Ukrajina pokročila v klíčových reformách, uvádí hodnotící zpráva EK

Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to uvedla Evropská komise. Zprávu přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028.

Komise je připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu.

„Jsme více než kdy jindy odhodláni proměnit rozšíření EU ve skutečnost,“ okomentovala dnešní zprávu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Větší unie podle ní znamená silnější a vlivnější Evropu na globální scéně. Zdůraznila nicméně, že rozšiřovací proces zůstane založený na zásluhách. „Poskytujeme konkrétní doporučení všem našim partnerům. A všem jim říkáme: Přistoupení k EU je jedinečnou nabídkou. Příslibem míru, prosperity a solidarity. Se správnými reformami a silnou politickou vůlí můžete všichni této příležitosti využít,“ dodala.

Ukrajina oficiálně zahájila rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii v červnu 2024 za belgického předsednictví, více než dva roky po začátku ruské invaze. Následně nastal takzvaný screening, tedy posuzování souladu ukrajinské legislativy s unijními normami. Varšava následně doufala, že se za polského předsednictví v první polovině roku 2025 podaří otevřít první kapitoly v přístupových jednáních, nicméně nestalo se tak. Pro otevření každé ze skupiny kapitol je potřeba jednomyslnost a s cestou Ukrajiny do EU stále nesouhlasí Maďarsko.

„Očekáváme, že rozhodný postup Evropské unie překoná všechny umělé překážky pro silnou a sjednocenou Evropu,“ napsal prezident Zelenskyj v reakci na zprávu EK. „Toto dosud nejlepší hodnocení dokazuje, že Ukrajina pokračuje v reformách a přeměňuje se podle evropských standardů, přestože se bráníme ruské agresi,“ dodal.

„Navzdory pokračující agresi je Ukrajina i nadále pevně odhodlána pokračovat ve své cestě k přistoupení k EU, úspěšně dokončila proces screeningu a pokročila v klíčových reformách,“ oznámila dnes Evropská komise.

Screening, který probíhal, byl nutným předpokladem k otevření takzvaných klastrů, které vždy zahrnují několik přístupových kapitol. Tematických klastrů je celkem šest. První, takzvaný základní, zahrnuje například oblast soudnictví a základních práv či spravedlnosti, svobod a bezpečnosti. Druhý klastr se týká vnitřního trhu, třetí konkurenceschopnosti a růstu, čtvrtý životního prostředí, energetiky a dopravy, pátý zemědělství a koheze a šestý vnějších vztahů, tedy i zahraniční, bezpečností a obranné politiky.

Ukrajina splnila podle komise podmínky pro otevření prvního, druhého a šestého klastru. Unijní exekutiva přitom očekává, že Kyjev splní i podmínky pro otevření zbývajících přístupových kapitol. Mohlo by k tomu dojít do konce letošního roku.

Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová dnes při představování hodnotící zprávy v Evropském parlamentu ocenila úsilí Kyjeva o provádění reforem během války. Zároveň ale poukázala na obavy ohledně protikorupčních reforem. Evropská komise již dříve kritizovala ukrajinskou vládu za oslabování nezávislosti protikorupčních agentur, kvůli čemuž se na Ukrajině konaly i četné protesty. Ukrajinský parlament pak některé změny vzal zpět.

„Uprostřed výzev způsobených ruskou agresí Ukrajina prokázala svůj závazek k cestě do EU,“ řekla Kosová europoslancům. „Bude nezbytné udržet si tuto dynamiku a zabránit jakémukoli riziku polevování, zejména v oblasti boje proti korupci,“ dodala.

Ocenění se ve zprávě komise dostalo i Moldavsku. „Tváří v tvář neustálým hybridním hrozbám a pokusům o destabilizaci země Moldavsko výrazně pokročilo na své cestě k přistoupení a úspěšně dokončilo proces screeningu, uvedla komise. Stejně jako v případě Ukrajiny Moldavsko splnilo podmínky k otevření tří klastrů, zbývající by mohly být splněny do konce roku. „Moldavská vláda signalizovala svůj cíl předběžně uzavřít přístupová jednání do začátku roku 2028. Komise je odhodlána tento cíl, který je ambiciózní, ale dosažitelný, podpořit za předpokladu, že Moldavsko urychlí současné tempo reforem,“ dodala unijní exekutiva.

