Válka na Ukrajině má zásadní globální důsledky, nestabilita v Evropě má zřetelný dopad i na Indo-Pacifik. V projevu na univerzitě v Aucklandu to řekl český prezident Petr Pavel. Text projevu ČTK poskytla jeho kancelář. Termínem Indo-Pacifik se označuje rozsáhlá oblast, která zahrnuje Indický oceán až po přilehlé části Tichého oceánu.
Pavel se zprvu věnoval historickým vazbám i období totality v Československu a následnému přechodu k demokracii. „Dnes je Česko hrdým a aktivním členem Evropské unie a Severoatlantické aliance, přispívá k míru a prosperitě v Evropě i celosvětově,“ uvedl. „Demokracie a svoboda ale nemohou být brány za samozřejmost,“ podotkl i v souvislosti se současnou geopolitickou situací.
Ruská agrese proti Ukrajině byla podle Pavla pro mnohé šokem, nicméně vzhledem k imperialistické a represivní historii Ruska neměla být úplným překvapením. „Konflikt je nejen o ukrajinských hranicích a evropské bezpečnosti. Tato válka je o principech, které mají vliv na všechny: suverenitě, územní celistvosti, svobodě a právu určit si vlastní budoucnost,“ řekla hlava státu.
Pokud bude reakce na narušování suverenity a mezinárodních pravidel v Evropě pouze vlažná, aktéři jako Čína či Severní Korea mohou dostat odvahu přistoupit k asertivnější a agresivnější politice vůči svým sousedům, míní. „To by znamenalo ještě větší hrozbu pro regionální i globální stabilitu,“ konstatoval Pavel.
Hovořil také o spolupráci Česka s indo-pacifickým regionem, která se opírá o ekonomickou kooperaci, bezpečnostní partnerství a demokratickou odolnost. České firmy podle prezidenta hledají na Novém Zélandu partnery pro spolupráci v letectví, obraně, umělé inteligenci, ve vesmírných technologiích, v kybernetické bezpečnosti nebo takzvaných zelených technologiích.
Co se týče bezpečnosti, Česko podle Pavla s obavami sleduje represivní ekonomické praktiky, kybernetické hrozby a pokusy o podlomení mezinárodního práva v Jihočínském moři.
Demokracie v Evropě jsou podle prezidenta pod tlakem. Nové bezpečnostní hrozby jsou výzvou pro schopnosti ochránit své občany. „Ekonomické nejistoty a vliv technologické změny zasévají rozhořčení,“ míní. Šíření dezinformací, často zesílených sociálními sítěmi a poháněných nepřátelskými silami, podle Pavla posiluje rozdělení společnosti.
Připomněl teroristický útok na dvě mešity ve městě Christchurch na Novém Zélandu v roce 2019, při němž zemřelo 51 lidí. Útočník, tehdy osmadvacetiletý Brenton Tarrant, si střelbu natáčel a sdílel ji živě na sociálních sítích. „Dezinformace a on-line extremistický obsah přispěly k radikalizaci pachatele,“ uvedl Pavel.
V projevu se zabýval i změnami klimatu, dodavatelskými řetězci nebo vzděláváním.
