Premiér Petr Fiala (ODS) trvá na svém výroku o dosažení německých mezd v Česku jako cíle pro další mandát vlády. Nedělní vyjádření předsedy vlády Spolu a STAN kritizují ekonomové. Podle premiéra ale nešlo o populistický výrok, nýbrž o povzbuzení společnosti k vyššímu nasazení, cíl je podle něj dosažitelný. Zmínil přitom český defétismus čili poraženectví. Češi jsou podle něj mistři ve zpochybňování a říkání toho, co nejde. Řekl to dnes v rozhovoru na serveru Denik.cz.
Fiala v neděli v České televizi řekl, že doufá v to, že po volbách příští rok bude mít koalice možnost dokončit změny, které začala. Několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat, čeští občané budou mít mzdy jako v Německu nebo Rakousku. Například hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda poukázal na to, že mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
Debatu, kterou výrok rozpoutal, dnes předseda vlády označil za absurdní. Zmínil také, že nemluvil o průměrné mzdě či o vyšší míře německého zdanění výdělků. To ale nepovažuje za důležité tolik jako to, že na plánu chce pracovat a dosáhnout ho. „Jde o jediný cíl, který dává smysl,“ konstatoval. Cestou k jeho dosažení má být například podpora firem s vyšší přidanou hodnotou či změny ve vzdělávání.
Fiala je přesvědčen, že rozpočet před Pavlem obhájí, chce hovořit o poradcích
Předseda vlády Petr Fiala je přesvědčen o tom, že s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) je prezidentovi Petru Pavlovi schopen vysvětlit sestavení rozpočtu na příští rok. V rozhovoru pro server Deník.cz dnes uvedl, že vzhledem k odpovědnému chování prezidenta nevidí ve schvalování nejdůležitějšího zákona roku Hradem nic problematického. S prezidentem chce ale hovořit „o postupu jeho poradců“. Prezidentův poradce ekonom David Marek v neděli hovořil o nevyjasněných položkách rozpočtu a o tom, že prezidentovi rozpočet podepsat nedoporučí. V pondělí se pak konala porada prezidenta s jeho poradci.
O svých výhradách k návrhu státního rozpočtu na příští rok by měl Pavel jednat s Fialou a Stanjurou po 7. prosinci poté, co se hlava státu vrátí ze zahraniční cesty a poslanci o předloze rozhodnou ve třetím čtení. „Nezdál se mi trochu postup jeho poradců, to je něco z toho, co si řeknu s prezidentem osobně,“ uvedl dnes Fiala.
V rozhovoru pro deník Blesk Pavel ve středu řekl, že se ještě nerozhodl, zda rozpočet bude vetovat, nebo podepíše. Nechce volit řešení, že by klíčovou předlohu nevetoval, aby se země neocitla v rozpočtovém provizoriu, ale ani nepodepsal, čímž by i přes výhrady umožnil její schválení. Fiala ve středu po jednání vlády řekl, že nebyl úplně nadšený tím, že prezidentovi poradci prezentovali v médiích výhrady k rozpočtu dříve, než měl takové informace sám. Otazníky v rozpočtu se podle něj týkají jeho malé části, sporné jsou odhady příjmů z emisních povolenek a výdaje na obnovitelné zdroje.
Prezident má k návrhu rozpočtu výhrady, které se týkají výdajů na obnovitelné zdroje či převedení výdajů na platy nepedagogických pracovníků na obce. Pochybnosti má i o odhadovaných příjmech z emisních povolenek, uvedl. Chce ale počkat, jak se návrh změní během nadcházejícího projednávání ve Sněmovně. Zohlední i názory svých poradců a dalších odborníků. Podle premiéra jsou otazníky v rozpočtu spíš marginálie, které nezpochybňují jeho kvalitu. Výdaje na obnovitelné zdroje podle něj kabinet musí dořešit. „Buďto legislativně, nebo to nějakým způsobem doplatit,“ řekl. Rozpočet jako takový je ale podle něj sestavený odpovědně a realisticky, obsahuje rekordní investice.
Základní parametry rozpočtu, který počítá se schodkem 241 miliard korun, schválila Sněmovna koncem října a už je nemůže měnit. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.
