Vládní strany se při úpravě ozdravného balíčku dohodly na tom, že v návrhu nebude zvýšení renty pro prezidenta po skončení jeho funkčního období. Domluvily se také na odbourání některých administrativních povinností při řešení dohod o provedení práce, postupném čtyřletém růstu zdanění u elektronických cigaret a nikotinových sáčků či na zkrácení navyšování spotřebních daní z lihu na tři roky. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Další změny v konsolidačním balíčku, na kterých se domluvili lídři koalice, představil dnes v noci premiér Petr Fiala (ODS).
U daně z nemovitých věcí dává podle MF návrh pravomoc obcím, aby mohly pro zemědělské pozemky, jako jsou orná půda, vinice, chmelnice a zahrady, zavést místní koeficient 0,5, tedy eliminovat u nich zvýšení daně z nemovitých věcí. Koalice se dohodla také na zvýšení minimální daně za jeden herní automat na 13.400 korun z 9200 korun.
U daně z příjmu právnických osob by se měly nově zdaňovat pouze realizované kurzové operace. Nyní firmy musí dodaňovat takzvané nerealizované kurzové rozdíly. Například má-li firma pohledávku v eurech, pak při posílení eura vzniká kurzový zisk, který se už nebude zdaňovat. Zrušení osvobození zvýhodnění u manažerských bytů se nedotkne osob, které v daných bytech měly bydliště před účinností zákona.
Schválené změny zpracuje MF do jednoho pozměňovacího návrhu, který předloží všech pět koaličních stran společně. Návrh bude projednán na schůzi Poslanecké sněmovny, která začíná 5. září.
Hlavními úpravami je zachování daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období či sjednocení sazby daně z přidané hodnoty pro časopisy a noviny na 12 procentech.
Výnos z daně z nemovitostí by podle koaličního pozměňovacího návrhu zůstal obcím ze 100 procent výměnou za snížení příjmů ze sdílených daní v rámci rozpočtového určení daní v rozsahu deseti miliard korun. Stát by také měl získat 55 procent výnosů daně z hazardu namísto dosavadních 35 procent. Obcím podle počtu povolených herních automatů zůstane 22,5 procenta, stejný poměr pak připadne obcím podle počtu obyvatel. Firmy budou moci od ledna 2024 vést účetnictví v cizí měně, konkrétně v eurech, dolarech a librách, pokud je tato měna jejich funkční měnou.
Podle květnového vyjádření vlády by v příštím roce měla navrhovaná opatření v konsolidačním balíčku zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy. Balíček v původní podobě měnil 63 zákonů. Jde hlavně o rušení daňových výjimek a některá zjednodušení. Kabinet jej chce schválit do konce roku, aby mohl začít platit v příštím roce.
Návrh zákona jako takový má přinést státu v příštím roce navíc 35,2 miliardy korun. V roce 2025, až začne platit zvýšená sazba daně z příjmů firem, mají příjmy státu stoupnout o 37,1 miliardy korun. Součástí projednávaného návrhu zákona tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace.
