Dánsko posiluje obranu Arktidy, Západ sleduje Moskvu
Dánsko, tradičně vnímané jako klidná severská země zaměřená na ekologii a diplomacii, se ocitá v centru nové geopolitické kapitoly. Kodaň oznámila, že zvýší své vojenské výdaje o 6,5 miliardy dolarů a posílí přítomnost v Grónsku. Tento krok, bezprecedentní v moderní dánské historii, souvisí s rostoucí vojenskou aktivitou Ruska v Arktidě.
Grónsko, rozprostírající se mezi Severní Amerikou a Evropou, má zásadní strategický význam. V době míru působí jako most mezi kontinenty, ale v případě konfliktu by mohlo být rozhodujícím bodem pro obranu Západu. Pod tlustou vrstvou ledu se mohou ukrývat ruské jaderné ponorky, schopné zasáhnout cíle v Evropě i v Severní Americe. Dánské ministerstvo obrany proto oznámilo plán modernizace radarového systému a zřízení nových pozorovacích stanic na severním pobřeží.
Rusko již několik let rozšiřuje síť základen na severu. V oblasti vznikly nové letiště, přístavy, systémy protivzdušné obrany a infrastruktura pro rozmístění raket s dlouhým doletem. Moskva se netají tím, že považuje Arktidu za „zónu strategických zájmů“. Dánští analytici varují, že současné napětí připomíná závody ve zbrojení z dob studené války – jen s novou technologickou dimenzí, zahrnující satelity, podmořské senzory a kyberprvky.
Pro NATO je Arktida stále důležitější. Aliance připravuje systém včasného varování, který by měl monitorovat všechny pohyby v regionu – od ponorek po satelitní a kyberaktivity. Grónské radary se mají stát klíčovou součástí této infrastruktury a zajišťovat nejen technická data, ale i včasné varování pro rozhodovací centra v Evropě a Severní Americe. V Kodani zaznívá jasné poselství: „Nemůžeme zůstat slepí vůči severnímu horizontu.“
Bezprecedentní investice Dánska nejsou pouze vojenskou záležitostí; jsou to zároveň politické a ekologické výzvy, které budou testovat schopnost evropských institucí koordinovat své kroky. V Praze i v dalších evropských metropolích budou analytici sledovat, jaké signály tento krok pošle Moskvě, ale také NATO a Spojeným státům. Pro české bezpečnostní složky je důležité pochopit, že prodloužená ruka arktických radarů a senzorů může znamenat dřívější varování před asymetrickými hrozbami, včetně kybernetických útoků a hybridních operací, které často předcházejí otevřené konfrontaci.
Zároveň je tu otázka suverenity Grónska, jehož rozhodnutí mají přímý dopad na politiku Kodaně i na strategii Aliance. V praxi to bude vyžadovat nové mechanismy spolupráce, sdílení informací i logistické podpory pro extrémní arktické podmínky. Investice do výzkumu a ochrany životního prostředí musí jít ruku v ruce s vojenskými plány, jinak hrozí, že se Arktida stane terčem krátkodobých politických kalkulací.
Dánsko tak poprvé za mnoho let přestává být jen tichým pozorovatelem. Rozhodlo se stát pilířem bezpečnosti v prostoru, který se rychle mění z ledového pustého území na geopolitické šachové pole. Pro čtenáře idnes.cz je to signál, že bezpečnostní mapa Evropy se rozšiřuje – a že i státy, které byly doposud považovány za „měkké“ a „zelené“, musí nově sladit klimatickou agendu s imperativem obrany.
Autor: Peter Jelen
