Česko má základní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na podobné úrovni jako sousední země, sníženou sazbu ale uplatňuje vyšší. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Forvis Mazars, kterou má ČTK k dispozici. Studie upozorňuje, že při porovnání zatížení spotřebitelů DPH je třeba sledovat nejen nastavení sazeb, ale i rozložení jednotlivých položek mezi nimi.
Základní sazba DPH v Česku činí 21 procent, snížená je od letošního roku 12 procent. Do loňska využívalo Česko dvě snížené sazby ve výši deset a 15 procent, vládní konsolidační balíček je sloučil a zároveň přesunul některé položky ze snížené do základní sazby. Týká se to například kadeřnických služeb, úklidových prací nebo točeného piva.
Ze sousedních zemí má nejnižší základní sazbu DPH Německo, kde je 19 procent. Následují Rakousko a Slovensko s 20 procenty, nejvyšší sazbu má Polsko, kde je 23 procent. Ve visegrádské čtyřce (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) uplatňuje nejvyšší základní sazbu DPH Maďarsko, kde je 27 procent, je to i nejvyšší sazba v celé Evropské unii.
Legislativa Evropské unie umožňuje státům mít kromě základní sazby DPH jednu nebo dvě snížené sazby. Česká dvanáctiprocentní sazba je v tomto ohledu ve srovnání s okolními státy nadprůměrná. Německo uplatňuje jednu sníženou sazbu sedm procent, ostatní čeští sousedé mají snížené sazby dvě. V Polsku jsou pět a osm procent, na Slovensku pět a deset procent a v Rakousku deset a 13 procent. Maďarsko využívá snížené sazby DPH pět a 18 procent.
Studie ale upozorňuje, že jednotlivé státy mají různě rozložené položky mezi základní a snížené sazby DPH. „Při pohledu na daňové systémy různých států je zřejmé, že výše a počet sazeb DPH je pouze jedním z kritérií pro posouzení DPH systému dané země. Pro získání komplexního pohledu je potřeba dále zkoumat, jaké sazbě daně jednotlivé typy zboží a služeb podléhají,“ uvedl vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice Pavel Klein.
DPH musí v Česku odvádět podnikatelé, jejichž obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců překročí dva miliony korun. DPH je pro stát dominantní daňový příjem, tvoří téměř polovinu všech vybraných daní bez povinného pojistného. Za loňský rok na ní plátci odvedli 567,2 miliardy korun, za prvních pět měsíců letošního roku 230 miliard korun. DPH patří mezi sdílené daně, její výnos se rozděluje mezi státní rozpočet, kraje a obce.
