Základním problémem sociálně vyloučených lokalit je jejich koncentrace do malého území. Ve třech krajích je 70 procent těchto lokalit, řekl prezident Petr Pavel na závěr dvoudenní návštěvy Ústeckého kraje na zámku Jezeří na Mostecku. Nejvíce lidí ve vyloučených lokalitách žije v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji. Pavel debatoval ve středu večer s občany, dnes se zastupiteli kraje a absolvoval dva kulaté stoly, a to na téma sociálně vyloučených lokalit a energetiky a transformace kraje.
„Bavili jsme se o nové podobě rozpočtového učení daní. Řekli jsme mu svůj názor s tím, že potřebujeme v tomto ohledu pomoci,“ řekl ČTK náměstek hejtmana Jiří Kulhánek (ODS). Ústecký a Moravskoslezský kraj se obávají významného negativního dopadu do rozpočtu. Novela by Ústecký kraj připravila podle hejtmana Jana Schillera (ANO) ročně asi o 400 milionů korun.
Na sídlišti Janov v Litvínově, které patří mezi velké sociálně vyloučené lokality, zavítal prezident do Sousedského domu Libuše, kde naslouchal místním politikům, zástupcům úřadů, neziskových organizací. Kancelář prezidenta ve zprávě zaslané ČTK po jednání uvedla, že pro snížení sociálního vyloučení je naprosto klíčová spolupráce všech aktérů v územích.
Problémy souvisí podle Pavla se sociálním bydlením. „Co mě zaráží nejvíc je, že všichni dlouho hovoříme o problému obchodu s chudobou, který se tady koncentruje, a kterému bohužel stát svými opatřeními napomáhá,“ uvedla hlava státu. Podle něj jsou cenové mapy stanovené bez ohledu na ceny obvyklé v místě a čase a vytváří tak prostor pro skupování bytů. Jejich majitelé pak čerpají státní dotace, které se nedostanou k lidem. „Jsou to miliardy, které protékají do černých děr, neřeší problém sociálně vyloučených lokalit a stát přichází o spoustu peněz,“ řekl prezident.
Pomoci může podle Pavla připravovaný zákon o sociálním bydlení. Oprávněná je debata, jak donutit vlastníky bytů, aby plnili své povinnosti, řekl prezident. „Možná přijde na pořad jednání tak citlivá věc, jako je možné vyvlastnění těchto bytů. Mohl by to být velký zásah do vlastnických práv,“ uvedl.
Prezident ocenil, že dostal od občanů řadu konkrétních dotazů na problémy kraje a od lidí, s nimiž diskutoval, mnoho podnětů. „Bylo to velmi výživné, myslím si, že pan prezident popsal asi celý sešit za celý den, protože těch poznámek bylo skutečně hodně,“ uvedl hejtman. „Máme spoustu odborníků, ale v něčem potřebujeme pomoc státu. Požádali jsme, aby byl zohledněn náš kraj a Moravskoslezský a Karlovarský právě v oblastech zejména sociálních, vzdělávání a energetiky,“ řekl.
Pavel byl naposledy na oficiální jednodenní návštěvě na severu Čech loni na konci února, což bylo ještě před inaugurací. Tehdy se potkával s občany ve městech, zdravil se s lidmi, kteří na něj na různých místech čekali. Tentokrát se to na žádné ze zastávek po kraji nestalo. V Domě kultury v Ústí nad Labem ve středu vpodvečer, kde návštěva prezidenta debatou s občany začala, ochranka pečlivě kontrolovala příchozí do sálu, k prezidentovi se nedostaly ani děti na sídlišti v Janově.
Na přelomu týdne navštíví prezident ještě Karlovarský kraj. V neděli a v pondělí ho čekají jednání s regionálními politiky a debaty s občany i odborníky na témata sociálně vyloučených lokalit nebo vzdělávání v kraji.
Ústecký a Karlovarský kraj se v aktuálním srovnávacím výzkumu Místo pro život, který provádí analytická agentura Datank, umístily na posledních místech. Výzkum mapuje kvalitu života obyvatel. Výsledky Agentury pro sociální začleňování zase ukazují, že loni v Česku přibylo obcí s takzvanými vyloučenými místy, kde žije vysoký podíl lidí s dávkami, v exekucích, bez práce či vzdělání. Nejčastěji se tyto obce nacházejí právě v Ústeckém a Karlovarském kraji, přičemž nejvážnější byla loni situace v Obrnicích na Mostecku.
První kolo cest po krajích prezident uzavřel koncem května návštěvou Pardubického kraje.
