Úvodní kolo sněmovní debaty o zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí skončí patrně ve čtvrtek. Sněmovna stanovila dnes večer na návrh vládního tábora pevný termín pro hlasování na čtvrtečních 15:00, čímž by završila první čtení sporné novely. Postup koalice, která už v úterý nechala omezit čas pro poslanecká vystoupení, vzbudil opoziční odpor. Poslanci opozičního hnutí ANO opustili před rozhodnutím dolní komory o koaličním procedurálním návrhu na protest jednací sál. Zákonodárci SPD hlasovali proti. Dnešní jednací den by mohl skončit podle některých kuloárových informací kolem půlnoci.
Poslanci by měli ve čtvrtek odpoledne hlasovat nejprve o návrhu opozičního hnutí SPD na zamítnutí předlohy a o návrhu opozičního ANO na její vrácení předkladatelům k přepracování. Očekává se, že opozice vzhledem ke koaliční většině neuspěje. Následně by Sněmovna postoupila volební novelu k projednání do výborů.
Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob před podáním koaličního návrhu na stanového pevného času pro hlasu pro hlasování uvedl, že se Sněmovna věnuje korespondenční volbě už zhruba 52 hodin, do dnešních 14:00 byla svědkem 492 vystoupení, z toho 369 opozičních. Některá z nich lze jednoznačně charakterizovat jako obstrukční, uvedl. Argumenty pro zavedení možnosti korespondenční volby i pro proti němu už se navíc podle Jakoba jen opakují a nezaznívají žádné nové. „Jsem přesvědčen, že doba, po kterou jsme se doposud věnovali tomuto tématu, byla nadmíru dostatečná,“ řekl. Poznamenal navíc, že do čtvrtečních 15:00 bude ještě časový prostor pro další vystoupení. V tu dobu bylo v řádné debatě 44 poslaneckých přihlášek. Jakob podotkl, že někteří poslanci měli podané dvě.
Za nehlasovatelný označila Jakobův pozměňovací návrh předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. „Nevidím žádnou oporu v jednacím řádu,“ řekla. Zdůraznila, že zákonodárci ANO nezklamou své voliče a nerezignují na svá práva daná jednacím řádem. Mluvila o možném ohrožení demokracie. Schillerová předem oznámila, že poslanci hnutí nebudou o koaličním návrhu hlasovat a opustí jednací sál. Lídr SPD Tomio Okamura po hlasování řekl, že „neschopná“ koaliční vláda Petra Fialy (ODS) ukázala pravou tvář. Snaží se udržet u moci za každou cenu, prohlásil.
Dolní parlamentní komora jednala k dnešním 19:00 o korespondenční volbě zhruba 52,5 hodiny čistého času od zahájení mimořádné schůze ve středu minulého týdne. K závěru prvního čtení by poslanci měli dospět šestý jednací den.
Volba poštou nebude možná ve válečných oblastech, uvedl Lipavský
Navrhovaná korespondenční volba nebude v cizině možná ve válečných oblastech, řekl dnes poslancům ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ministerstvo bude podle koaliční novely stanovovat územní obvody zastupitelských úřadů, v nichž budou moci voliči hlasování poštou využít. Ministerstvo se podle Lipavského soustředí na státy, v nichž žije nejvíc českých občanů. Náklady na distribuci volebních sad by činily podle hrubého odhadu 15 milionů korun, uvedl ministr. Zřízení dalších, dočasných volebních místností v cizině, jak o tom mluví někteří poslanci opozičního hnutí ANO, by bylo podle něho velmi drahé.
Opoziční poslanci v debatě formulaci zákonného zmocnění pro ministerstvo zahraničí k vydání vyhlášky o oblastech s možnou korespondenční volbou zpochybňovali. Poukazovali mimo jiné na to, že předkladatelé k novele návrh příslušného prováděcího předpisu nepřiložili.
„Není vůbec problém, aby ministerstvo zahraničí v nějaké rozumné lhůtě přišlo s něčím konkrétnějším. Důraz budeme klást na země, kde je nejvíce krajanů, kde je nejvíce českých občanů,“ řekl Lipavský a některé státy vyjmenoval. V Německu žije podle něho kolem 100.000 českých občanů, ve Velké Británii 80.000 až 100.000, ve Spojených státech 60.000 až 70.000 a v Kanadě 50.000 až 60.000. Dále zmínil Austrálii, kde je podle ministra asi 30.000 Čechů, stejně jako v Rakousku a v Argentině. Asi 20.000 až 30.000 je jich podle Lipavského ve Švýcarsku, v Itálii, ve Francii a v Izraeli. Přibližně 20.000 českých občanů žije podle něho v Irsku a ve Španělsku.
„Máme velmi hrubý odhad toto, že by se mohlo jednat o částku zhruba 15 milionů korun,“ řekl Lipavský k nákladům zastupitelských úřadů na distribuci volebních sad ke korespondenční volbě. Ministerstvo podle něho odhadlo také cenu zřízení dočasných volebních místností nad nynějších 110 míst pro volbu v cizině. Provoz jednoho takového konzulárního jednatelství by podle Lipavského vyšel v levnějších destinacích na čtvrt milionu korun. „Když si vezmete, že jich musíte zřídit na celém světě třeba, já nevím, 180, padla zde taková čísla, tak se dostáváme do naprosto závratných částek,“ poznamenal. Státy podle něho souhlas se vznikem jednatelství běžně neudělují.
Lipavský také řekl, že v zahraničí může volit v českých volbách kolem 600.000 lidí. Připomněl, že kdo chce volební právo v cizině využít, musí být uveden ve zvláštních seznamech voličů u zastupitelských úřadů. Podmínkou pro zápis je platný doklad. Ministr také poznamenal, že není rolí státu přesně vědět, kdo kde žije nebo odjíždí na studia. „Rolí států není nějaké estébácké šmírování,“ uvedl. Bouchání do lavic od poslanců ANO si později vysloužil, když vztáhl toto slovní spojení k předsedovi ANO a bývalému premiéru Andreji Babišovi. Konkrétně Lipavský zmínil projekt elektronické evidence tržeb a aplikaci k prokazování za covidové krize. Babiš se na Slovensku řadu let soudí kvůli své evidenci jako spolupracovníka někdejší komunistické Státní bezpečnosti.
Pirátský ministr pro legislativu Michal Šalomoun reagoval na opoziční výtky o riziku střetu korespondenční volby s ústavním požadavkem na tajnost hlasování. S odvoláním na některé právní práce řekl, že tajnost by se neměla pokládat za právo, ale za povinnost voliče tuto podmínku neohrožovat. „A pak je na tom voliči, aby si tu povinnost nějakým způsobem zajistil,“ uvedl ministr. Manifestace tajnosti bude podle něho dána podpisem evidenčního lístku, čímž volič stvrdí i to, že, že volí osobně.
