Norské souostroví Špicberky by se mohlo stát prvním cílem ruského úderu v případě přímého konfliktu s NATO, napsal bývalý expert ministerstva zahraničí na Eurasii a bývalý analytik CIA Paul Goble v článku pro washingtonskou nadaci Jamestown Foundation.
Podle analýzy by jedním z důvodů možného útoku mohl být nejednoznačný postoj zemí NATO ke statusu souostroví. Špicberky jsou součástí Norska, ale jsou demilitarizovanou zónou podle podmínek Špicberské smlouvy z roku 1920, kterou podepsalo přibližně 50 zemí včetně USA, Norska a Francie.
Kvůli této smlouvě panují v NATO neshody ohledně toho, zda v případě ruského útoku mohou členové aliance podle článku 5 Charty NATO „útok na jednoho člena NATO je útokem na NATO jako celek“ do konfliktu zasáhnout. Kreml si je této neshody dobře vědom a může považovat útok na Špicberky za méně riskantní než útok na pobaltské státy, Finsko nebo Polsko, tvrdí Goble. Jako příklad uvádí situaci, která nastala v létě 2022. Kvůli sankcím nemohla Moskva zásobovat ruskou komunitu na Špicberkách potravinami a potřebami a Státní duma zpochybnila svrchovanost Norska nad souostrovím.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který je Nor, tehdy prohlásil, že jakýkoli útok na Špicberky by byl vnímán jako útok na alianci jako celek a vyvolal by reakci. Mnozí členové aliance, včetně USA, však v této situaci nezaujali jednoznačný postoj.
V současné krizové atmosféře může být Putin v pokušení otestovat Západ na místě, o kterém málokdo uvažoval, uvedl Goble. Putina by k takovému kroku mohlo dotlačit posilování Západu v Arktidě a velké zásoby uhlí na souostroví. Mezinárodní poptávka po uhlí roste a rychlé oteplování Špicberk a možnost těžit tam uhlí by mohly Moskvu zaujmout.
Podle analytika je pro zabránění útoku nutné, aby země NATO zaujaly společný postoj k obraně souostroví. „Pokud tak neučiní, jen zvýší pravděpodobnost, že se Putin zaměří na toto izolované souostroví jako na další krok ve svém tažení za oslabení Západu.“
Norská vláda si je situace kolem Špicberků vědoma, píše agentura Reuters. Kvůli tomu úřady poprvé od roku 2016 aktualizovaly bezpečnostní strategii tohoto území. V Norsku se obávají, že „napětí mezi Ruskem a Západem se může rozšířit na souostroví kvůli jeho strategické poloze a rostoucímu zájmu o cennou arktickou ropu a plyn a námořní trasy“, píše publikace.
Doposud za pravděpodobnou variantu jako cíl ruského útoku na země NATO byly považovány pobaltské státy. Taková možnost byla dokonce použita při německých cvičeních. Podle scénáře cvičení, který zveřejnil bulvární deník Bild, měla německá armáda odolat snaze Kremlu převzít kontrolu nad Suvalským koridorem, který by Rusku umožnil spojit Kaliningrad s Běloruskem.
Zdroj: Forum24
