Česká republika se bude významně podílet na plánu NATO posílit mezinárodní bojové uskupení na Slovensku, řekl prezident Petr Pavel na začátku aliančního summitu ve Vilniusu. Česko bude mít na Slovensku jeden smíšený prapor a na chodu útvaru se bude podílet i podstatnou částí štábu a podpůrných jednotek, sdělil novinářům.
Posilování mezinárodních útvarů na východním křídle NATO je klíčovou součástí nových plánů kolektivní obrany, jejichž projednávání pokračuje i na aktuálním summitu. Počítá se přitom s postupným navýšením stavů až na 5000 vojáků v každé z osmi skupin. Skupina sídlící ve slovenské Lešti čítala podle informací z konce loňského roku na 1000 vojáků, přičemž Česko stojí v jejím čele.
„Na Slovensku, tak jako jinde, se bude přítomnost navyšovat na stupeň brigáda, lépe řečeno do stupně brigáda. Česká republika se na tom bude významně podílet,“ uvedl Pavel. Jeden prapor chce mít česká armáda přímo na Slovensku a další „dislokovaný“ na českém území.
Velení mise by podle prezidenta mohlo Česko sdílet se Španělskem. Jak dlouho by mohlo avizované rozšíření trvat, ani přesný rozsah budoucí české přítomnosti na Slovensku Pavel neuvedl. Novinářům zároveň sdělil, že v Litvě a Lotyšsku, kde se ČR rovněž bojových uskupení NATO účastní, „zůstaneme ještě po nějakou dobu se stejnou přítomností“.
Pavel: Okno pro ukrajinskou ofenzívu se s koncem roku víceméně uzavře
Ukrajina bude zřejmě muset vyjednávat s Ruskem na základě úspěchů dosažených do konce tohoto roku, vyplývá podle českého prezidenta Petra Pavla z aktuálních politických a vojenských okolností. Pavel dnes o situaci na Ukrajině hovořil na úvod summitu NATO ve Vilniusu. Podle něj je třeba „realisticky“ vnímat, že okno příležitosti pro ukrajinské územní zisky se do konce roku víceméně uzavře.
Prezident se zúčastnil veřejné diskuse pořádané na okraj summitu, kde dostal i otázku týkající se vývoje nynější ukrajinské protiofenzívy. „Ukrajina pomalu získává území, pravděpodobně stále hledají slabá místa v ruské obraně. Stále nenasadili významné síly, které připravili,“ míní Pavel.
Mluvil o tom, že ruské straně hraje do karet to, že měla čas na přípravu obranných linií a má vzdušnou převahu. Ukrajinci jsou podle Pavla mnohem více motivovaní a vybavení lepší technikou, nemají ovšem dost munice a vzdušných sil, „aby byli opravdu efektivní“. Čas na posun fronty se jim krátí nejen proto, že s příchodem zimy bude postup složitější, ale také kvůli nadcházejícím volbám ve Spojených státech, v Rusku a na samotné Ukrajině, uvedl.
„Uvidíme další pokles ochoty masivně podporovat Ukrajinu dodatečnými zbraněmi. Takže všechny tyhle podmínky pravděpodobně povedou k závěru, že to, co bude dosaženo do konce roku, bude východiskem pro vyjednávání,“ řekl Pavel.
Kromě munice a vojenského vybavení podle něj Ukrajina potřebuje také „povzbuzení a ujištění“. Odkazoval tím na klíčové téma summitu ve Vilniusu, kterým je možný posun v otázce přijímání Ukrajiny do NATO. Podle Pavla spojenci mohou posílit ukrajinskou morálku příslibem, že zahájí přístupový proces ihned po konci bojů, o vyústění summitu však nechtěl spekulovat.
Český prezident také uvedl, že nepokládá za nezbytné přesunout jaderné zbraně členských států NATO blíže k ruským hranicím v reakci na ohlášené rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku. Reagoval tak na dotaz ukrajinského zákonodárce, který se tázal, zda takový krok dnes není na místě.
„Nemyslím, že bychom vždy měli odpovídat na kroky protivníka ve stejném duchu. Veškeré naše úsilí zaměřujeme na to, abychom protivníka (od použití jaderných zbraní) odradili,“ uvedl. „Není nutné je rozmístit blíže k (ruským) hranicím, protože to by situaci jen eskalovalo,“ pokračoval. Podle Pavla by NATO mělo v reakci na ruské kroky spíše připomínat, že má stejné možnosti jako Moskva.
