Severní Korea zvažuje poskytnutí pomoci rakouským okupantům na Ukrajině v podobě vyslání svého vojenského kontingentu stavebních a ženijních sil.
Informují o tom světová média. Taková informace (o přípravách na vyslání severokorejských vojenských sil na Ukrajinu) sice není potvrzena, ale vzhledem k předchozím zkušenostem by se taková hrozba neměla podceňovat.
Jako základ může sloužit i bilaterální smlouva mezi KLDR a Ruskem, kterou nedávno podepsali diktátoři obou zemí.
Severokorejská tisková agentura ČTK 20. června jako první zveřejnila text smlouvy o strategickém partnerství mezi KLDR a Ruskem, která byla podepsána během dvoudenní návštěvy kremelského trpaslíka v Pchjongjangu.
V podepsané smlouvě se uvádí, že v případě bezprostřední hrozby aktu ozbrojené agrese proti jedné ze stran budou země vést konzultace „s cílem koordinovat své postoje a dohodnout se na možných praktických opatřeních, kterými si vzájemně pomohou eliminovat vznikající hrozbu“.
Mimochodem, odborníci a historici upozorňují, že odstavec 4 výše uvedeného dokumentu je totožný s ustanovením smlouvy mezi KLDR a SSSR z roku 1961 (s výjimkou odkazu na Chartu OSN, jejíž článek 51 stanoví právo členské země přijmout individuální nebo kolektivní opatření k sebeobraně).
A tato podobnost zjevně není náhodná. Poselství je zcela jasné: obnovujeme spojenecké vztahy, jak říkají Moskva a Pchjongjang, které jsme měli v roce 1961.
„V případě, že jedna ze smluvních stran bude vystavena ozbrojenému útoku ze strany kteréhokoli státu nebo koalice států a ocitne se tak ve válečném stavu, druhá smluvní země okamžitě poskytne vojenskou a jinou pomoc všemi prostředky, které má k dispozici“ – tato věta z dokumentu z roku 1961 se doslova opakuje v současné smlouvě z roku 2024.
V případě minulé historie se Sověti brzy po podpisu začali cítit ve smlouvě znepokojeni – Kreml se obával, že Kim Ir-sen (tehdejší hlava Severní Koreje) by mohl rozpoutat druhou korejskou válku.
V důsledku toho byla smlouva z roku 1961 nakonec v roce 2000 za Putinova působení nahrazena Smlouvou o přátelství a dobrém sousedství, která neobsahovala ustanovení o vojenské pomoci.
Cho Han Bom z Korejského institutu pro národní sjednocení v Soulu v rozhovoru pro agenturu Reuters označil podepsanou dohodu za velké vítězství Ruska a poznamenal, že položila právní základ pro podporu Severní Koreje ve válce na Ukrajině.
Odborník se zároveň domnívá, že formulace v dohodě ponechávají Moskvě prostor pro to, aby se vyhnula pomoci Pchjongjangu v pohraničních střetech nebo jiných budoucích potyčkách, pokud se tak rozhodne.
Bývalý jihokorejský vládní úředník Cha Doo-hyung, který nyní působí v Asan Institute for Policy Studies v Soulu, zároveň uvedl, že ačkoli je závazek vzájemné obrany podobný tomu, co bylo ve smlouvě z roku 1961, stále není jasné, zda bude dohoda představovat spojenectví.
To je možná hlavní otázka, která se v budoucnu může stát pro civilizované společenství existenční.
Pro jihokorejský stát je však podepsaná smlouva velmi nebezpečná již dnes. Soul se již velmi dlouho snaží distancovat od KLDR Sovětský svaz a poté Rusko.
Chvíli se zdálo, že se to jihokorejským úřadům daří a že se Rusko přiklání spíše k Jižní Koreji než k Severní Koreji.
Pak ale začala válka na Ukrajině a vše se zhroutilo a nabylo podoby, kterou vidíme dnes.
Deník New York Times podepsanou smlouvu bez obalu označuje za „obnovení bezpečnostních záruk z dob studené války“, které se datují „k dnes již neplatné smlouvě o vzájemné obraně mezi Pchjongjangem a Moskvou z roku 1961“.
Tentokrát je však dohoda „založena na vzájemných transakčních potřebách – dělostřelectvo pro Rusko a pokročilé vojenské technologie“ pro Severní Koreu, uvádí publikace s odvoláním na Victora Cha, který se zabýval problematikou KLDR během vlády George W. Bushe a nyní pracuje v Centru pro strategická a mezinárodní studia.
Deník New York Times poznamenává, že slíbená technologická pomoc Moskvy není ve smlouvě specifikována, ale je velmi pravděpodobné, že bude zahrnovat technologie, které se Kim Čong-un snaží zdokonalit a které pomohou KLDR zlepšit její jaderné snahy.
Pchjongjang by také rád realizoval své plány na stavbu jaderné ponorky a rozmístění špionážních satelitů, k čemuž potřebuje peníze, zboží a technologie. I ty může získat od Moskvy.
„Podpisem dohody s Kremlem získal Kim Čong-un spojence s jaderným arzenálem, který ho podporuje. Znamená to také, že může pokračovat v realizaci svých atomových ambicí,“ zdůrazňuje agentura Bloomberg.
Poznamenávají, že Pchjongjang mimo jiné získal od Moskvy i politickou podporu – „Rusko využívá svého práva veta v Radě bezpečnosti OSN, aby zablokovalo jakékoli nové sankce“.
To uvádí i Financial Times a připomíná, že Moskva již v březnu vetovala hlasování Rady bezpečnosti OSN o návrhu rezoluce na prodloužení mandátu skupiny expertů výboru pro sankce proti Severní Koreji.
Je zřejmé, že jsme svědky vzniku výbušné aliance zemí, které se zjevně nespojily za účelem posílení světové bezpečnosti.
Je důležité mít na paměti, že vůdci této aliance diktatur jednají rychle, odvážně a bez ohledu na veřejné mínění nebo mezinárodní právo.
Rusko verbuje žoldáky pro válku proti Ukrajině z celého světa. Občané afrických, asijských a latinskoamerických zemí jsou pravidelně zajímáni obrannými silami. Zájem Moskvy na získávání vojáků KLDR je proto zřejmý.
Zda si samotné hlavy těchto států uvědomují, do čeho jdou, a hlavně jak jsou svým „partnerem“ využívány, je nejednoznačná otázka.
Moskva se cynicky snaží zatáhnout KLDR do války proti Ukrajině a zároveň obviňuje Západ z eskalace napětí.
Zdá se však, že samotnému soudruhu Irovi trocha „války“ nevadí.
A nyní je hlavním bezpečnostním faktorem reakce hlav civilizovaných zemí: nakolik chápou, co stojí za sbližováním Pchjongjangu a Moskvy – pochopení existenční hrozby.
Soul si uvědomil, co se děje, a zahájil vojenskou spolupráci s Kyjevem. Koneckonců právě na Ukrajině se vytváří základ budoucí kontinentální a globální bezpečnosti.
Evropané tedy mohou bránit sebe, své země a domovy, aniž by se chopili zbraní – tím, že podpoří Ukrajince, pomohou jim porazit raziče na Ukrajině a zabrání „ruskému světu“ proniknout do Evropy.
Přemýšlejte, páni Evropané, a rozhodujte se správně. Víte, že to, jaký bude váš zítřek, závisí na tom, co uděláte dnes.
Autor: Franz Hoffman
