádným jazykem členské země Evropské unie. Jak chceme podporovat myšlenku jednoty EU, když si vytvoříme velkou skupinu dospělých, kteří se s tou realitou nikdy nesetkají?,“ řekla Nádvorníková.
Proti dobrovolnosti výuky druhého cizího jazyka se staví i Kristýna Křížová, předsedkyně Spolku bývalých studentů českých sekcí ve Francii. Cizí jazyky podle ní rozvíjí osobnosti žáků a studentů, zlepšují jejich všeobecný rozhled i budoucí pracovní uplatnění.
„Učit se cizím jazykům může být klíčovým momentem na cestě k lepší budoucnosti. Osobní příběhy nemála studentů sekcí ukazují, že cizí jazyk, v tomto případě francouzština, otevřela žákovi šance vypracovat se z komplikovaného sociálního prostředí a srovnala tak příležitosti na startovní čáře života,“ řekla ČTK Křížová.
Absolventi českých sekcí ve Francii hovoří v průměru 5,3 jazyky, vyplynulo z loni zpracovaného průzkumu mezi 157 bývalými studenty tohoto stoletého studijního programu. Vedle nezbytné češtiny a francouzštiny umí anglicky a nejčastěji také španělsky nebo německy. Celkem se v anketě objevila znalost 27 jazyků.
Polovina respondentů vypověděla, že francouzština sehrála v jejich profesní kariéře zcela zásadní roli. Během profesní dráhy se tito absolventi uplatnili v Evropě i jinde ve světě.
Koncepci pro změny v takzvaném rámcovém vzdělávacím programu začali experti na ministerstvu školství připravovat v září 2021. Plán počítá i se zavedením volitelnosti druhého cizího jazyka. První školy by mohly výuku upravit od září 2024.
