Opatření vládní reformy penzí významně přispějí ke stabilitě a udržitelnosti důchodů pro příští desetiletí. Změny je potřeba vysvětlovat, týkat se budou až budoucích penzistů a penzistek. Rodinná politika či omezení šedé ekonomiky mohou stav důchodové soustavy o něco zlepšit, problémy ale nevyřeší. Shodli se na tom dnes na jednání u kulatého stolu na Hradě prezident Petr Pavel a ekonomové, demografové, sociologové a akademici. Podle hlavy státu není možné předstírat, že se dají zajistit při zachování penzijního věku bez zvyšování pojistných odvodů i rostoucí penze.
O vládní reformě penzí bude hlasovat Sněmovna. Důchodová novela počítá s pokračováním zvyšování důchodového věku nad 65 let od 30. let, nižším výpočtem nových penzí, minimálním důchodem ve výši 20 procent průměrné mzdy či dřívějším důchodem za práci v rizikovém prostředí. Opozice je proti, navrhuje ponechat věkový strop na 65 letech či dosavadní vypočítání důchodu.
„Co je zřejmé, že nekonat není alternativa. Nemůžeme si dovolit předstírat, že náš důchodový systém může zajistit stejnou dobu odchodu do důchodu se stále rostoucími důchody a nerostoucími odvody. To prostě není možné. Má-li ten systém být udržitelný a nemá každý rok narůst o obrovské deficity, a tím pádem ukrajovat peníze na investice do mnoha jiných užitečných projektů, musíme systém reformovat,“ řekl prezident.
Vliv na stav systému má hlavně důchodový věk, výše penze a výše odvodů. Podle opozice vládní návrhy nepředstavují reformu, ale úpravu parametrů. Podle prezidenta je jedno, jak se budou kroky nazývat. „Důležité je změny udělat,“ uvedl.
Podle prezidentova poradce Vladimíra Bezděka se Pavel, experti a expertka shodli na tom, že klíčové návrhy jako posouvání věku a nižší výpočet nových důchodů „jsou významným příspěvkem ke stabilitě, udržitelnosti a kredibilitě“ důchodového systému pro příští desetiletí a jsou únosné. „V principu reforma tak, jak je projednávána Poslaneckou sněmovnou, je v pořádku,“ uvedl Bezděk.
Jednoznačná shoda panovala podle něj i na tom, že lepší výběr daní, omezení šedé ekonomiky či prorodinná opatření deficity a problémy systému penzí nevyřeší. Mladí si také budou muset na stáří víc spořit. Změny je nutné objasňovat. „Je potřeba dnešní důchodcům vysvětlovat, že jim reforma žádnou újmu nepřipraví, nemají se čeho bát,“ shrnul prezidentův poradce.
Podle prezidenta je téma reformy velmi emotivní a provází ho mnoho manipulací a mýtů. Pavel připomněl, že svolal společné jednání koalice i opozice. Politici hnutí ANO závěry poté popřeli. Další schůzky se odmítli účastnit. Vlastní návrh reformy nepředložili. Už ohlásili, že po případném převzetí vlády by reformní změny zrušili.
„Budu věřit tomu, že i opozice přes politická prohlášení má svoje analýzy a dokážou si spočítat, co je v reálném životě možné udělat a co ne. Pokud bychom neměli dělat nic, to znamená odstranit změnu parametrů, kterou navrhuje vláda, bude to znamenat, že se systém ve střednědobém horizontu dostane do vážných problémů, které potom nebude možné tak snadno řešit. To snad nikdo našim dětem vyrobit nechce,“ uvedl prezident.
Koaliční poslanci navrhli zastavit navyšování věku na 67 letech či zmírnění změn u výchovného. Pavel to vnímá jako snahu vládních politiků dosáhnout konsensu, nepovažuje to za ústup od smyslu reformy. Před doplňováním „neprodiskutovaných nápadů“ bez analýzy dopadů ale varoval.
Česká společnost stárne, seniorů přibývá. Výdaje na penze výrazně rostou. Vybrané odvody je pokrýt nestačí. Loni systém skončil v deficitu téměř 73 miliard korun. Muži pobírají starobní důchod v průměru 19,5 roku, a ženy 28,5 roku. Ženy tvoří tři pětiny starobních důchodců.
Pozvání k debatě o podobě penzí dostalo dnes 14 expertů a jediná expertka. „Vzhledem k tomu, že se mnoho žen v profesích, které se k tomu mohou vyjádřit, nepřihlásilo, tak jsme tam měli jednu. Kdyby se jich přihlásilo pět, tak já budu jenom rád,“ řekl Pavel. Ke kulatému stolu usedli ekonomové, finančníci, sociologové či demografové.
