Lídři členských zemí se na víkendovém summitu skupiny G20 v Dillí dohodli na formulaci závěrečné deklarace včetně pasáže o válce na Ukrajině. Oznámil to dnes podle tiskových agentur indický premiér Naréndra Módí. Podle DPA klíčová a dosud sporná pasáž o geopolitické situaci a Ukrajině odpovídá požadavkům Ruska i Západu. Podle indického vyjednavače nakonec zavládl „stoprocentní konsensus“, uvedla agentura Reuters. Na dojednání formulace měly zásadní podíl představitelé Brazílie, Jihoafrické republiky a Indonésie. Výsledkem je třicetistránkový dokument.
Moskva dosáhla toho, že její útočná válka proti Ukrajině již není výslovně odsuzována, jako tomu bylo loni, píše DPA. Deklarace nyní pouze zmiňuje příslušné rezoluce Organizace spojených národů. Západ naopak vyjednal formulaci, podle níž se všechny státy musí zdržet útoků na územní celistvost či politickou nezávislost jiných zemí. Obsažena je také kritika „použití nebo hrozby použití jaderných zbraní“, které jsou podle deklarace nepřijatelné, uvedla DPA.
Text se podle německé agentury také zabývá potravinovou bezpečností, zákazem vývozu obilí a hnojiv z Ruska nebo protiruskými sankcemi. Deklarace oceňuje přínos Turecka k dojednání černomořské obilné iniciativy o vývozu obilí z ukrajinských přístavů.
Během jednání nebylo zprvu jasné, zda dohoda o závěrečné deklaraci bude vůbec možná. BBC News dříve informovala, že odstavec o geopolitickém dění a Ukrajině v návrhu závěrečné deklarace summitu G20 je zatím prázdný, neboť se čekalo na ruský postoj. Podle BBC se lídři zemí skupiny největších ekonomik G20 již dříve shodli například na bankovní reformě nebo regulaci kryptoměn.
Pokud by víkend kvůli sporům ohledně Ukrajiny skončil bez společné deklarace, poškodilo by to obraz Indie jako mocnosti schopné urovnávat globální problémy, o který indický premiér Naréndra Módí usiluje, poznamenává AP. Dojednání deklarace, kterou zúčastnění diplomaté podle DPA popsali jako „shodu na nejmenším společném jmenovateli“, ale zabránila krachu summitu a Módího neúspěchu.
Západní země podporující Ukrajinu, jež více než půldruhého roku čelí ruskému vpádu, předem upozornily, že závěrečnou deklaraci z Dillí podpoří pouze v případě, že bude obsahovat důrazné odsouzení utrpení vyvolaného invazí. Indie, která patří mezi země, jež ruskou agresi výslovně neodsoudily, navrhla, aby deklarace odrážela postoj Moskvy a Pekingu, že summit není místem pro řešení geopolitických záležitostí.
Britský premiér Rishi Sunak označil výslednou formulaci týkající se Ukrajiny za „silnou a podtrhující dopad války na ceny potravin a potravinovou bezpečnost“. Rusko bylo na summitu podle Sunaka „zcela izolované“. Americký bezpečnostní poradce Jake Sullivan stejnou pasáž označil za „velmi dobrou práci“, uvedla AFP. Podle německého kancléře Olafa Scholze šlo o „velmi úspěšný summit“, píše Reuters.
Média si všímají mimo jiné pozdního příjezdu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se v pátek večer účastnil zahajovacího zápasu na mistrovství světa v ragby, jež Francie hostí. Do Indie dorazil několik hodin po většině státníků.
Von der Leyenová na G20 navrhla globální systém emisních povolenek
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes vyzvala účastníky víkendového summitu skupiny G20, aby se připojili k návrhu na zavedení globálního systému stanovení cen za povolenky na emise uhlíku. Člověk je zodpovědný za změny klimatu a má i prostředky jak je řešit, uvedla von der Leyenová na sociální síti X. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dnes zase v Dillí hovořil o potřebě okamžitě bojovat proti klimatickým změnám a jako příklad uvedl nedávné povodně ve své zemi, které si vyžádaly 46 obětí, uvedla agentura AFP.
„Změna klimatu je způsobena člověkem. To znamená, že ji můžeme řešit. K tomu potřebujeme inovace, investice do zelených technologií, do kapacity obnovitelných zdrojů energie a do energetické účinnosti. To vyžaduje větší investice. Na zasedání skupiny G20 jsem vyzvala vedoucí představitele (členských zemí), aby se připojili k výzvě ke globálnímu stanovení cen uhlíku,“ napsala von der Leyenová a připojila fotografii ze svého příchodu na jednání v Dillí.
V Evropské unii funguje trh s emisními povolenkami, jehož prostřednictvím si znečišťovatelé kupují právo vypouštět do vzduchu určité množství zplodin. Země EU letos v dubnu definitivně schválily další část balíku klimatických norem označovanou jako Fit for 55, s jejichž pomocí chtějí do konce desetiletí významně omezit emise skleníkových plynů.
„Nedostatečné závazky ve prospěch životního prostředí nás vedou k bezprecedentní klimatické pohotovosti,“ uvedl Lula. „Sucha, povodně, bouře a požáry jsou stále častější a ohrožují potravinovou i energetickou bezpečnost,“ dodal brazilský prezident, jehož země bude v roce 2025 hostit summit o klimatu COP30.
G20 se shodla na členství Africké unie v tomto bloku velkých ekonomik
Lídři zemí skupiny největších ekonomik G20 se shodli, že do tohoto bloku přizvou Africkou unii (AU). Na úvod dnešního summitu G20 v Dillí to oznámil indický premiér Naréndra Módí. G20 sdružuje především jednotlivé státy. Jediným regionálním uskupením s členstvím byla zatím Evropská unie.
Jediným stálým členem G20 z Afriky byla dosud Jihoafrická republika (JAR) s asi 58 miliony obyvatel, což představuje kolem čtyř procent africké populace. Po letech diplomatických snah Afričanů tedy bude mít na významném mezinárodním fóru zastoupení i dalších 54 afrických zemí.
„Vítáme Africkou unii jako stálého člena a věříme, že její zapojení do G20 bude významným přispěním při řešení globálních výzev,“ stojí v návrhu společného prohlášení summitu, který má k dispozici agentura Reuters.
Členství AU po boku největších ekonomik navrhl Módí už v červnu. Podporu tomuto kroku vyjádřila například německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková či zástupci Brazílie a Kanady.
G20 bez Africké unie zahrnuje 85 procent světového hrubého domácího produktu, 75 procent objemu světového obchodu a dvě třetiny světové populace.
Přijetí AU bude formálně dokončené v průběhu příštího roku, kdy předsednictví G20 po Indii převezme Brazílie, píše Reuters.
