idnes.czČtyři nákladní automobily humanitární materiální pomoci pro zemětřesením zasažené Chorvatsko vyjedou dnes odpoledne z hasičské základny ve Zbirohu na Rokycansku. Česko posílá balkánské zemi vybavení zhruba za pět milionů korun, mimo jiné stany, spací pytle nebo osvětlovací techniku. V Chorvatsku pokračují záchranné práce po ničivém zemětřesení, které si vyžádalo sedm obětí a způsobilo značné škody.
S nakládáním začali hasiči dnes před polednem. Po naložení se konvoj nákladních aut a jednoho velitelského vozidla s deseti příslušníky Hasičského záchranného sboru (HZS) zastaví na základně v Brně a odtud bude v noci pokračovat do Chorvatska. Do Záhřebu by měl dorazit ve čtvrtek v 8:00, řekl dnes ve Zbirohu Rudolf Kramář z generálního ředitelství HZS.
„Materiální humanitární pomoc, kterou poskytla ČR z rozhodnutí ministra vnitra, obsahuje 600 kusů lehátek s matracemi, 1200 spacích pytlů, 1200 přikrývek, deset elektrických topidel, dva osvětlovací systémy a jeden kilowattový osvětlovací balon,“ vyjmenoval Kramář.
Zemětřesení udeřilo v úterý kolem 12:20 v regionu vzdáleném 46 kilometrů od Záhřebu. Podle chorvatské televize HRT chorvatští seizmologové intenzitu určili na 6,2 stupně. Chvíli předtím registrovali otřes o síle 4,1 stupně. Zemětřesení bylo znát i v Česku. Otřesy přitom Chorvatsko zaznamenalo už v pondělí.
Podle chorvatských médií si v nejvíce zasažené oblasti vyžádalo nejméně sedm obětí na životech a mnoho zraněných, kromě toho způsobilo velké materiální škody. České úřady neinformovaly, že by mezi oběťmi byli i čeští občané. Na českou ambasádu v zemi se také podle informací ministerstva zahraničí zatím nikdo neobrátil s problémy.
Ministr vnitra Jana Hamáček (ČSSD) v úterý na twitteru informoval, které věci Chorvatsko po Česku v rámci humanitární pomoci požadovalo. O možné pomoci spolu telefonicky mluvili premiéři obou zemí Andrej Babiš (ANO) a Andrej Plenković. Pomoc nabídly i další země a rovněž Evropská komise.
HZS v ČR zprostředkovává humanitární pomoc. Národní základna humanitární pomoci téměř za 70 milionů korun byla ve Zbirohu otevřena před deseti lety. Od té doby odtud vyjela řada konvojů s pomocí do různých zemí. „Za tento rok to byla například Arménie, Francie, San Marino, Ukrajina, Bělorusko, Kosovo nebo Černá Hora,“ řekl Kramář. Pomoc z Česka je určena na boj s povodněmi, požáry či jinými přírodními živly, letos to byly také dodávky ochranných prostředků pro boj s koronavirem, v minulosti odjely ze Zbirohu také konvoje na jih Evropy s nákladem na pomoc do center pro uprchlíky.
Chorvatsko odstraňuje následky ničivého zemětřesení
V Chorvatsku pokračují záchranné práce po úterním ničivém zemětřesení, které si vyžádalo sedm obětí a způsobilo značné škody. Záchranáři v troskách dál pátrají po dalších možných zavalených lidech. V nejpostiženější oblasti měst Sisak, Petrinja a Glina vyvolávají strach následné záchvěvy. I když jsou slabší, mohou způsobit další škody na budovách s již narušenou statikou. Experti upozorňují, že některé otřesy mohou být opět silné. Český prezident Miloš Zeman vyjádřil chorvatskému protějšku Zoranu Milanovičovi a postiženým rodinám účast.
Po poměrně klidné noci následovaly dnes v Petrinji po šesté hodině ráno tři otřesy o síle 3,9 až 4,8 stupně, sdělila chorvatskému rozhlasu šéfka seizmologické služby Ines Ivančičová. Záchvěvů s intenzitou nad tři stupně podle ní už bylo na 30; země se bude třást delší dobu a i menší otřesy mohou v Petrinji a Sisaku ohrozit budovy poškozené už v úterý.
Právě kvůli obavě z dalšího zemětřesení mnoho obyvatel postižené oblasti, která se nachází kolem 50 kilometrů jihovýchodně od Záhřebu, strávilo noc mimo domovy. Starostka Sisaku Kristina Iličová Baničeková chorvatské televizi HRT řekla, že hodně lidí spalo v autech nebo ve stanech a další úřady umístily do bezpečných sálů.
Nemalé škody zemětřesení způsobilo i v hlavním městě Záhřebu. Média informovala o poškození budovy ministerstva obrany, ale i dalších objektů. Patří mezi ně například barokní kostel svaté Kateřiny. V kostele svatého Marka ve staré části metropole se zřítila část klenby a škody utrpěl i jižní portál, napsal Večernji list.
Podle médií pět ze sedmi obětí zemětřesení zemřelo v obci Majske Poljane u města Gliny. Patří mezi ně dvacetiletý mladík, na kterého spadla střecha rodinného domu. V sousedním objektu zahynuli pod troskami otec se synem. V rozvalinách svého domu našel smrt i starší muž, jehož ženu se záchranářům podařilo dostat ven živou. První oznámenou obětí byla dvanáctiletá dívka, kterou na ulici v Petrinji zabily padající trosky.
Média uvádějí, že po zemětřesení bylo hospitalizováno se zraněními několik desítek lidí. V Sisaku podle starostky Baničekové evidují pět vážně zraněných osob, které mají většinou fraktury lebky.
Chorvatská vláda vyhlásila na 2. ledna v souvislosti se zemětřesením den smutku.
Lidé z celého Chorvatska chtějí postižené oblasti posílat pomoc. Baničeková ale nabádá k trpělivosti, než se zjistí, co přesně bude nejvíce potřeba. „Oblečení máme dostatek, prioritou je voda a konzervované potraviny. Od civilní ochrany budeme také žádat vyhřívané stany,“ řekla.
Účast dala Chorvatsku najevo řada evropských státníků, kteří nabídli i pomoc. Je mezi nimi Miloš Zeman, který podle sdělení Pražského hradu zaslal svému protějšku Milanovičovi kondolenci. „Dovolte mi, abych Vám i zasaženým rodinám vyjádřil jménem české veřejnosti i jménem svým nejhlubší soustrast,“ uvádí se mimo jiné v dopise českého prezidenta.
Pomoc Chorvatsku nabídl už v úterý srbský prezident Alexandar Vučić. „Je mi velmi líto (toho, co se v Chorvatsku stalo) a jsem připraven poskytnout jakýkoli druh technické a finanční pomoci,“ řekl podle srbských médií. Bělehradská televize B92 dnes informovala, že Vučić vyzval vládu, aby Chorvatsku poslala finanční pomoc ve výši jednoho milionu eur (26 milionů korun).
Autor: ČTK
