Veškeré dodávky v rámci české muniční iniciativy běží tak, jak bylo nasmlouváno a schváleno, což Kyjev ocenil, prohlásil dnes při jednání v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský. Praha již dříve oznámila, že díky české muniční iniciativě získá Ukrajina během července a srpna 100.000 kusů munice. Do konce roku by pak celkem mohlo být na Ukrajinu, která čelí ruské invazi, dodáno 500.000 kusů velkorážové munice.
Právě situace na Ukrajině byla prvním tématem, kterému se dnes ministři zahraničí členských zemí Evropské unie na svém neformálním zasedání věnovali. Debaty se zúčastnil i šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba, který žádal zejména o povolení, aby Ukrajina mohla mířit i na legitimní vojenské cíle na ruském území, tedy na cíle, ze kterých je bombardováno ukrajinské území. Některé unijní země totiž dodávky zbraní Kyjevu spojují s nejrůznějšími podmínkami.
Šéf ukrajinské diplomacie s ministry jednal také o zpoždění v dodávkách vojenské pomoci, což je další velký problém, který Kyjev trápí. „U munice se to daří naplňovat, týká se to spíše snahy zajistit protivzdušnou obranu,“ uvedl český ministr zahraničí. „Situace je složitá, protože systémů protivzdušné obrany je málo a každý si je chrání, protože potřebuje být schopný bránit i svůj vlastní vzdušný prostor,“ dodal Lipavský.
Česko při zasedání opět vyzvalo k podpoře svého návrhu na omezení pohybu ruských diplomatů v takzvaném schengenském prostoru volného pohybu. „Existuje skupina zemí, které nás podporují. Rumunsko, Polsko, Dánsko, Nizozemsko, tři baltské země. Potřebuji ale tuto skupinu rozšířit a mluvit s těmi, kteří jsou zdrženliví,“ uvedl Lipavský.
Záměr, aby Evropská unie omezila pohyb ruských diplomatů v schengenského prostoru, prosazuje Česko již devět měsíců. Ruští diplomaté by podle návrhu dostávali víza a povolení k pobytu, která jim umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém Schengenu. „Jde o návrh, který by měl přispět k tomu, aby se omezily špionážní aktivity Ruska v Evropě,“ dodal Lipavský. Některé země, například Německo, Maďarsko či Itálie, ale mají s tímto opatřením problém, obávají se zejména recipročních kroků ze strany Moskvy.
Borrell: Ukrajina má mít možnost vracet údery na místa, odkud Rusko útočí
Brusel – Země EU musí odstranit omezení pro používání zbraní poskytnutých Ukrajině, prohlásil dnes v Bruselu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ukrajinci podle něj musí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují. Borrell s novináři mluvil před začátkem neformálního setkání unijních ministrů zahraničí, jehož hlavním tématem bude právě situace na Ukrajině. Schůzky se účastní i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
„Musíme zrušit omezení týkající se zbraní a umožnit, aby Ukrajinci mohli mířit na cíle, odkud je Rusové bombardují,“ řekl Borrell při společném prohlášení s Kulebou. Jen v pondělí podle něj Rusko vyslalo na ukrajinská města více než 300 raket a dronů. „Je jasné, že chtějí zničit elektrickou infrastrukturu země před nadcházející zimou,“ dodal šéf unijní diplomacie s tím, že zasaženo bylo i množství nemocnic a zdravotnických zařízení. Rusko chce podle Borrella přimět Ukrajinu k úplné kapitulaci.
Podle Kuleby Ukrajina ale již několikrát prokázala, že Rusko dokáže porazit, potřebuje ale pomoc a podporu spojenců. Získat povolení k zásahům také proti legitimním vojenským cílům v Rusku, je podle něj zásadní. „Jsou to většinou místa, odkud jsou vysílány strategické bombardéry, které útočí na ukrajinské vojáky, občany i kritickou infrastrukturu,“ vysvětlil ukrajinský ministr. Když nebudou platit žádná omezení, Ukrajinci podle něj dokáží mnohem efektněji zabránit Rusku v útocích a rovněž i zlepšit situaci ukrajinských vojáků na bojištích.
Česká republika podporuje výzvu, aby Ukrajina mohla použít poskytnuté zbraně podle vlastního uvážení. „Česko, když dodává zbraně na Ukrajinu, jejich použití neomezuje,“ řekl českým novinářům v Bruselu ministr zahraničí Jan Lipavský. „Neklademe si podmínky a to z jediného prostého důvodu, protože Ukrajina má právo bránit se proti agresi podle mezinárodního práva a taková obrana se může odehrát i na území agresora,“ dodal ministr s tím, že bude nabádat spojence Kyjeva, aby od svých omezení ustoupili.
Šéf ukrajinské diplomacie by s ministry chtěl řešit také zpoždění v dodávkách vojenské pomoci, což je další velký problém, který Kyjev trápí. „Mezi oznámeními o dodávkách pomoci a jejích skutečným dodáním jsou obrovské prodlevy,“ uvedl Kuleba. Veškeré vojenské plánování a kalkulace s tím, co mohou vojáci používat na bojišti, jsou pak podle něj velmi obtížné. „Děkujeme za veškerou podporu. Zároveň ale vyzýváme naše partnery, aby splnili své sliby a dodali nám vybavení, které slíbili,“ dodal. Zmínil i systémy protivzdušné obrany Patriot, které několik zemí přislíbilo, ale zatím je nedodaly.
Během pracovního oběda je dnes naplánována diskuse se šéfem turecké diplomacie Hakanem Fidanem. Turecko se takové schůzky neúčastnilo několik let. Ministři s ním mají hovořit o situaci na Blízkém východě.
Mezi dalšími tématy jednání je také situace ve Venezuele po tamních prezidentských volbách, jejichž výsledky Evropská unie neuznala. Ministři by si měli vyslechnout prohlášení přímo kandidáta na prezidenta Edmunda Gonzáleze, který podle výsledků voleb zveřejněných opozicí, jasně zvítězil.
Dnešní neformální zasedání ministrů zahraničí EU, takzvaný Gymnich, se mělo původně konat v Budapešti a mělo ho pořádat maďarské předsednictví. Borrell ale v červenci oznámil, že se schůzka uskuteční v Bruselu. Reagoval tak na maďarský postoj k válce na Ukrajině a chování premiéra Viktora Orbána, který na začátku července navštívil Rusko i Čínu a jednal s tamními vůdci. Borrell rovněž označil za absolutně nepřijatelná maďarská prohlášení, že EU prosazuje válku.
Podle českého ministra zahraničí je přesun jednání od Borrella „trestem pro maďarské předsednictví za Orbánovy cesty a mediální kroky, které země dělala na začátku předsednictví, kdy Maďarsko dělalo pseudo mírovou diplomacii bez souhlasu ostatních členských zemí, ale jakoby jménem EU“. „Nevím, jestli si z toho maďarské předsednictví vzalo nějakou zpětnou vazbu, rozhodně to ale během (dřívějších) jednání už od ministrů slyšeli a já jsem to také říkal,“ dodal Lipavský o kritice Budapešti.
Evropská komise již v červenci oznámila, že vzhledem k vývoji od začátku maďarského předsednictví v Radě EU plánuje bojkotovat neformální jednání ministrů a posílat na ně místo členů komise pouze vysoké úředníky. Stejně tak se rozhodly i některé ze zemí EU posílat na jednání jen nižší úředníky a nikoli ministry. Zda bude bojkot i nadále pokračovat, český ministr zahraničí netuší. „Já bych si přál, aby se situace spíš uklidnila,“ dodal Lipavský.
