seznamzpravy.czŠpatné zprávy z Lipska vyděsily každého – trhy, vlády i spotřebitele. Na tamní burze přeskočila cena kontraktů za elektřinu hranici 700 eur za megawatthodinu, tedy historický vrchol. Je to sotva rok, kdy elektřina stála desetkrát méně. V překladu pro českého spotřebitele: loni se cena za kilowatthodinu držela v tuzemsku pod pěti korunami, letos překročila hranici šesti korun.
Ovšem v Lipsku se teď prodává za 17 korun, a to je ještě míněno bez daní a všech poplatků za dodávky i ekologii.
Zdá se tedy, že opravdu žijeme ve fantasmagorickém světě, kde se mohou uskutečnit i ty nejtemnější vize, například od světoznámého filozofa Slavoje Žižka: „Čeká nás dlouhá a studená evropská zima, plná kalamit, nedostatku energií a nepokojů. Mrznoucí senioři, hladové děti, prázdné regály supermarketů, neúnosný růst životních nákladů, peníze ztrácející na hodnotě, stávky a pouliční protesty,“ uvedl v textu pro Project Syndicate.
Člověk se někdy rád vyděsí, v tomto směru ale Žižkova apokalypsa překračuje hranici snesitelnosti. Tím spíše, že při cenách energií na pětinásobku dosavadních poměrů si lze představit leccos.
Údržba na plynovodu Nord Stream
V tomto směru může nervózního spotřebitele uklidnit jedna okolnost. Ještě neskončilo léto, a právě v létě se vyhlašují různé ekonomické katastrofy, které se obvykle nenaplní. Důvodem je fakt, že finančníci mají prázdniny, v práci jich zůstalo jenom pár a snáze podlehnou poprasku, hysterii nebo panice.
Zdražení elektřiny na burze bylo způsobeno jednoduše tím, že Gazprom znovu oznámil několikadenní údržbu na plynovodu Nord Stream. Rusko sice v posledních měsících zajišťuje Evropě jen zhruba 15 procent celkové spotřeby plynu, potíž je však v tom, že se využívá k výrobě elektřiny. Evropané si v posledních letech zvykli na plynové elektrárny, které pokrývají zhruba pětinu spotřeby.
Teď není jisté, jestli nebude nutné některé z nich odstavit. Tyto plynové elektrárny navíc převzaly úlohu takzvaného marginálního zdroje. To znamená, že právě ony ručí za to, že se pokryje veškerá poptávka. Z uhlí, atomového tepla či obnovitelných zdrojů je tedy možné vyrábět proud laciněji, na burze však taxu určují marginální elektrárny, které jedou na plyn. V létě pak stačí pár bezvýznamných obchodů, aby se přestřelená cena stala skutečností. Obdobné výstřelky se v jiných letech uskutečnily u jiných komodit nebo třeba akcií či měnových kurzů.
Zprávy z lipské burzy tedy není třeba přeceňovat. Spíše vedou k úvahám, jestli má vůbec smysl takové obchodní místo provozovat. Mezinárodní obchod s elektřinou byl zaveden, aby se předešlo okamžitým výpadkům dodávek v národních státech. Teď ovšem takový výpadek simuluje samotná mezinárodní burza.
Autor: Petr Holub
