Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 4,75 procenta. Pro návrh hlasovalo pět ze sedmi členů rady, dva chtěli pouze pokles o čtvrt procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl na tiskové konferenci řekl, že v budoucnu bude bankovní rada ke snižování sazeb přistupovat opatrně a pravděpodobně tempo poklesu zpomalí, případně snižování pozastaví. Pokles sazeb o půl procentního bodu podle analytiků mírně překvapilo trh. Koruna v reakci na rozhodnutí ČNB oslabila, obchodování uzavřela na 25 Kč/EUR.
Pokles úrokových sazeb zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. V letošním roce úrokové sazby snížila čtyřikrát vždy o půl procentního bodu.
Aktuální sazby jsou podle Michla stále výrazně restriktivní a přesahují současnou i očekávanou inflaci. Na dalších jednáních bude centrální banka vyhodnocovat nové údaje o vývoji ekonomiky a na jejich základě se rozhodne o dalších krocích. „Je více pravděpodobné, že dalším krokem bude buď snížení sazeb o čtvrt procentního bodu, nebo zastavení snižování sazeb než pokračování kroků snížení sazeb o 0,50 (procentního bodu). Zároveň si ale necháváme všechny možnosti otevřené,“ řekl guvernér.
Michl zdůraznil, že boj s inflací nekončí a bankovní rada bude pokračovat v přísné měnové politice, aby se inflace stabilizovala poblíž dvouprocentního cíle. V květnu byla meziroční inflace 2,6 procenta. Za jedno z rizik působících ve směru vyšší inflace Michl označil zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru. Zároveň ale bankovní rada konstatovala, že přes sedmiprocentní růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí nevzniká mzdově-inflační spirála. Dalšími proinflačními riziky jsou podle guvernéra vyšší setrvačnost růstu cen služeb a oživení úvěrové aktivity na realitním trhu.
Rozhodnutí bankovní rady bylo pro finanční trh mírným překvapením. Z pohledu analytika Cyrrusu Víta Hradila se ČNB dnes zachovala pochopitelně, když si ze dvou podobných možností vybrala tu odvážnější. Úroky v Česku podle něj i nadále působí restriktivně. Pokud by se přesto v blízké době ukázalo, že inflace není dosud definitivně poražena, má ČNB možnost kdykoliv pokles sazeb zastavit, v krajním případě i zvrátit, uvedl. Česká ekonomika ovšem momentálně potřebuje vzpruhu a levnější úvěry jí mohou pomoci, doplnil.
Koruna v reakci na snížení sazeb oslabila. Bezprostředně po oznámení se kurz koruny vůči jednotné evropské měně propadl až na 25,02 Kč/EUR. Později sice korigovala k úrovni okolo 24,94 CZK/EUR, aby se v podvečer vrátila opět k 25korunové hranici. Obchodování česká měna uzavřela na 25 korunách, proti středě o 11 haléřů slabší.
Analytici upozornili, že snížení základní úrokové sazby se nemusí bezprostředně projevit zlevněním hypoték. „Banky se při určování úrokových sazeb na hypotečních úvěrech řídí jinými ukazateli,“ uvedl analytik OVB Allfinanz Michael Opočenský. Poslední dobou se nesnižují a ceny zdrojů kolísají.
Analytici: Rozhodnutí ČNB mírně překvapilo finanční trh
Rozhodnutí ČNB snížit úrokové sazby o půl bodu mírně překvapilo finanční trh, shodli se analytici. Koruna na zveřejnění zareagovala vůči euru silným oslabením, když bezprostředně po vyhlášení sazeb vystoupala nad úroveň 25 korun za euro. Několik minut po zveřejnění část ztrát smazala a pohybuje se kolem 24,97 Kč za euro, řekl ČTK ve 14:40 analytik XTB Tomáš Cverna.
„Snížení repo sazby ČNB o půl procentního bodu je výraznější, než čekal finanční trh, který počítal s tím, že bankovní rada sníží úroky o čtvrt procentního bodu,“ uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Opětovné snížení úroků o půl procentního bodu ale podle něj není úplným překvapením. Představitelé bankovní rady tuto možnost připouštěli, argumentem je například vývoj kurzu koruny či klesající jádrová inflace, dodal.
