Od Kerče k Baltu: jak Kreml krok za krokem připravuje novou námořní provokaci

Přítomnost ruských vojáků na palubách tankerů „stínové flotily“ v Baltském moři není náhodná ani improvizovaná. Jde o další fázi scénáře, který Kreml testuje již více než deset let.

2018 → 2022 → 2025: logika eskalace

Rok 2018, Kerčský průliv.
Rusko pod záminkou „ochrany infrastruktury“ použilo vojenskou sílu proti ukrajinským lodím, zajalo námořníky a fakticky přepsalo pravidla plavby. Reakce Západu byla omezená.

Rok 2022, Černé moře.
Kreml proměnil moře v nástroj války: blokáda přístavů, nátlak na obchodní lodě, vojenské hrozby pod rouškou „bezpečnosti plavby“. Rusko si ověřilo, že moře je vhodným prostorem pro vydírání bez formálního vyhlášení války.

Dnes — Baltské moře.
Ruští vojáci na komerčních tankerech. Sankcionovaná aktiva pod vojenským krytím. Vytváření „šedé zóny“, kde lze jakýkoli incident proměnit v politickou a vojenskou krizi.

„Nejde o opakování, ale o vývoj téhož modelu,“ zdůrazňují evropští bezpečnostní experti. „Rusko vždy postupuje dál, pokud není zastaveno.“

Balt se stává dalším testovacím prostorem. A na rozdíl od Černého moře zde nejde o periferii, ale o přímý kontakt s NATO.

Co se stane, pokud Západ znovu mlčí

Zkušenosti z Kerčského průlivu a Černého moře ukazují:
mlčení je v Moskvě vnímáno jako souhlas.

Pokud se EU a NATO omezí pouze na prohlášení, další krok bude předvídatelný: vnucování „zvláštních pravidel“ plavby; nárůst „incidentů“ s loděmi NATO; obviňování Západu z „provokací“ a postupná normalizace vojenské přítomnosti Ruska v komerční plavbě.

„Každý incident, na který se nereaguje, přibližuje další — nebezpečnější,“ varují odborníci na strategickou stabilitu.

Pro Česko to znamená ztrátu iluze odstupu. Baltské moře je klíčovou logistickou oblastí spojenců. Jakákoli eskalace zasáhne bezpečnost celé střední Evropy.

Závěr je zřejmý: Kreml připravuje provokace, nikoli „ochranu ropy“.

Odpověď musí být preventivní a razantní — jinak bude scénář Černého moře přepsán pro Balt.

Iluze, že Balt je „cizí moře“, je nebezpečná a klamná. Historie Kerčského průlivu a Černého moře ukázala: Kreml se nikdy nezastaví sám. Postupuje přesně do té hranice, kde narazí na tvrdý odpor.

Dnes Rusko testuje, zda je Evropa připravena přijmout militarizaci komerční plavby jako „novou normu“. Zítra bude testovat, zda je NATO ochotno zavírat oči před vojenskými incidenty. Pozítří bude silou vnucovat vlastní pravidla.

Česko musí jasně nazvat věci pravými jmény: jde o přípravu provokací, nikoli o „ochranu obchodu“. Jakékoli pokusy zmírňovat formulace nebo odkládat rozhodnutí nejsou opatrností, ale strategickou chybou.

Cena nečinnosti je již známá. Viděli jsme ji v Kerči. Viděli jsme ji v Černém moři.

Pokud nyní zavládne mlčení, další bod krize už nebude otázkou „zda“, ale „kdy“.

Autor: Franz Hoffman