Akademici z českých vysokých škol (VŠ), kteří jsou sdružení v iniciativě Hodina pravdy, chtějí v říjnu stávkovat. Iniciativa sdružuje vyučující a studenty humanitních a společenských oborů. Stávka je zatím plánovaná na jeden den, vysokoškolští učitelé ale nevylučují ani delší protesty. ČTK to sdělili zástupci iniciativy. Důvodem ke stávce je podle nich podfinancování VŠ a to, že situaci univerzit vláda a ministerstvo školství (MŠMT) dostatečně neřeší. Podle akademiků hrozí, že málo peněz dostanou univerzity i v roce 2024, uvedli s odkazem na dosavadní návrhy státního rozpočtu a vyjádření politiků.
Kvůli nízkým odměnám akademici v některých městech protestovali už na jaře. V uskupení Hodina pravdy je zapojeno 13 fakult z devíti univerzit v Česku, z toho osm je filozofických fakult. V březnu se protestů zúčastnily nižší tisíce lidí, na podzim organizátoři plánují intenzivnější protestní akce, sdělili ČTK. Prozatím chystají jednodenní stávku v říjnu, konat by se podle nich ale mohla i dlouhodobější, která by zasáhla do zkouškového období, a narušila tak konání státnic.
„Uvědomujeme si, že jde o extrémní krok, který by mohl zkomplikovat studentům dokončení studia a získání diplomů. Vzhledem k tomu, že se naše ostatní možnosti pomalu vyčerpávají, nelze jej vyloučit. Je to jeden z legitimních způsobů, jak dát jasně najevo, že za těchto ponižujících podmínek odmítáme dále pracovat a vzdělávat budoucí generace,“ řekl Ondřej Švec z Univerzity Karlovy.
Vláda a MŠMT se podle iniciativy situací na VŠ nezabývají. Podíl výdajů na vysokoškolské vzdělávání ze státního rozpočtu dosahuje historického minima. Výdaje klesly z 0,66 procenta HDP v roce 2009 na letošních 0,42 procenta HDP, upozornili akademici. V rozpočtu na rok 2024 ministerstvo financí navrhlo rozpočet resortu školství meziročně snížit, podle nedávného prohlášení ministra školství Mikuláše Beka (STAN) rozpočet pro vědu a vysoké školství v roce 2024 v porovnání s letošním rozpočtem klesat nebude. Podle něj je na tom shoda ve vládě, přestože se o podobě rozpočtu stále vedou debaty.
Podle členů iniciativy Hodina pravdy představuje zachování výše rozpočtu pro VŠ ve stávající výši pokračování dlouhodobého podfinancování univerzit. Výdaje na vysokoškolské vzdělávání navíc vzhledem k inflaci reálně poklesnou, sdělili.
Pokračovat tak podle nich bude i „katastrofální“ finanční situace humanitních a společenskovědních fakult, které jsou podfinancované nejvíce. Nízké rozpočty pracovišť se odráží na nízkých mzdách jejich pracovníků. Někteří učitelé humanitních a sociálněvědních oborů proto podle předsedy Asociace děkanů filozofických fakult Jana Stejskala odchází učit na základní a střední školy, na nichž jsou podle něj odměny vyšší. Ministr Bek dříve řekl, že za nízké mzdy akademiků na některých fakultách může špatné řízení těchto pracovišť.
Na podfinancování univerzit si stěžují i rektoři a akademici z Rady VŠ, kteří spolu s odbory rovněž avizovali na podzim protesty. Podle zástupců vysokých škol je nutné zvýšit podíl jejich financování v Česku na úroveň 0,65 procenta HDP. Dlouhodobě upozorňují, že univerzity čeká v souvislosti s demografickým vývojem v zemi v následujících letech nárůst počtu zájemců o studium.
Podle návrhu rozpočtu na rok 2024, který připravilo ministerstvo financí, by mělo mít MŠMT v roce 2024 na výdaje 235,75 miliardy korun, tedy o 29,27 miliardy korun méně než letos. Na vzdělávání na veřejných VŠ je letos určeno 30,9 miliardy Kč, tedy o 2,3 miliardy víc než loni.
