Vladimir Putin je s 87 procenty hlasů vítězem ruských prezidentských voleb. Podle státní agentury TASS to vyplývá z povolebního průzkumu, který po skončení třídenního hlasování zveřejnila státní sociologická agentura VCIOM. Prognózu potvrzují i průběžné výsledky. Dlouholetý vládce Ruska tak podle očekávání směřuje k již pátému období v prezidentském úřadě. Putin ve svém prvním vyjádření po volbách uvedl, že jeho vítězství ukázalo, že Rusko se ubírá správnou cestou. Umožní také upevnit ruskou společnost, řekl také podle agentury Reuters.
V projevu Putin poděkoval za účast v prezidentských volbách ruským občanům a zejména vojákům. Vítězství je podle něj projevem „důvěry“ a „naděje“, kterou do něj společnost vkládá. Nikdo podle něj Rusko nedokáže porazit, pokud bude „konsolidované“.
Prioritou pokračujícího prezidentství bude podle Putina posílení armády a splnění úkolů spojených se speciální vojenskou operací, jak Moskva oficiálně nazývá svou plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Rusko v agresi pokračuje třetím rokem a podle Putina ruské jednotky mají na bojišti iniciativu a každý den si připisují územní zisky, uvedla agentura Reuters.
Ruský prezident nenaznačil žádnou změnu dosavadní strategie. Podle Reuters uvedl, že Rusko zváží, s kým bude jednat o míru na Ukrajině. Neurčitě se vyjádřil také k francouzskému návrhu klidu zbraní v době letní olympiády a varoval, že nasazení západních jednotek na Ukrajině by svět přivedlo na pokraj třetí světové války.
Putin nečelil žádné skutečné konkurenci. Nezávislí experti v Rusku i v zahraničí nepovažují volby za svobodné ani spravedlivé. Putina a výsledky voleb bez účasti opozice odsoudily po skončení hlasování odsoudil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, Bílý dům či polské a české ministerstvo zahraničí.
Šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová podle agentury DPA po sečtení bezmála 25 procent hlasovacích lístků uvedla, že Putin získal 88 procent hlasů. Šlo by o jeho dosud nejlepší volební výsledek, o deset procentních bodů vyšší než ve volbách v roce 2018.
Druhé místo podle takzvaného exit pollu obsadí komunistický kandidát Nikolaj Charitonov (4,6 procenta), třetí Vladislav Davankov z parlamentní strany Noví lidé (4,2 procenta) a čtvrté lídr nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Leonid Sluckij (tři procenta). Dalších 1,2 procenta hlasovacích lístků bude prohlášeno za neplatné, uvádí průzkum.
Bývalý ruský prezident z let 2008 až 2012 Dmitrij Medveděv na Telegramu svému předchůdci poblahopřál k „velkolepému vítězství“.
Celková volební účast v ruských prezidentských volbách dosáhla 74,22 procenta, uvedl podle agentury Interfax místopředseda volební komise Nikolaj Bulajev. V roce 2018 byla účast 67,5 procenta. Ruský režim podle zahraničních médií usiloval o vysokou účast, která by legitimizovala další Putinovo působení v úřadě a která by ukázala jednotu národa v době války proti Ukrajině.
Vzhledem k mimořádně přísným bezpečnostním opatřením je nicméně velice složité určit, kolik lidí se voleb skutečně zúčastnilo, uvedl Reuters.
Rusko uspořádalo hlasování i na okupovaných ukrajinských územích, což Kyjev i Západ již dříve odsoudily jako protiprávní. Moskva si v průběhu třídenního hlasování stěžovala, že se Ukrajina snaží hlasování vojensky narušit.
Dosavadní výsledky hlasování by znamenaly, že 71letý Putin si snadno zajistí nový šestiletý mandát, který mu v délce vládnutí umožní předstihnout Josifa Stalina a stát se tak nejdéle vládnoucím ruským vůdcem za více než 200 let, připomněla agentura Reuters.
Podle ruské opozice se do poledního protestu zapojily tisíce voličů
Tisíce lidí se dnes podle spolupracovníků zesnulého ruského opozičního politika Alexeje Navalného zapojily do volebního protestu proti režimu prezidenta Putina. Tým Navalného před volbami vyzval, aby se lidé nesouhlasící s režimem dostavili k urnám v poslední den hlasování přesně v poledne. Dnes zveřejnil fotografie a videa od volebních místností po celém Rusku, před nimiž v poledne místního času stojí davy voličů, informovala agentura DPA. V souvislosti s volbami bylo dnes v 17 ruských městech zadrženo 74 lidí, uvedl server OVD-Info, který se specializuje na monitorování zásahů policie.
Velká část zadržených je z Kazaně, policie ale zatýkala i v Moskvě, Petrohradě a dalších městech. Zatýkání se v některých případech týkalo právě lidí, kteří se ve 12:00 hodin přišli na výzvu spolupracovníků Navalného postavit do fronty před některou z volebních místností, uvedl server OVD-Info. Lidskoprávní aktivisté nicméně sdělili, že úřady zatýkaly i mimo místa protestů. Například jedna z aktivistek byla zadržena bezpečnostními silami v Petrohradě, když odcházela ze svého domu.
Spolupracovníci Navalného zveřejnili na kanálu YouTube záběry od volebních místností ve Vladivostoku, Novosibirsku, Omsku, Irkutsku a později i v západněji položených městech svědčící podle nich o tom, že kampaň proti režimu byla úspěšná.
Dlouhé fronty se kolem poledne vytvořily i před ruskými diplomatickými misemi v Turecku, Británii, Francii, Španělsku či Itálii. Vdova po Navalném Julija Navalná se připojila k zástupu lidí čekajících před ruskou ambasádou v Berlíně. Část lidí v davu začala tleskat a skandovat její jméno.
Navalná později řekla, že do volební urny vhodila lístek se jménem svého zesnulého manžela. „Samozřejmě jsem napsala jméno ‚Navalnyj‘, protože není možné, (…) aby měsíc před volbami zabili hlavního Putinova odpůrce, který je již ve vězení,“ řekla Navalná podle agentury AFP novinářům.
„Akce dosáhla svých cílů. Ukázala, že existuje i jiné Rusko, že jsou lidé, kteří stojí proti Putinovi,“ řekl jeden z spolupracovníků Navalného Ivan Ždanov. Server BBC News uvedl, že na Borisovský hřbitov v Moskvě dnes lidé přicházeli klást květiny a vzkazy na hrob Navalného. „Toto je kandidát, kterého jsme chtěli,“ bylo napsáno na jednom z listů. Na hrobě ležel také papír podobající se volebnímu lístku. Putinovo jméno na něm bylo nahrazeno jménem Navalného.
S výzvou, aby se voliči na výraz protestu proti Putinovu režimu dostavili k volbám právě v poledne, přišel bývalý lídr ruské opozice Navalnyj, který podle ruských úřadů zemřel náhle 16. února v trestanecké kolonii na Sibiři. Navalnyj si od tohoto protestu sliboval vytvoření dlouhých front, které by byly svého druhu protestním shromážděním.
Protestní akci podpořili i další Putinovi oponenti, včetně někdejšího nejbohatšího Rusa a později vězně Putinova režimu Michaila Chodorkovského, který nyní žije v britském exilu. Ruské úřady varovaly, že podobná shromáždění budou považovat za nezákonný projev extremismu.
