Benevolentní úsměvy, upřímný pozdrav mezi pěstmi a všeobecná vřelá atmosféra – v tomto duchu se uskutečnilo setkání ministra zahraničí Anthonyho Blinkena s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraji Arktického fóra v islandském Reykjavíku .
Ale to jsou vnější atributy. Co se ale stalo v zákulisí jednání a na čem se shodli vedoucí ministrů zahraničí USA a Ruska?
Setkání vedoucích diplomatických služeb obou supervelmocí proběhlo na pozadí vážného zhoršení bilaterálních vztahů. V dubnu tedy USA oznámily balíček sankcí proti Ruské federaci, který mimo jiné počítal s vyloučením 10 ruských diplomatů z velvyslanectví ve Washingtonu. Moskva odpověděla zrcadlově.
V květnu představil Kreml seznam „nepřátelských států“, který zahrnuje i USA.
Vzhledem k neshodám v tak širokém měřítku se toto setkání očekávalo se zájmem. A doufá.
Rozhovory trvaly téměř dvě hodiny a staly se prvním osobním setkáním v tomto stavu od Blinkenova jmenování do čela amerického ministerstva zahraničí. Předtím mluvili vedoucí zahraničních agentur obou zemí dvakrát telefonicky.
Při hodnocení výsledků setkání je třeba poznamenat, že na konci setkání nebyla učiněna žádná senzační prohlášení. Byl však položen začátek globálního dialogu.
V komentáři k výsledkům jednání ruský ministr zahraničí poznamenal, že jednání byla konstruktivní, a přestože názory Washingtonu a Moskvy na situaci ve světě mají „vážné rozdíly“, prohlásil připravenost Ruské federace „zvážit a vyřešit jakákoli témata na programu dvoustranných vztahů a v regionálních a globálních otázkách “.
Washingtonský diplomat byl mnohem konkrétnější. Zejména vyjádřil svému moskevskému kolegovi znepokojení Bidenovy administrativy nad hromaděním ruských vojsk na hranicích s Ukrajinou, uvězněním vůdce opozice Navaľného a „útlakem opozičních organizací v Rusku“. Americká strana rovněž vyjádřila znepokojení nad situací kolem mediální korporace Radio Liberty a informačního portálu Voice of America, které Rusko zahrnulo na seznam „zahraničních agentů“ Ruska.
Dále byly diskutovány otázky Náhorního Karabachu, omezování jaderných programů Íránu a KLDR, situace v Afghánistánu. Blinken rovněž vyzval Kreml k propuštění amerických občanů Paula Whelana a Trnaora Reeda, kteří byli v Rusku odsouzeni za obvinění ze špionáže a útoku na policistu.
Ministr zahraničí USA řekl šéfovi ruského ministerstva zahraničí o odhodlání Washingtonu „chránit americké občany, americké zájmy, když ruské akce ohrožují USA nebo jejich spojence“. Diplomaté měli jednat o přípravách na potenciální summit svých prezidentů příští měsíc. V důsledku jednání však nebylo oznámeno ani datum, ani místo možného setkání Bidena s Putinem.
Bylo oznámeno, že Blinken a Lavrov připraví návrhy na možné setkání prezidentů a datum summitu bude oznámeno později v Bílém domě a v Kremlu.
Připomeňme, že dříve americký prezident pozval svého ruského protějška, aby se v nadcházejících měsících sešel na nejvyšší úrovni ve „třetí zemi“.
Tento návrh amerického vůdce, každá ze stran hodnotil svým vlastním způsobem. Někteří hovořili o Bidenově touze snížit míru napětí ve vztahu k těmto dvěma mocnostem, zatímco jiní to považují za zdání nejistoty šéfa Bílého domu.