Černá Hora je nejblíže vstupu do EU, uvedla eurokomisařka Kosová

Rozšíření Evropské unie v nadcházejících letech je realistickou možností a Černá Hora je nejpokročilejším kandidátem na vstup do nynější sedmadvacítky. V Evropském parlamentu to prohlásila eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová. Členka EK europoslancům představila pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU, kterou dnes komise zveřejnila.

V úvodu svého vystoupení eurokomisařka prohlásila, že Černá Hora, Albánie, Moldavsko a Ukrajina letos dosáhly významného pokroku na cestě k členství v Evropské unii. „Musíme naši unii připravit na větší EU,“ dodala s tím, že vzhledem k tempu některých kandidátských zemí je úspěšné rozšíření „realistickou možností v nadcházejících letech“.

Černá Hora podle unijní exekutivy zaznamenala významný pokrok směrem k přistoupení k EU, když v loňském roce uzavřela čtyři kapitoly jednání. Do konce letošního roku by přitom chtěla uzavřít i další kapitoly. Cílem země pak je uzavřít celá přístupová jednání do konce roku 2026. „Za předpokladu udržení tempa reforem je Černá Hora na dobré cestě k dosažení tohoto ambiciózního cíle,“ napsala komise v prohlášení. Černohorští politici se netají cílem, aby se jejich země stala 28. členem EU již do roku 2028.

Eurokomisařka Kosová na následné tiskové konference označila Ukrajinu, Moldavsko, Černou Horu a Albánii za „kandidáty, u kterých se ambice přeměnily v opravdový pokrok“. „Rozšíření unie je v našem nejlepším zájmu,“ prohlásila na tiskové konferenci v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Albánie podle komise dosáhla pokroku zejména v reformě soudnictví a boji proti organizovanému zločinu a korupci. „Dosažení albánského cíle, kterým je uzavření jednání do roku 2027, závisí na udržení dynamiky reforem a podpoře inkluzivního politického dialogu. Za předpokladu udržení tempa reforem je Albánie na dobré cestě k dosažení tohoto ambiciózního cíle,“ dodala unijní exekutiva.

Kandidátských zemí na vstup do EU je nyní devět, jsou jimi Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie a Turecko. Potenciální kandidátskou zemí je Kosovo.

V Srbsku se podle komise reformy za posledních 12 měsíců výrazně zpomalily. „Na pozadí masových protestů, které probíhají po celém Srbsku od listopadu 2024, se prohloubila polarizace srbské společnosti,“ uvedla unijní exekutiva. Protesty podle ní odráží zklamání občanů mimo jiné z korupce a vnímaného nedostatku transparentnosti spolu s případy nadměrného použití síly proti protestujícím a tlaku na občanskou společnost. „Očekává se, že Srbsko překoná stagnaci v oblasti soudnictví a základních práv a naléhavě zvrátí ústup od dodržování svobody projevu a erozi akademické svobody,“ dodala komise.

V reformách by měla pokročit i Severní Makedonie, konkrétně komise hovoří o větším úsilí při dodržování právního státu a posílení boje proti korupci. Nedostatečné reformy hlásí EK i z Bosny a Hercegoviny, kde situaci ovlivnila politická krize v Republice srbské. V Kosovu má členství v Evropské unii velkou podporu veřejnosti, po únorových volbách se ale v bývalé jihosrbské provincii rovněž zpomalil pokrok při plnění reforem souvisejících s EU.

Rovněž samostatná kapitola hodnotící zprávy se týká Turecka, které požádalo o členství v EU v roce 1987, za kandidátskou zemi bylo prohlášeno v roce 1999 a přístupová jednání zahájilo v říjnu 2005. Od té doby ale vztahy mezi Tureckem a Evropskou unií komplikuje vícero sporů. „Turecko zůstává kandidátskou zemí a klíčovým partnerem EU,“ uvedla komise. Kritizovala ale kroky proti opozici a zatýkání, které vyvolává vážné obavy ohledně dodržování demokratických hodnot v zemi. Zmínila rovněž zhoršení situace, pokud jde o nezávislost soudnictví a dodržování základních práv. „Přístupová jednání s Tureckem zůstávají od roku 2018 ve slepé uličce,“ uzavřela komise.

Gruzie zůstává podle eurokomisařky Kosové kandidátskou zemí pouze na papíře. Kdysi jedna z nejvíce prozápadně orientovaných zemí, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu, má od začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu napjaté vztahy se Západem. Vláda krátce po loňských volbách zmrazila přístupové rozhovory s Evropskou unií, čímž náhle změnila dlouhodobý kurz, což vyvolalo velké demonstrace.