Země Evropské unie, které se rozhodly vyslat na úterní inauguraci znovuzvoleného prezidenta Ruské federace Vladimira Putina své zástupce, by podle mluvčího unijní diplomacie Petera Stana měly podat vysvětlení. Vysoký představitel sedmadvacítky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell už dříve členským státům doporučil, aby své zástupce na znovuuvedení Vladimira Putina do úřadu neposílaly.
„(Členské státy, pozn. red.) tato rozhodnutí přijímají na základě svých pravomocí, na základě své národní suverenity, protože v konečném důsledku jde o bilaterální vztahy,“ zdůraznil na úterní tiskové konferenci Stano. I přesto by podle něj ale měly státy, které se rozhodly vyslat své zástupce na Putinovu inauguraci, samy podat vysvětlení, proč tak učinily.
Ruský prezident Vladimir Putin se ujal dalšího šestiletého prezidentského mandátu v úterý v kremelském Andrejevském sále. Putin v březnu podle očekávání vyhrál volby, které ale podle Západu byly nesvobodné a chyběla v nich skutečná opozice. Při slavnostním ceremoniálu v honosné, zlatem vykládané síni kremelského palácového komplexu Putina potleskem přivítaly zástupy politiků a významných osobností.
Na protest proti stavu demokracie v Rusku a jeho agresivní válce proti Ukrajině mezi nimi ale chyběla řada západních diplomatů, včetně zástupců Evropské unie, Spojených států, Německa, Británie či Česka. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell už dříve doporučil zemím sedmadvacítky, aby do Kremlu neposílaly své zástupce.
„Moje rada zněla, aby to nedělaly, a myslím, že většina členských států se toho nezúčastní,“ řekl Borrell v úterý před inaugurací. Zároveň připomněl, že na ruského prezidenta byl Mezinárodním trestním tribunálem vydán zatykač a že volby v Rusku nebyly ani čestné, ani spravedlivé. „Byl by to jasný rozpor. Moje rada členským státům zněla, aby se nezúčastnily, a doufám, že mnohé z nich, většina z nich, se tímto pokynem bude řídit. Ale každý členský stát se může plně suverénně rozhodnout, zda pojede, nebo nepojede,“ dodal.
I přes jeho doporučení však šest členských států EU své představitele na inauguraci ruského prezidenta vyslalo. Podle britského deníku The Guardian mělo jít o Francii, Řecko, Maďarsko, Slovensko, Kypr a Maltu. Francie dříve uvedla, že na ceremoniál vyšle svého velvyslance v Moskvě Pierra Lévyho, ačkoliv odsuzuje represe, které provázely březnové volby.
Inaugurace se zúčastnili členové ruské vlády včetně premiéra Michaila Mišustina či ministra obrany Sergeje Šojgua, moskevský starosta Sergej Sobjanin nebo vládce autonomního Čečenska Ramzan Kadyrov.
Putin v březnu drtivě zvítězil v přísně kontrolovaných volbách, v nichž byli z technických důvodů vyloučeni dva protiváleční kandidáti. Jeho nejvýznačnější protivník Alexej Navalnyj v únoru náhle zemřel v trestanecké kolonii za polárním kruhem a další kritici současného Kremlu jsou také ve vězení nebo je ruský režim donutil uprchnout do zahraničí.
Prezidentskou přísahu Putin v Andrejevském sále složil popáté. Poprvé tak učinil v roce 2000 a následně v roce 2004. S ohledem na ústavu se poté nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stanul proto v čele vlády, než se v roce 2012 opět stal prezidentem. Znovuzvolen byl i v roce 2018.
Zdroj: Forum24