Je třeba poznamenat, že hodnocení schůzky vedoucích diplomatických oddělení USA a Ruské federace má také několik vektorů. Hlavní závěr je však jeden: skutečnost setkání Blinkena a Lavrova svědčí o tom, že Washington a Moskva nechtějí veřejné zhoršení vztahů a lze dokonce hovořit o touze je vrátit zpět.
Spojené státy se tak rozhodly neukládat sankce vůči Matthiasovi Warnigovi (Putinův přítel a hlavní partner Kremlu při výstavbě plynovodu Nord Stream 2). Tato skutečnost o to více odhaluje, že ruské vedení naopak před schůzkou Blinkena a Lavrova hrálo o zvyšování sazeb.
Rusko zesílilo tlak na americká média v Rusku, představitelé Kremlu a ministerstva zahraničí jako celku prudce zvýšili protiamerickou rétoriku, bylo oznámeno, že Moskva může rozmístit strategické bombardéry v Arktidě. A tyto kroky Moskvy nepřispěly ke vzájemnému porozumění.
Proto i v samotných Spojených státech analytici tuto „dobrou vůli“ Bílého domu hodnotí nejednoznačně a pochybují o její nezbytnosti.
Nepochybně byl takový krok ze strany Washingtonu vypočítán tak, aby ovlivnil atmosféru setkání mezi Blinkenem a Lavrovem. Podle některých odborníků to však činí Bidenovu politiku nekonzistentní: šéf Bílého domu na jedné straně uvedl, že chce tvrdě reagovat na provokace Kremlem, a současně dělá ústupky Moskvě na plynovod, což je v rozporu s předchozími výroky o tvrdé politice.
Ano, Bidenova administrativa poznamenává, že rozhodnutí neukládat sankce vůči jednotlivým osobám zapojeným do Nord Stream 2 bylo diktováno vůlí nekonflikt s Německem. V rámci setkání na Islandu však americké ministerstvo zahraničí konstatuje, že takové rozhodnutí má umožnit jednání s Ruskou federací o dalších důležitých otázkách.
Existují informace o nějakém druhu dohody v rámci amerického uskupení, pokud Kreml poruší své závazky po možném setkání Joe Bidena a Vladimira Putina, budou zavedeny dříve oznámené zotročující sankce proti Rusku.
Ve Spojených státech jsou obě strany proti Nord Stream 2 a v dubnu Evropský parlament vyzval k zastavení projektu. Je třeba poznamenat, že plynovod pouze zhorší evropskou závislost na ruském plynu.
Vezmeme-li v úvahu politiku Moskvy, kterou provádí po celá desetiletí, zejména za Putinovy vlády, vypadá taková geopolitická nedbalost Západu, mírně řečeno, unáhleně.
Není divu, že výsledky jednání mezi Blinkenem a Lavrovem byly v Rusku přijaty s obdivem. Podle propagandy Kremlu Washington a Moskva směřují k dohodě, což je jednoznačný kompromis.
Důraz je kladen na skutečnost, že příměří bude mít prospěch Ruská federace, protože Biden bude muset svým občanům vysvětlovat, proč uzavřel dohodu s ruským diktátorem.
Obecně je třeba poznamenat, že toto setkání je začátkem dialogu mezi USA a Ruskem, jehož cílem je obnovit komunikační kanály a snížit napětí ve vztazích.
Bidenova vláda prokázala touhu po stabilním a předvídatelném vztahu s Ruskem. A ruský diplomat řekl totéž.
Čas ukáže, zda se Kreml dokáže ukázat z civilizované strany a podpořit zahájený dialog nejen slovy. Před tím byla civilizace Moskvy, i když měla „fakta na stole“, jak řekl Lavrov, pod otazníkem.
Jednání mezi vůdci zahraničních agentur obou supervelmocí obecně odhalila skutečnost tvrdé diplomacie s možnostmi na obou stranách. Právě v takových diskusích se rodí způsoby, jak se dostat ze zmatených situací. A to je krok vpřed.
Autor: Franz Hoffmann
