Odbory a zaměstnavatelé ani po dnešním jednání tripartity nemají shodu na náročných profesích, které by měly chodit dřív do penze. Podle zaměstnavatelů by se dřívější důchod bez krácení částky měl zavést ve dvou fázích, a to nejprve pro pracovníky takzvané čtvrté kategorie a později po dalších propočtech pro část kategorie třetí. Odbory jsou proti, prosazují dřívější penze pro celou čtvrtou i třetí kategorii. Připravovaný návrh je podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) uprostřed. Řekl to po tripartitním jednání novinářům. Podrobně chce záměr představit tento týden.
„Pozice vlády je uprostřed mezi odbory a zaměstnavateli,“ uvedl Jurečka. Návrh chce doplnit do důchodové novely s reformními změnami penzí, odkládat ho nechce. Podle ministra diskuse o nastavení bude ale ještě pokračovat při dalším projednávání.
Výčet profesí s možností dřívější penze má vycházet z nynějších čtyř kategorií prací. Kvůli překračování limitů hluku, prachu a dalších rizikových faktorů jsou ve třetí a čtvrté kategorii potřeba ochranné pomůcky, ve čtvrté kategorii je i při jejich používání vysoké riziko ohrožení zdraví. Shoda je na tom, aby dřívější penze byla možná pro všechny pracovníky čtvrté kategorie, tedy asi pro 18.000 lidí. Odbory ji požadují i pro 450.000 pracovníků z kategorie třetí.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly návrh s dřívější penzí ve třetí kategorii počítá jen pro lidi, kteří čelí v práci pěti z 13 rizik. Roli by hrála fyzická zátěž, vibrace, pracovní poloha, teplo a chlad. Naopak by se nebral ohled na chemické látky, prach, hluk, neionoizující záření, psychickou zátěž, tlak, zátěž pro zrak a biologické činitele. Středula ČTK řekl, že dřívější důchod by tak nebyl možný třeba pro zdravotníky.
Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje nejsou zatím jasné dopady na trh práce a jednotlivé obory při případném dřívějších odchodu do penze u pracovníků třetí kategorie. Zaměstnavatelé žádají další analýzy. Navrhují zavést dřívější důchod ve dvou fázích. Nejprve by byl pro čtvrtou kategorii, později pak pro přesněji stanovené pracovníky ze třetí kategorie.
Zaměstnavatelé by měli za pracovníky s možnou dřívější penzí platit vyšší odvody. Poukazují také na případný výpadek pracovních sil po nástupu do důchodu.
Kvůli jednání o návrzích NERV se mimořádně sejde předsednictvo tripartity
Předsednictvo tripartity se mimořádně v příštích týdnech sejde, aby projednalo návrhy na podporu ekonomického růstu od Národní ekonomické rady vlády (NERV). Po tripartitním jednání to novinářům řekl ministr Jurečka. Tripartita měla doporučení NERV probírat dnes, jednání odložila. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by se zasedání předsednictva mělo uskutečnit do konce března.
„Dohodli jsme se, že návrhy NERV projednáme na mimořádném jednání předsednictva tripartity v příštích týdnech,“ uvedl ministr. Podle něj by do té doby měly jednotlivé resorty dodat podklady, na kterých z navrhovaných kroků už pracují či které chtějí udělat do voleb.
Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje tak pak vláda bude moci před tripartitu předstoupit s informacemi o konkrétních krocích, které chce ze souboru návrhů NERV přijmout a prosadit. Jednání se tak nebude „zatěžovat“ opatřeními, o nichž kabinet ani neuvažuje, řekl Rafaj.
Podle Středuly by se předsednictvo tripartity mělo sejít do konce března. Nyní jedná „v novém formátu“, podotkl předák. Neprobírá tak jen organizační záležitosti, ale i konkrétní návrhy.
Soubor 37 opatření na podporu ekonomického růstu, které doporučuje NERV, se týká třeba snadnějšího přijímání pracovníků ze zahraničí, zajištění dostatku školek, snížení odvodů u nízkých výdělků, změn systému dávek, zrychlení výstavby, reformy samospráv i posílení investic. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v polovině února řekl, že na strategické investice bude ČR v příštích pěti letech potřebovat o 350 až 420 miliard korun víc než loni. Minulý rok to bylo 211 miliard korun. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že investiční potřeby převyšují možnosti rozpočtu a potřeba budou peníze z EU, samospráv i soukromých zdrojů.
Odbory návrhy NERV kritizují. Podle nich neřeší klíčové problémy, neberou v potaz mezinárodní situaci ani strukturu české ekonomiky. Zaměstnavatelé naopak plán vítají. Mluví hlavně o strategických investicích. Podle Rafaje považují za nejdůležitější, aby do poloviny roku existovaly scénáře k zajištění investic na dostavbu jaderných bloků, dopravní infrastruktury a dalších projektů. Vedle toho podnikatele zajímají také výnosy, které by mělo investování do budoucna přinést, podotkl Rafaj.
