Doba oddlužení se pravděpodobně zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Změnu přinese vládní novelu insolvenčního zákona, kterou dnes Senát schválil beze změn. Nevyhověl doporučení svých výborů na sporné zavedení minimální srážky ze mzdy při exekuci, podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) by to znamenalo narušení koaličního kompromisu. Proti srážce ze mzdy se postavily také organizace na pomoc potřebným. Novelu ještě posoudí prezident.
Základní minimální srážka měla podle senátních výborů hospodářského a ústavně-právního představovat pět procent z minimální mzdy. Letos by činila 945 korun s ohledem na to, že minimální mzda byla zvýšena na 18.900 korun měsíčně. Pokud by dlužník pobíral starobní, invalidní nebo sirotčí důchod nepřesahující minimální mzdu, srážka měla být poloviční.
Úprava byla podle předsedy senátního ústavně-právního výboru Tomáše Goláně (ODS) reakcí na to, že hrazení dluhů srážkami ze mzdy kleslo s růstem nezabavitelné částky. Současně měla vytvořit tlak na to, aby současných půl milionu lidí v exekuci vstoupilo do oddlužení, což podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) není jisté. Opatření by pomohlo věřitelům, jimiž jsou matky samoživitelky, oběti trestných činů nebo bytová družstva, uvedl Goláň. Podle Hany Kordové Marvanové z frakce ODS a TOP 09 by ale postihla dlužníky s minimálními příjmy.
Kritici ve shodě s organizacemi na pomoc potřebným varovali, že by zavedení povinné minimální srážky pro dlužníky vedlo k práci „načerno“ a bylo v rozporu s chystanou reformou dávek, která má motivovat k legálnímu zaměstnání. Proti úpravě výborů vystoupili rovněž Adéla Šípová (Piráti), Petr Fiala (KDU-ČSL) nebo Marek Hilšer z klubu Starostů, podle něho úprava je prospěšná především pro exekutorskou lobby
Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že předlužení lidé získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Podle kritiků zkrácení doby oddlužení neúměrně zhorší pozici věřitelů.
Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim. Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů už nebude podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.
Vládní novela předpokládá, že tři roky by trvalo první oddlužení konkrétního dlužníka. Do stejného procesu by pak nesměl vstoupit ve lhůtě 12 let místo nynějších deseti let. Tříletým oddlužením by však dlužník mohl projít pouze jednou za zhruba 24 let. Pokud by se v době 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář pět let.
