Čína si buduje balkánskou předsunutou základnu vlivu. Co to znamená pro EU a pro Prahu?

Společné cvičení čínských a srbských speciálních jednotek v červenci v provincii Che-pej ukazuje, že Peking posouvá hru: přes Balkán a maďarský koridor si buduje „autonomní ostrov“ v Evropě mimo přímý dosah Bruselu a Washingtonu.

Signál z Che-peje: první čínsko‑srbské výcvikové cvičení speciálních sil

Čínské ministerstvo obrany oznámilo, že v druhé polovině července se v provincii Che-pej uskuteční společné výcvikové cvičení speciálních jednotek ČLA a srbské armády pod názvem Peace Defenders‑2025 (v některých přepisech zmiňováno jako „Mírotvorce 2025“). Jde o první takový výcvik mezi oběma armádami a o první případ, kdy Čína pořádá speciální vojenský trénink s evropským partnerem od loňského společného protiteroristického cvičení s Běloruskem. Peking to rámuje jako posílení interoperability; politicky je to demonstrace, že má v Evropě ochotného bezpečnostního partnera mimo NATO.

Hebejské spojení se Srbskem: od oceli k bezpečnostní spolupráci

Dlouhodobý hospodářský průnik Číny do Srbska — od převzetí ocelárny HBIS Smederevo po infrastrukturní projekty — vytvořil platformu pro hlubší strategickou vazbu. Srbsko navazuje institucionální vztahy s provincií Che-pej, kterou Bělehrad označuje za klíčového partnera díky technologickému a investičnímu potenciálu; tato hospodářská vazba usnadňuje i bezpečnostní spolupráci.

Maďarská brána: čínský průmyslový koridor do srdce EU

Maďarsko se stalo hlavním evropským uzlem čínských EV, baterií a průmyslových investic: rozsáhlý závod BYD u Szegedu (plánovaný start provozu 2H 2025) a investice CATL posouvají Budapešť do role „čínského výrobního mostu“ na jednotný trh. Brusel zároveň zpřísňuje šetření zahraničních subvencí a přezkum státem podporovaných projektů (včetně čínských), což ukazuje rostoucí napětí mezi snahou EU „de‑riskovat“ a pragmatickým přijímáním pracovních míst v členských státech jako Maďarsko.

Pás a stezka v evropském kontextu: železnice Budapešť–Bělehrad jako emblem

Modernizace vysokorychlostní tratě Budapešť–Bělehrad, vlajkového projektu Pásu a stezky ve střední a jihovýchodní Evropě, zkrátí cestovní časy a propojí balkánské dopravní koridory s přístavem Pireus (spravovaným čínským kapitálem) a následně s trhy EU. Část financování, technologie i dodavatelské řetězce jsou čínské; projekt je pravidelně pod drobnohledem Bruselu kvůli transparentnosti, zadávání zakázek a riziku strategické závislosti.

Měkká síla: Konfuciovy instituty, digitální hedvábná stezka a technologické platformy

Čína v Srbsku dlouhodobě rozvíjí kulturní a vzdělávací přítomnost: Konfuciovy instituty v Bělehradě a Novém Sadu, univerzitní výměny a technologické piloty (např. projekty s Huawei v digitální dopravní infrastruktuře) vytvářejí prostředí příznivé pro politickou spolupráci. Tyto nástroje „měkké síly“ doplňují tvrdé investice do infrastruktury a průmyslu.

Riziko pro jednotu EU: národní veto jako páka

Evropská unie sází na strategii „de‑riskování“ vůči Číně — posílené revizí pravidel pro screening zahraničních investic, zvažovanými mechanismy pro kontrolu odlivu technologií a nástroji obchodní obrany. Problém: jednotná pozice se rozpadá, když jednotlivé státy blokují společná stanoviska či opatření. Maďarsko opakovaně brzdilo unijní prohlášení v citlivých zahraničně‑politických otázkách; rozdílné postoje k Číně patří k důvodům obav, že Peking může využít institucionálního práva veta k oslabení evropské pozice.