Spojené státy odložily plánovanou dodávku munice Izraeli a kvůli jeho operacím v Rafáhu na jihu Pásma Gazy nyní přehodnocují bezprostřední vojenskou podporu židovského státu. Uvedl to dnes americký ministr obrany Lloyd Austin, čímž potvrdil zprávy amerických médií z uplynulých dní. Podle tisku je to od začátku války v Gaze první známý případ, kdy Američané kvůli nesouhlasu s počínáním izraelské vlády sáhli na dodávky zbraní. S krokem americké vlády nesouhlasí republikáni.
„Pozastavili jsme jednu dodávku munice s vysokým nákladem,“ řekl Austin při slyšení v americkém Senátu. Množství munice ani její parametry nespecifikoval. Zdůrazňoval přitom, že žádné definitivní rozhodnutí nepadlo. Podle médií vláda minulý týden zadržela dodávku 3500 bomb, z nichž zhruba polovinu tvoří silné pumy, které váží zhruba jednu tunu.
„Momentálně přehodnocujeme některé dodávky bezpečnostní pomoci v krátkodobém horizontu v kontextu dění, které se odehrává v Rafáhu,“ uvedl Austin.
Izraelští činitelé v zákulisí dali Američanům najevo silné rozhořčení z jejich kroku, informují americká média s odvoláním na své zdroje. Vyjadřují při tom obavu, že omezení vojenské podpory ohrozí vyjednávání o propuštění izraelských rukojmích z Gazy. Ve veřejných vyjádřeních Izraelci zprávu o zastavené dodávce bomb bagatelizovali.
S krokem administrativy demokratického prezidenta Joea Bidena dnes dávali najevo nesouhlas republikánští kongresmani. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson a šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell dnes Bidenovi zaslali dopis, kde pozastavení dodávky kritizují. Podle nich krok vyvolává otázku, zda je prezidentův závazek vůči bezpečnosti Izraele opravdu neprůstřelný, jak dříve Biden tvrdil. Oba republikánští politici si také stěžují, že o pozastavení dodávky munice nedostali relevantní informace od ministerstev. Administrativu vyzvali, aby zveřejnila, jak dlouho bude vyhodnocování situace ohledně dodávky trvat.
Dnešní vývoj přináší nové signály o sílícím napětí mezi Washingtonem a izraelskou vládou v době války v Gaze, kterou Izrael zahájil v reakci na útok teroristického hnutí Hamás z loňského 7. října. Operace izraelské armády v hustě zalidněné oblasti zabily tisíce civilistů a přispěly k masivní humanitární krizi. Američtí činitelé včetně prezidenta Joea Bidena vůči krokům svého blízkovýchodního spojence mnohokrát dali najevo výhrady, do minulého měsíce však vláda Izraeli stále dodávala zbraně.
Izrael tento týden vystupňoval své operace v oblasti města Rafáh, kam před boji v uplynulých měsících uprchly statisíce Palestinců. Washington s pozemním útokem na město nesouhlasí a ministr Austin dnes uvedl, že tam Spojené státy nechtějí vidět „žádné významnější boje“. Nejmenovaný americký činitel deníku The Washington Post řekl, že pozdržení dodávky bomb je „varovným výstřelem“, který má Izraelce od útoku odradit.
První informaci o odkladu dodávky zbraní přinesl už v neděli zpravodajský web Axios, v úterý pak několik médií informovalo, že příčinou tohoto kroku jsou obavy z použití daných bomb právě v Rafáhu. Podle tisku o věci rozhodl přímo prezident Biden, Bílý dům se ale zatím k vývoji odmítá vyjádřit.
Spojené státy od začátku války dodaly Izraeli tisíce tunových bomb, které dokáží srovnat se zemí celé bytové domy a které posílají úlomky do vzdálenosti stovek metrů. Analýza deníku The New York Times na konci loňského roku zjistila, že Izraelci používali pumy tohoto druhu poměrně běžně, přičemž část shodili i na jih Pásma Gazy, kam doporučovali odejít civilistům ze severu.
Aktuální přehodnocování americké vojenské podpory by se podle médií mohlo dotknout i dalších plánovaných dodávek kromě zmíněných 3500 bomb. Zdroje zevnitř vlády zmínily i zásilku 6500 souprav označovaných zkratkou JDAM, které umožňují bombám změnit trajektorii směrem k zamýšlenému cíli.
To vše se děje v době, kdy americký Kongres čeká na zprávu Bidenovy administrativy o tom, zda Izrael při tažení proti Hamásu dodržuje mezinárodní právo. Vláda dříve avizovala, že dlouho připravované hodnocení předloží zákonodárcům dnes, odpoledne však potvrdila zákulisní informace, že zpráva stále není hotová.
„Očekáváme, že ji doručíme ve velmi blízké budoucnosti, v nejbližších dnech,“ řekl mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller.
