Koalice má v Senátu potíže s prosazením trestnosti neoprávněné činnosti pro cizí moc. Ústavně-právní výbor nepodpořil a pouze o jeden hlas nenavrhl zrušení této změny, kterou by měla přinést novela o prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Výbor pro sociální politiku úpravu podle senátorky Daniely Kovářové (nezávislá) odmítl. Senát by měl o novele rozhodovat příští středu, předtím ji ještě projedná bezpečnostní výbor.
Sporné ustanovení je podle kritiků formulováno příliš obecně a je zneužitelné. Navíc s novelou přímo nesouvisí, a je podle nich proto ústavně nepřípustným přílepkem. Proti novému trestnému činu se postavily nejen obě zástupkyně opozice, ale také předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 a místopředseda senátního ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK).
Zástupci ministerstva vnitra namítali, že nový trestný čin je součástí řádně připravené reformy trestního zákoníku. Vztahovat se má na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“. Cílovou skupinou nejsou podle zástupců ministerstva „lidé, kteří píší na sociální sítě blbiny všeho druhu“.
Canov, Hraba, Kovářová a Jana Zwyrtek Hamplová (za Nezávislé) neprosadili ani zrušení další úpravy podle níž by české občanství mohli žadatelé z Ruska získat jen tehdy, pokud by se vzdali ruského a doložili to. Podle Hraby je pro některé žadatele z řad odpůrců současného ruského režimu nemožné takovýto doklad získat. Podle ministerstva vnitra ale zákon umožňuje výjimky například pro žadatele o azyl.
Výbor nepodpořil ani návrh Stanislava Blahy z klubu ODS a TOP 09, který chtěl zrušit zaváděnou možnost vypsat pro děti ukrajinských uprchlíků dva termíny pro zápis do prvních tříd základních škol.
V Česku zatím dočasná ochrana pro uprchlíky z Ukrajiny platí do konce března letošního roku, EU se loni dohodla na ročním prodloužení. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.
Zvláštní dlouhodobý pobyt budou moci využít podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) pouze ti ukrajinští uprchlíci, kteří v Česku pobývají déle než dva roky. Vedle platného cestovního dokladu, bezúhonnosti a zajištěného bydlení jsou základními podmínkami rovněž ekonomická soběstačnost a nezávislost na dávkovém systému. V případě dětí je předpokladem plnění povinné školní docházky.
Sněmovna v novele zpřísnila podmínky trvání dočasné ochrany i azylového řízení, stejně jako vydávání cestovních průkazů totožnosti. Stát by navíc mohl snadněji vyhošťovat i ty cizince, o jejichž návratu do země původu rozhodlo například Švýcarsko. Vyhoštění by čekalo občany Ruska a Běloruska, kteří byli zapsáni na sankční seznam.
