Pensylvánie je naprosto klíčová pro vítězství kandidátky demokratů, viceprezidentky Kamaly Harrisové, v amerických prezidentských volbách 5. listopadu. Republikánský uchazeč o Bílý dům, exprezident Donald Trump, naopak tento stát s 19 voliteli, což je nejvíce ze sedmi takzvaných kolísavých států, k získání druhého mandátu nutně nepotřebuje. Vzhledem k vyrovnanosti průzkumů je přitom nepravděpodobné, že příští prezident bude znám již o volební noci. V rozhovoru s ČTK to tento týden řekl redaktor politologického webu Sabato’s Crystal Ball J. Miles Coleman. Web, který založil známý politolog Larry Sabato, vychází na platformě Virginské univerzity a publikuje rozbory průzkumů a předpovědi výsledků.
„Trump může vyhrát bez Pensylvánie, ale Harrisová nikoliv. Potřebuje Pensylvánii i Michigan, její cesta se pravděpodobně příliš neliší od toho, jaké by to bylo v případě Bidena. Když ještě vedl kampaň, tak jeho nejjasnější cestou k zisku 270 volitelů bylo obnovit takzvanou modrou zeď zahrnující Pensylvánii, Michigan a Wisconsin,“ uvedl Coleman. Prezident Joe Biden v červenci po vlně kritiky po špatném výkonu v debatě s Trumpem ukončil svou kampaň a podpořil Harrisovou.
V amerických prezidentských volbách občané v každém z 50 států volí takzvané volitele, kterých je dohromady 538. K vítězství prezidentského kandidáta je třeba získat jejich nadpoloviční většinu – tedy 270 hlasů ve sboru volitelů. Pozornost se vzhledem k volební matematice upírá hlavně na sedm swing states, neboli kolísavých států, kterými jsou tentokrát Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Severní Karolína, Pensylvánie a Wisconsin.
Průzkumy jsou necelé dva týdny před volebním dnem extrémně těsné, přičemž v Pensylvánii Trumpa a Harrisovou podle některých dělí jediný bod, což značí prakticky vyrovnané šance. Trump si však podle odhadů v posledních měsících polepšil. Podle Colemana kampani Harrisové uškodilo, že neměla druhou debatu s Trumpem. „Jedním z důvodů, proč se Harrisové nedaří tak dobře jako dříve, je to, že není žádná velká závěrečná událost této kampaně, jako například druhá debata. Harrisová odvedla v debatě s Trumpem dobrou práci,“ uvedl Coleman s tím, že Trumpa moderátoři v debatě „nechali říkat opravdu divné věci“ a „lidem to připomnělo, proč proti němu hlasovali“. Trump v debatě například o haitských migrantech nepravdivě prohlásil, že v ohijském městě Springfield místním obyvatelům kradou kočky a psy, které pojídají. „Jedna z věcí, kterou jsme viděli v posledních několika letech, je, že když je Trump mimo záře reflektorů, jako je tomu nyní, jeho podpora má tendenci stoupat, protože není lidem na očích,“ domnívá se Coleman.
Podle něj nebude vítěz prezidentských voleb zřejmě znám hned o volební noci, stejně jako vítězná strana ve volbách do Sněmovny reprezentantů. Jasno by naopak mohlo být ohledně toho, zda republikáni získají Senát. „Za předpokladu, že demokraté republikánům nepřeberou žádné křeslo, bude republikánům stačit získat Montanu nebo Ohio, aby Senát ovládli,“ tvrdí Coleman.
Jako indicie k výsledkům prezidentských voleb však podle Colemana může posloužit sčítání v určitých okresech. Například v okolí floridské Tampy, kam se přestěhovala řada lidí z amerického středozápadu, by dobré výsledky demokratů mohly podle Colemana předznamenat úspěch Harrisové v Michiganu a Wisconsinu. Florida hlasy v uplynulých volbách sčítala rychle. Další výrazný pokles republikánské podpory v tradičně republikánském okrese Hamilton v Indianě by také mohl hovořit ve prospěch Harrisové.
Účast Coleman očekává výrazně nižší než v roce 2020. Odradit od voleb by například některé mladé voliče a zástupce arabské menšiny podle Colemana mohl přístup obou kandidátů k izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. V této souvislosti politolog zmiňuje Michigan, kde arabská menšina tvoří dvě procenta populace, což je nejvíce ze všech států v USA. Republikáni v posledních měsících tamní arabské Američany podle Colemana aktivně odrazují od hlasování pro Harrisovou a rozesílají letáky, v nichž tvrdí, že Harrisová je příliš proizraelská. „Opravdu jsem si myslel, že touto dobou budu schopen označit Harrisovou za favoritku v Michiganu, ale nestalo se tak, a je to proto, že průzkumy jsou stále těsné,“ uvedl Coleman. Zda se michiganští Arabové rozhodnou jít k volbám, tak může podle něj sehrát významnou roli.
Naopak v otázce Ukrajiny jsou demokraté podle Colemana sjednocení, zatímco některé „tradiční republikány“ může dráždit postoj Trumpova viceprezidentského kandidáta J.D. Vance, který je hlasitým kritikem americké vojenské pomoci Ukrajině a v únoru 2022 například řekl, že mu je vcelku jedno, co se s Ukrajinou stane.
Na otázku, zda může demokratům pomoci podpora zpěvačky Taylor Swiftové, Coleman odpověděl, že jim to po ukončení Bidenovy kampaně mohlo dát „nový zápal“ pro věc. Také připomněl, že podpora celebrit není v prezidentských volbách ničím novým. „Jedním z důvodů, proč John F. Kennedy dokázal tětsně vyhrát volby v roce 1960, bylo to, že mu Frank Sinatra skládal písně,“ poznamenal Coleman.
Průzkumy mínění před prezidentskými volbami v roce 2016 i v roce 2020 ale podcenily, jak velkou podporu Trump nakonec měl, ačkoliv minulé volby republikán prohrál. Je tak otázkou, nakolik budou tentokrát přesnější. Coleman v této souvislosti zmínil, že by Trumpovu podporu tentokrát nemusely tolik podcenit, i protože se řada republikánů podporujících Trumpa už ke svým preferencím hrdě hlásí, místo toho, aby je před tazateli skrývala. Jako zajímavost Coleman také zmínil, že například deník The New York Times (NYT), začal do průzkumů zahrnovat i respondenty, kteří neodpověděli na všechny otázky, ale uvedli, že podpoří Trumpa. Podcenit by odhady naopak podle Colemana mohly Harrisovou, jelikož by se někteří demokraté mohli domnívat, že průzkumy straní Trumpovi, takže se do nich nezapojí, přestože svůj hlas dají demokratce.
