aktualne.czUkrajinský vpád do ruské Kurské oblasti je legitimní a spadá pod právo Kyjeva na sebeobranu, je přesvědčen šéf NATO Jens Stoltenberg. Podle agentury Reuters to řekl německému týdeníku Welt am Sonntag ve svém prvním vyjádření k ukrajinskému postupu na ruském území.
„Ukrajina má právo se bránit. A podle mezinárodního práva toto právo nekončí na hranicích,“ uvedl Stoltenberg, podle něhož NATO nebylo o plánech Ukrajiny předem informováno a nehrálo v nich žádnou roli.
Stoltenberg má za to, že Ukrajina postupem na ruské území riskuje, ale že je na Kyjevě, jak vojenské tažení povede. „(Ukrajinský) prezident (Volodymyr) Zelenskyj dal jasně najevo, že operace má za cíl vytvořit nárazníkovou zónu, aby se zabránilo dalším ruským útokům z druhé strany hranice,“ připomněl.
Kyjev rozsáhlou a překvapivou přeshraniční invazi do Kurské oblasti zahájil 6. srpna v době, kdy ruské jednotky pokračují v tlaku na strategické centrum Pokrovsk na východě Ukrajiny. Moskva do své příhraniční oblasti vyslala posily, ale území, z něhož odešly desetitisíce obyvatel, zatím nedokázala získat zpět.
Expert: Ofenziva v Kurské oblasti může změnit vyjednávací pozice stran
Ukrajinská ofenziva v ruské Kurské oblasti může podle odborníka Zdeňka Petráše z Univerzity obrany změnit vyjednávací pozice obou stran při jednáních o ukončení konfliktu. Z hlediska politicko-strategického významu jde podle něj možná o jednu z nejdůležitějších operací v průběhu konfliktu. Petráš to řekl ČTK.
Do zahájení ukrajinské operace v Kurské oblasti bylo pro ruské velení podle Petráše důležité zajistit vojenskou kontrolu v Doněcké a Luhaňské oblasti a dále pak v oblasti Záporoží. Tam se konflikt dostal do podoby opotřebovávací války, což Rusům podle odborníka vyhovovalo.
„Útok z oblasti ukrajinské Sumy na ruské území však tuto podobu konfliktu změnil. Při pohledu na vývoj situace u Kurska je naprosto zjevný přechod od poziční války k manévrové válce, na kterou se Rusové museli rychle adaptovat, aby dokázali čelit průniku ukrajinských sil,“ uvedl Petráš. Tato změna totiž Rusy přinutila přesunout jednotky rozmístěné v jiných sektorech, a to i s využitím záloh.
Ofenziva byla podle Petráše zaměřena na místo, kde byla ruská obrana nejslabší. „Úspěch útoku byl založen na kombinaci základních principů vedení operační činnosti. Ukrajinské velení dokázalo zkoncentrovat potřebné síly a s využitím momentu překvapení rychlého manévru provedlo rychlý manévr v místě protivníkovi slabé obrany,“ uvedl Petráš. Doplnil, že operace vedená vybranými jednotkami pozemních sil s podporou dělostřelectva a vzdušných sil jednoznačně zaskočily obranu ruské hranice.
Záměrem Ukrajiny v Kurské oblasti je podle Petráše pravděpodobně zmírnit vojenský tlak na jihu a východě země, kde Rusko v posledních měsících vytrvale postupovalo. Ukrajinské velení podle něj patrně dospělo k závěru, že útokem přes špatně bráněnou hranici a obsazením ruského území může donutit Kreml stáhnout jednotky z předních linií a přemístit je na obranu samotného Ruska. V době, kdy se konflikt transformoval do opotřebovávací války, což je podle Petráše bezpochyby i záměrem Ruska, by úspěšná ofenziva podle něj mohla vytvořit pro Ukrajinu možnost získat strategickou iniciativu a dát konfliktu novou dynamiku ve prospěch ukrajinských sil.
„Co je však klíčové ze strategického úhlu pohledu, je fakt, že ofenziva v Kurské oblasti může být vnímána jako součást ukrajinských příprav na budoucí mírový proces, kdy se Kyjev bude snažit získat co největší ruské území, aby jej mohl použít jako vyjednávací argument při jakýchkoli jednáních s Kremlem,“ míní Petráš.