Zřejmě zvítězil názor, že i při takto razantním snížení sazeb zůstane měnová politika dostatečně restriktivní, a to i ve světle přetrvávající vysoké inflace ve službách a rychleji rostoucích mezd, upozornil analytik Banky Creditas Petr Dufek. A jak je vidět, ke zbrzdění postupu podle něj nepomohlo ani červnové oslabení koruny.
Snížení sazeb o půl bodu reflektuje potřebu podpořit ekonomiku, která zůstává poměrně zranitelná, míní obchodní ředitel společnosti Ebury pro ČR Tomáš Kudla. Nedávný růst mezd a další ekonomické údaje naopak naznačují opatrnost, avšak dřívější posílení koruny a další faktory vedly podle něj ČNB k zachování tempa snižování. „Uvidíme, jak se k rozhodnutí postaví trhy, i v návaznosti na tiskovou konferenci, nicméně výraznější snížení sazeb může způsobit tlak na oslabení koruny,“ podotkl.
Z pohledu analytika Cyrrusu Víta Hradila se ČNB dnes zachovala pochopitelně, když si ze dvou podobných možností vybrala tu odvážnější. Úroky v Česku podle něj i nadále působí restriktivně. Pokud by se přesto v blízké době ukázalo, že inflace není dosud definitivně poražena, má ČNB možnost kdykoliv pokles sazeb zastavit, v krajním případě i zvrátit, uvedl. Česká ekonomika ovšem momentálně potřebuje vzpruhu a levnější úvěry jí mohou pomoci, doplnil.
ČNB je podle analytika Deloitte Davida Marka nyní víceméně v souladu se svou současnou prognózou. Ve srovnání s naším modelem je ovšem stále se snižováním úrokových sazeb asi o 50 bazických bodů pozadu, poznamenal.
Analytici: Rozhodnutí ČNB snížit sazby nemusí hned zlevnit hypotéky
Rozhodnutí ČNB snížit úrokové sazby o půl procentního bodu nemusí bezprostředně zlevnit hypotéky, shodli se analytici, které oslovila ČTK. Naopak úročení vkladů podle nich zřejmě klesne výrazněji.
„Jakkoliv platí, že nastavení klíčových úrokových sazeb jsou pro ekonomiku jedním z nejdůležitějších parametrů, zároveň platí, že cena hypotečních úvěrů si v posledních několika měsících žije trochu svým vlastním životem,“ řekl ČTK místopředseda společnosti Gepard Finance David Eim. Sazby hypoték podle něj víceméně stagnují a navzdory předchozím snížením klíčových úrokových sazeb setrvávají kolem pěti procent. Nemyslí si tedy, že dnešní snížení sazby na tom něco změní.
„Banky se při určování úrokových sazeb na hypotečních úvěrech řídí jinými ukazateli“, doplnil analytik OVB Allfinanz Michael Opočenský. U nich poslední dobou ke snižování nedochází a ceny zdrojů kolísají. „Paradoxně tak můžeme být svědky situace, kdy některé banky úrokové sazby hypoték zdražily. Obecně ale můžeme pozorovat trend, kdy banky spíše vyčkávají a vyhlíží termín 1. září, kdy jim legislativa dovolí částečně promítnout do vyčíslení náklady vzniklé při splacení úvěrů mimo období fixace, které dnes promítají do sazby v podobě takzvané opční prémie,“ dodal.
„Dá se spekulovat, že velké banky budou chtít současné sazby podržet až do 1. září, kdy vejde v platnost novela zákona o spotřebitelském úvěru,“ souhlasila hypoteční analytička Sirius Finance Lucie Drásalová. Podle ní po tomto termínu začnou konečné sazby komerčních bank klesat rychleji. „Stále jsem přesvědčená, že letošní rok budeme uzavírat se sazbami kolem 4,25 procenta,“ odhadla.
Mnoha klientům letos končí fixace nízkých sazeb kolem dvou procent, banky se s výrazným snížením sazeb nehrnou, a tudíž snižování nelze ani nyní očekávat, doplnila specialistka FinGO Jana Vaisová. Bude záležet opět na ceně peněz na mezibankovním trhu, které jsou stále výrazně dražší než před třemi měsíci, upozornil hypoteční specialista Bidli Daniel Horňák. Na co to bude mít okamžitý vliv, jsou podle něj úrokové sazby na spořících účtech. Lidé tedy budou mít daleko větší motivace peníze uložit jinam, což mohou být samozřejmě opět nemovitosti, poznamenal.
