Bauer: Z vojenského hlediska Ukrajinci nemají být omezeni ve využití zbraní

Z vojenského hlediska by neměli Ukrajinci být omezeni ve využití dodaných zbraní. Shodli se na tom dnes předseda Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO) Rob Bauer a náčelník generálního štábu Karel Řehka. Česko podle šéfa armády žádná taková omezení nedává.

Debaty o omezeních pro používání zbraní poskytnutých Ukrajině se vedou na různých úrovních. Zavedla je například Itálie, naopak země jako Česko, Švédsko či Nizozemsko pro využití zbraní nestanovují žádné podmínky. Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že NATO by se ocitlo ve válce s Ruskem, pokud by Západ umožnil Ukrajině útočit na cíle hluboko v ruském území.

Podle Bauera by z vojenského hlediska zrušení omezení dávalo naprostý smysl. Zároveň ale poznamenal, že země, které dodávají zbraňové systémy Ukrajině, mají právo dát limity k jednotlivým zbraním. „K tomu je politická diskuse,“ řekl.

„Je naprosto legitimní působit palebně proti cílům na ruském území, je to v souladu s právem ozbrojeného konfliktu,“ řekl Řehka. „Dává to z vojenského hlediska naprosto smysl. Na druhé straně jsou suverénní politická rozhodnutí. Je to právo každé země, která poskytne systémy, aby o tom rozhodla. Je nezbytné zvážit každý aspekt včetně eskalačního potenciálu,“ dodal šéf české armády.

Bauer řekl, že NATO je silnější a připravenější než kdykoli předtím. Silné odstrašení podle něj vyžaduje také odolnou společnost. Uvedl také, že ukrajinské ozbrojené síly jsou příkladem odhodlanosti a odvahy. „NATO bude sehrávat silnější úlohu při podpoře Ukrajiny. Představuje to investici do naší kolektivní budoucnosti. Je to další krok k tomu, aby ukrajinská vlajka mohla zavlát před velitelstvím NATO,“ podotkl.

Pro Řehku bylo při zasedání výboru důležité právě téma podpory Ukrajiny. „Naše země silně podporuje Ukrajinu od vypuknutí invaze ve velkém rozsahu jak ve formě poskytování výcviku a konzultací, tak prostřednictvím poskytování techniky,“ řekl. Za další zásadní téma považoval ruské hybridní hrozby. „Celkový trend je znepokojivý. Je to výzva nejen pro vojáky, ale pro celou společnost,“ uvedl. Za důležitou považoval také debatu o realizaci výstupů z červencového summitu NATO ve Washingtonu.

  Kulhánek: Česko by v žádném případě nemělo uznávat Tálibán

Pavel: Ve světě soupeří demokracie s různými druhy autokracie

Svět už není založen na soupeření Západu a Východu, ale stále více na soupeření demokracie s různými druhy autokracie. Prezident Petr Pavel to řekl v projevu při zahájení zasedání NATO v Praze.

„Zatímco my stojíme za hodnotami demokracie, osobní svobody, vlády práva, lidských práv, tyto hodnoty jsou zpochybňovány našimi oponenty. Nikoli pouze těmi tradičními, jako je Rusko, ale také Čínou, Severní Koreou či Íránem,“ řekl prezident. „A mnoho dalších sleduje, jak se toto soupeření vyvine. Je tedy na nás ukázat, že náš model je více hodný následování než model autokracií,“ dodal.

Pavel také vyzval náčelníky generálních štábů zemí NATO, aby byli odvážní a otevření v tvorbě svých závěrů a doporučení tak, aby byla pochopena i na politické úrovni. „Situace, ve které se nacházíme, nám neumožňuje být politicky korektní,“ podotkl.

Prezident uvedl, že jednou z jeho zkušeností z osmiletého působení ve strukturách NATO je, že přes všemožné rozdíly mezi jednotlivými státy a jejich snahu prosazovat své národní zájmy, ve výsledku všechny usilují o dosažení společného postoje k výzvám, kterým čelí. „Toto je kultura, která nás jasně odlišuje od soupeřů,“ poznamenal.

NATO je podle Pavla nejúspěšnější dlouhotrvající vojenskou aliancí na světě. Neznamená to, že je perfektní, je potřeba stále pracovat na jejím zlepšování, nicméně je zónou stability, bezpečnosti a prosperity, uvedl.

Náčelníci generálních štábů aliančních zemí se v Česku takto sešli poprvé, účastní se zhruba 350 zahraničních hostů. Hlavním cílem setkání má být diskuse o aktuální bezpečnostní situaci v Evropě, obranných plánech aliance a zavádění závěrů z červencového summitu NATO ve Washingtonu.

Vojenský výbor se na úrovni náčelníků generálních štábů schází třikrát ročně, dvakrát v ústředí NATO v Bruselu, jednou na výjezdním zasedání v některé ze členských zemí. V Česku se výjezdní zasedání výboru koná v roce, kdy země slaví 25. výročí vstupu do Severoatlantické aliance.

