Unijní země přidají další 3,5 miliardy eur na nákupy zbraní pro Ukrajinu

Státy Evropské unie přidají další 3,5 miliardy eur (83 miliard korun) do fondu, z něhož financují nákupy zbraní pro Ukrajinu. Shodli se na tom v pondělí ministři zahraničí členských zemí na jednání věnovaném aktuální situaci v Rusku a další podpoře Kyjeva. Celkový objem Evropského mírového nástroje (EPF) nezávislého na unijním rozpočtu by měl stoupnout na přibližně dvanáct miliard eur.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že peníze by v souladu s původním účelem fondu měly putovat i na nákup vojenského materiálu pro další partnerské země. Evropský blok od loňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu uvolnil na financování zbraní pro bránící se zemi z EPF sedm půlmiliardových plateb.

Schválení osmé platby zatím blokuje Maďarsko. Jeho ministr zahraničí Péter Szijjártó prohlásil, že nezmění přístup, dokud Ukrajina neškrtne maďarskou banku OTP ze svého seznamu sponzorů války.

Další dvě miliardy mají putovat na financování dělostřelecké munice. Zásobování Ukrajiny tak již téměř vyčerpalo původní objem fondu, který byl před válkou plánován na celé víceleté rozpočtové období do roku 2027.

Fond by měl nadále sloužit také pro mimoevropské partnerské země

„Je důležitější než kdy dříve, abychom pokračovali v podpoře Ukrajiny,“ řekl s odkazem na víkendovou vzpouru žoldnéřů z Wagnerovy skupiny v Rusku Borrell. Fond by podle něj měl však rovněž sloužit ke svému původnímu účelu, tedy k financování vojenského materiálu především pro mimoevropské partnerské země. EPF již poskytl peníze například pro Libanon, Jordánsko, Somálsko, Mosambik, Niger, Gruzii, Moldavsko či Bosnu.

Členské země by na navýšení měly přispět poměrnými částkami v závislosti na výkonu svých ekonomik. „Vláda jednoznačně deklarovala, že podporuje výdaje na obranu. Toto jsou svým způsobem výdaje, které jdou na evropskou obranu,“ řekl po jednání novinářům český ministr zahraničí Jan Lipavský.