Hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí skončilo v prvním letošním pololetí s rekordním přebytkem 82,7 miliardy korun. Proti stejnému období loňského roku je vyšší o 35 procent, tedy o 21,4 miliardy korun. Dnes o tom na svých internetových stránkách informovalo ministerstvo financí.
Důvodem je podle MF dynamický růst příjmové strany územních rozpočtů způsobený meziročním růstem jejich vlastních příjmů a zároveň pomalý růst výdajů vyvolaný meziročním poklesem běžných výdajů.
Při očištění o přímé výdaje na vzdělávání a dotace pro soukromé školy saldo rozpočtu dosáhlo 51,8 miliardy a meziročně se zvýšilo o 13,1 miliardy Kč. Příjmy územních rozpočtů v červnu 2024 činily 458,7 miliardy Kč a meziročně vzrostly o 5,2 procenta. Výdaje stouply o 0,3 procenta na 376,1 miliardy korun. Za celý loňský rok skončilo hospodaření samospráv v přebytku 72,2 miliardy korun.
Zatímco obce hospodařily s meziročně vyšším přebytkem rozpočtu o šest miliard Kč, tak kraje meziročně zaznamenaly růst o 14,6 miliardy Kč. Nejde však o výjimečnou situaci, neboť velmi dobré výsledky hospodaření územní rozpočty soustavně vykazují již od počátku letošního roku, uvedlo ministerstvo.
Nadále posiluje soběstačnost krajů a obcí, a to především v podobě zvýšeného inkasa daňových příjmů. Meziročně se zvýšil příjem daně z příjmu fyzických osob v důsledku růstu mezd, ale i opatření konsolidačního balíčku. Inkaso DPH stouplo z důvodu vyšší spotřeby domácností a inkaso daně z příjmu právnických osob v souvislosti s úhradou čtvrtletních a pololetních záloh na dani. U obcí významně vzrostlo inkaso daně z nemovitých věcí.
Oslabení příjmové strany bylo podle MF pouze na straně neinvestičních transferů přijatých územními rozpočty, které se meziročně propadly zejména v důsledku snížení kompenzačního příspěvku pro kraje na ubytování osob z Ukrajiny a snížení peněz poskytovaných z Operačního programu Jan Amos Komenský. Naopak v polovině roku pokračuje významný růst investičních transferů, které podpořily investiční aktivity krajů a obcí.
Ve srovnání s koncem roku 2023 územní rozpočty v polovině letošního roku snížily svůj dluh, a naopak navýšily stav peněz na bankovních účtech . Mírný pokles dluhu krajů odpovídá jejich nižší investiční aktivitě, ale nekoresponduje s poklesem úrokové sazby, kterou Česká národní banka v červnu snížila potřetí v letošním roce, upozornilo ministerstvo.
