Maia Sandu. Autor: Dursun Aydemir/Anadolu Agency
Letošní volby v Moldavsku už znají výsledek. Země tak má svoji prezidentku. Co její vítězství přinese do budoucna?
Maia Sandu ovládla první i druhé kolo voleb
Už první kolo voleb ovládla Maia Sandu. Proevropská kandidátka smetla svého rivala Igora Dodona a svou pozici potvrdila i ve druhém kole. Výhru jí přineslo 57,72 % hlasů. Stala se tak první ženou na postu prezidentky Moldavska.
Vystudovaná ekonomka má má s politikou zkušenosti na postu ministryně školství. Post obsadila v roce 2012. V roce 2019 byla ve funkci premiérky. V prezidentských volbách roku 2016 stála proti stejnému protikandidátovi. Dodon však v prvním kole obdržel 48,5 % hlasů a ve druhém kole zvítězil s 52,11 % hlasy.
Dodon je znám svými vazbami na Rusko a blízkostí k prezidentu Putinovi, který svého spřízněnce aktivně před volbami podporoval. Sandu potvrdila svou proevropskou orientaci už jako ministryně, když zavedla na školách jako povinnou výuku anglického jazyka namísto ruštiny.
Nastanou v zemi světlejší zítřky?
Moldávie dala v prezidentských volbách zřetelně najevo, že země potřebuje nový impuls. Nová prezidentka dává Moldávii šanci na to zbavit se největších nešvarů v podobě korupce a nízké ekonomické úrovně. Moldávie aktuálně patří k nejchudším evropským zemím a exprezident Dodon byl kritizován zejména za svou snahu udržet v zemi nikoli stabilitu, ale spíše stabilní úroveň korupce.
Téměř polovina z celkem 4 milionů moldavských občanů žije a pracuje v zahraničí, většina z nich v Evropské unii. Remitence, tj. prostředky odesílané těmito migranty nazpět do domovské země, tvoří téměř čtvrtinu hrubého domácího produktu země.
Tyto finance řadu rodin drží nad vodou a mají rozhodující podíl na tom, že se samotné Moldavsko zatím neocitlo před finančním krachem.
Právě tato skupina voličů měla rozhodující slovo i v současných volbách. Navzdory pandemii onemocnění covid-19 země zaznamenala rekordní volební účast.
Ambiciózní plány nově zvolené moldavské prezidentky
Nově zvolená prezidentka už předznamenala své ambiciózní plány, které si dávají za cíl především odstranit korupci, která je zvláště patrná zejména v soudním systému, a zemi pozvednout z chudoby. Vytvoření nových pracovních míst by mělo zastavit exodus obyvatel za hranice.
K naplnění svých cílů však bude nová hlava státu potřebovat podporu parlamentu. Dominantní postavení si však v zákonodárném sboru udržuje socialistická strana. Ta má však úzké vazby na bývalého prezidenta Dodona.
Proevropské a reformní tábory jsou roztříštěné. Prezidentka Maia Sandu se proto potřebuje při prosazování svých názorů spolehnout zejména na podporu Evropské unie a USA.
Sbližování s Evropskou unií, které by mělo přinést i rozvoj spolupráce s Českem, patří dle jejích slov k dalším programovým bodům činnosti nové moldavské hlavy státu, která tak naplní i vizi většiny obyvatel země. Evropská unie již v roce 2014 uzavřela s Moldavskem asociační dohodu o bližších hospodářských a politických vztazích.
Aktuálně potřebuje především dostatečné financování, jež umožní vytvoření dalších pracovních míst a sníží ekonomickou migraci. Což je nutný krok pro zlepšení ekonomických ukazatelů v zemi. Moldavsku by spojenectví s Evropskou unií mělo kromě hospodářského rozvoje zajistit i politickou stabilizaci.
Dočká se Moldavsko sjednocení s Rumunskem?
Prezidentka Maia Sandu tak přináší vyhlídku na rozhřešení již řadu let trvajícího rozpolcení země mezi Ruskem a Evropskou unií.
Jak vyplývá z průzkumů, každý čtvrtý Moldavan navíc podporuje myšlenku znovusjednocení s Rumunskem. Státy jsou si po stránce kulturní, jazykové i náboženské blízké. K rozdělení na samostatné země došlo po rozpadu Sovětského svazu.
Bývalý prezident Igor Dodon přitom proti této myšlence v minulosti vystupoval s argumentem, že by mohla v krajním případě i vyvolat občanskou válku. Dodon je rovněž známým odpůrcem asociační dohody.
Autor: Vladimír Novák
