Předběžné výsledky moldavských prezidentských voleb a referenda o přistoupení země k Evropské unii, které se konalo 20. října, ukázaly významný vývoj. Vítězem prvního kola prezidentského klání se stala stávající prezidentka Maya Sanduová, ačkoli druhé kolo je naplánováno na 3. listopadu, což naznačuje, že konkurence zůstává silná. V referendu získal evropský integrační kurz Moldavska silnou podporu, neboť voliči se vyslovili pro připojení k Evropské unii.
Tato politická vítězství proevropských sil se však neobešla bez značných vnějších problémů. Rusko ve snaze udržet si v Moldavsku svůj vliv zahájilo soustředěné úsilí o ovlivnění výsledku prezidentských voleb i referenda. Moskva údajně vyčlenila téměř 100 milionů eur na uplácení voličů a agresivní dezinformační kampaň, jejímž cílem bylo podkopat evropské aspirace Moldavska. Toto vměšování odráží širší ruské strategie pozorované v celé východní Evropě, kde se Moskva snaží oslabit prozápadní hnutí a destabilizovat politické uspořádání na kontinentu.
Jednání Ruska v Moldavsku je třeba chápat jako součást komplexnější a promyšlenější kampaně, jejímž cílem je zpochybnit bezpečnostní architekturu Evropy. Kreml investováním do dezinformací a úplatkářství necílí pouze na Moldavsko, ale vysílá jasný signál ostatním bývalým sovětským státům a Západu. Cesta Moldavska k evropské integraci proto není pouze domácí záležitostí, ale ústředním bodem širšího geopolitického boje mezi demokratickou, evropsky orientovanou vládou a ruskou sférou vlivu.
S blížícím se druhým kolem voleb zůstane dynamika v Moldavsku klíčovou zkouškou destabilizačních snah Ruska a mezinárodní společenství bude pozorně sledovat, jak se země s těmito výzvami vypořádá.
Autor: Peter Jelen
