Některé země Evropské unie vznášejí otázky nad schopností Maďarska chopit se příští rok předsednictví v Radě EU. Ministři Německa či Nizozemska dnes v souvislosti se sporem mezi maďarskou konzervativní vládou a unijními institucemi o právní stát a evropské hodnoty dali najevo pochyby, zda se Budapešť za třináct měsíců nestranně zhostí vůdčí role v sedmadvacítce zemí. Zástupkyně maďarské vlády naproti tomu označila zpochybňování maďarského předsednictví za nesmyslné; vidí za ním politický tlak Evropského parlamentu.
Podle českého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka je v současné situace obtížně představitelné, že bude Maďarsko v blízké budoucnosti přispívat k hledání konsensu a společných postojů celé EU. „Maďarsko bohužel už delší dobu dává najevo, že nemá zájem podporovat společná a většinová stanoviska dalších členských států EU. Přetrvávají rovněž jeho vnitřní problémy konzistence maďarských zákonů a norem s právním rámcem a principy celého společenství,“ sdělil dnes na dotaz ČTK.
„Na druhé straně by případné odebrání předsednictví jedné z členských zemí bylo zcela bezprecedentním krokem, jehož realizaci a dopad si rovněž nedovedeme v tuto chvíli představit,“ dodal Dvořák.
Respekt k evropským hodnotám v Maďarsku byl dnes v Bruselu tématem schůzky unijních ministrů pro evropské záležitosti, kteří vyslechli maďarské argumenty během dalšího slyšení v rámci několik let trvajícího bezvýsledného řízení. Jeho cílem je přesvědčit vládu premiéra Viktora Orbána, aby přestala omezovat nezávislost justice, pluralitu médií, akademické svobody nebo činnost nevládních organizací.
Právě kvůli těmto problémům se europoslanci ve čtvrtek chystají vyzvat členské státy, aby Maďarsku předsednictví odebraly. O tom, že v Budapešti patrně nebude vedení unie ve správných rukou, jsou přitom přesvědčeni i někteří ministři. Německá ministryně pro evropské záležitosti Anna Lührmannová označila zmíněné problémy za velmi vážné. Maďarsko je podle ní v unii v této otázce izolováno a proti ostatním zemím často jde i pokud jde o podporu Ukrajiny.
„Proto pochybuji, že Maďarsko dobře zvládne své předsednictví v Radě EU,“ řekla novinářům německá politička. Podobná slova volil nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra, podle něhož je mezi politiky členských zemí kvůli blížícímu se předsednictví rozšířen „nepříjemný pocit“.
Česko dnes na ministerském jednání zastupoval náměstek ministra pro evropské záležitosti Marek Havrda, který podle informací ČTK k bodu věnovanému Maďarsku nevystoupil a téma maďarského předsednictví nekomentoval. Vláda v Praze k řízení s Maďarskem podobně jako další země východního křídla EU dlouhodobě zastává zdrženlivější postoj než západoevropské státy.
Maďarsko má podle pravidelného harmonogramu střídání předsednictví převzít řízení sedmadvacítky zemí za rok v červenci od Belgie. Poté bude půl roku určovat agendu ministerských jednání, spolurozhodovat o unijních prioritách a zastupovat Radu EU při jednáních s europoslanci. Rozhodnutí o pořadí předsednických států je plně v rukou členských zemí, které pravidelnou rotaci na toto desetiletí stanovily již před několika lety.
Budapešť tvrdí, že je na předsednictví připravena, a vylučuje, že by o něj mohla přijít.
„Je to absolutní nesmysl, žádná diskuse neprobíhá. Maďarsko bude předsednickou zemí,“ řekla dnes novinářům maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová. Země je podle ní v pravidelném kontaktu s vedením Rady EU a na svou roli se pečlivě připravuje.
