Zda bude návrat do školy pozitivní nebo negativní, ovlivňují předchozí zkušenosti dítěte se školou a lidmi v ní. Konec prázdnin a návrat do školy způsobuje stres jako každá změna. ČTK to řekla předsedkyně organizace SOFA Lenka Felcmanová. Podle ní je dobré si s dětmi v posledních dnech prázdnin promluvit o tom, jak se cítí, z čeho mají obavy a na co se do školy těší. Situace je podle ní náročnější v takzvaných přechodových obdobích, jako je nástup do první třídy, přechod na druhý stupeň či nástup na střední školu.
Dětem, které mají ze školy převážně dobré zkušenosti, přináší konec prázdnin smíšené pocity, smutek z konce volna i těšení na učitele a spolužáky, uvedla Felcmanová. Pro dítě, které se například bálo některého učitele nebo se cítilo vyloučené z kolektivu, může být podle ní návrat do školy velmi stresující. „Až tak, že se u něj mohou objevit psychosomatické potíže – bolesti břicha nebo hlavy, nespavost,“ řekla.
Ke zmírnění stresu podle ní pomáhá zajistit dětem co nejvíce předvídatelnosti a také jim dát možnost o něčem rozhodovat, například nechat je vybrat si sešity a psací pomůcky, co si vezmou k svačině či na sebe. „Čím více vím o tom, co mě čeká, tím méně se toho obávám. S dětmi je vhodné si připomenout, jak to ve škole vypadá, jak vypadá obvyklý den, vyzkoušet si nějaké školní úkoly, aby si připomněli rutinu školního roku,“ řekla. Ve školách by se první měsíc či dva měly podle ní zařazovat aktivity zaměřené na adaptaci a stmelování kolektivu.
„Pro děti, které měly až příliš mnoho volnosti spojené s nedostatkem pozornosti svých rodičů, často bývá návrat do školy vítanou změnou,“ řekla Felcmanová. Těm zároveň může trvat déle si na režim zvyknout a potřebují více podpory, dodala.
Na nástup do první třídy se podle Felcmanové děti obvykle těší. „Náročnější to mohou mít ty, které mají staršího sourozence, kterému se ve škole nedaří nebo není přijímán spolužáky,“ řekla. Totéž platí pro děti rodičů, kteří zažili školní neúspěch nebo šikanu. Obavy z toho, aby se dětem nestalo to samé, mohou nechtěně přenést na dítě, uvedla.
Ideální je podle Felcmanové dětem umožnit novou školu navštěvovat v rámci různých forem přípravných setkání či takzvaných škol nanečisto. Pomůže jim to seznámit se s prostředním, spolužáky i učiteli. Alternativou může být zhlédnutí fotografií školy a učitelů. Zároveň je podle ní dobré seznámit děti s tím, co se ve škole bude dít a jak asi bude vypadat školní den.
Změna je náročná i pro prváky na střední škole. Mění se jim prostředí, nároky a režim i skupina vrstevníků. „V tomto věku jsou vztahy s vrstevníky mnohem významnější než na začátku školní docházky. Pro čtrnácti či patnáctileté děti je mnohem těžší navázat nové vztahy, obzvlášť pokud měly dobrou partu v základní škole,“ uvedla Felcmanová. Je podle ní důležité dát dětem dostatečný prostor pro seznámení. Zároveň potřebují mít žáci jasno, co se od nich v nové škole čeká, jelikož přichází s různými zkušenostmi s pravidly ze základních škol.