  Pět tanků měsíčně. Zbrojovka z Olomoucka investuje do modernizace techniky pro ukrajinskou armádu

Řehka: V budoucnu nebude stačit vynakládat na obranu dvě procenta HDP

S vzrůstajícími počty výzev a požadavků je zřejmé, že v budoucnu nebude stačit vynakládat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Při zahájení zasedání NATO v Praze to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Na armádních výdajích ve výši dvou procent HDP ročně se dohodly státy NATO v roce 2014. Česko je letos vydá poprvé. Končící generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v červenci prohlásil, že tuto hranici překoná nejméně 23 zemí. Aliance má 32 členů.

Řehka v projevu dále řekl, že spojenci musí poskytnout Ukrajině veškerou potřebnou pomoc, ať už se to týká výcviku, nebo dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu. „Podporou Ukrajiny zároveň posilujeme naši jednotu a bráníme se ruské hrozbě,“ řekl. Pro Ukrajinu je to válka o přežití, zároveň je to ale také boj za principy demokracie, suverenity a územní celistvosti, míní šéf armády.

Rusko podle něj není aktivní jen na tradičním bojišti, ale využívá také hybridní taktiku, kybernetické útoky a dezinformační kampaně ve snaze rozsévat strach a podkopat jednotu společností. Podle Řehky je proto nutné propojit konvenční vojenské schopnosti s kybernetickou obranou a civilně-vojenskou spoluprací.

Mezinárodní terorismus zůstává významnou hrozbou pro alianci i pro širší bezpečnostní prostředí, řekl náčelník generálního štábu. Vyžaduje to podle něj kolektivní, dalekosáhlý a proaktivní přístup spojenců.

Červencový summit NATO ve Washingtonu podle Řehky ukázal jasnou cestu pro alianci, která se potýká s výrazně se vyvíjející bezpečnostní krajinou. „Hrozby, kterým čelíme, se stávají komplexnějšími,“ řekl.

Obranné plány se podle něj v principu vytváří, aby se zabránilo vojenským konfliktům. „Dlouhodobý mír nemůže být dosažen ústupky,“ prohlásil. Za zásadní považuje držet se strategie odstrašení. Každému protivníkovi musí být zřejmé, že NATO je připraveno případně bránit každý kousek svého území rozhodně a bez zaváhání, doplnil Řehka.

Šéf výboru NATO má za nutné navýšit výrobní kapacity v obranném průmyslu

Předseda Vojenského výboru NATO Bauer považuje za nutné navýšit výrobní kapacity obranného průmyslu. Armáda může vyhrávat bitvy, ale ekonomika vyhrává války, řekl v projevu při zahájení zasedání Vojenského výboru NATO v Praze.

  ANO vystoupí z frakce Renew Europe i z evropské strany ALDE

Bauer uvedl, že NATO má dva úkoly, které musí plnit zároveň – pokračovat v podpoře Ukrajiny a zároveň posílit vlastní schopnost odstrašení a obranu. Zodpovědnost za udržení svobody neleží pouze na ramenou vojáků, míní. „Abychom uspěli, potřebujeme řádně posílit výrobní kapacity obranného průmyslu,“ uvedl.

„Čím více spojenci koordinují svoji obrannou produkci, tím silnější je schopnost odstrašení. Čím silnější je schopnost odstrašení, tím větší šanci máme na ochranu svobod, které zde máme, a na zabránění tomu, aby se válka přenesla na naši půdu,“ řekl Bauer.

Navýšení výrobních kapacit musí podle šéfa Vojenského výboru NATO být založené na přesvědčení, nikoli na nátlaku. „Na přesvědčení, že ekonomická prosperita je vystavěna na bezpečnostním základu, který NATO poskytuje. Bezpečnost se lehce bere za samozřejmou, nicméně je jako kyslík – zapomínáme, že zde je, do doby, kdy zde přestane být,“ řekl.

Ukrajina ztratila 40 procent svého hrubého domácího produktu v první den války s Ruskem, míní Bauer. „Každou noc, když jdou ředitelé do postele, přemýšlejí nad tím, jestli tam jejich firma druhý den ráno stále bude. Ředitelé firem na aliančním území se toho neobávají. Mají strach o hodnotu, nikoli o hodnoty,“ řekl Bauer. Pokud ale krátkodobé komerční zájmy vždy převáží nad dlouhodobými, vzdalujeme se základům, na kterých byl vystavěn náš způsob života, míní.

Také národní vlády podle Bauera musejí odstranit byrokratické bariéry týkající se zakázek. Za nutnou považuje spolupráci vlád a privátního sektoru. „Vyžaduje to důvěru, dlouhodobou vizi a kreativitu,“ uvedl. Jako příklad uvedl koronavirovou pandemii, kdy vlády a soukromý sektor dokázaly společně dosáhnout masivní produkce vakcín. Stejnou urgenci je podle Bauera nutné věnovat obrannému průmyslu.

ČTK

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

WP2Social Auto Publish Powered By : XYZScripts.com