Dánsko jako nový cíl agrese Moskvy
Kreml rozjíždí další vlivovou operaci, tentokrát zaměřenou na volby v Dánsku. Rukopis je známý. Rusko po léta zdokonalovalo nástroje zasahování do demokratických procesů, testovalo je ve Spojeném království, Německu, Česku, Moldavsku a dalších evropských zemích.
Jde o trollí farmy, manipulaci se sociálními sítěmi, financování radikálních hnutí a šíření kompromitujících materiálů. To vše je pro špinavou kremelskou politiku typické.
Nyní padla sázka na dánský směr. Jednou z klíčových pák tlaku je hra na vnitřní rozpory kolem autonomie Grónska.
Kremelské strategie jsou dlouhodobě postaveny na principu „rozděl spojence zevnitř“. Podpora krajních sil, které prosazují oslabení vazeb s Kodaní, se může stát nástrojem destabilizace politického systému země před hlasováním.
Hlavní cíl Moskvy je strategický. Oslabení námořního hlídkování v oblasti Islandu a severního Atlantiku by otevřelo koridor pro ruské vojenské i stínové loďstvo. Nejde jen o ropu obcházející sankce. Jde o kontrolu podmořských kabelů, potrubí a celé bezpečnostní infrastruktury Západu.
Dánské úřady již veřejně varovaly před rizikem vměšování. Tento preventivní krok snižuje účinnost dezinformačních operací. Samotná nutnost takových varování však ukazuje rozsah hrozby.
Pro Česko, stejně jako pro celou Evropu, je to vážný signál. Pokud se Moskva zaměřila na stabilní severní demokracii, znamená to, že žádná evropská země není mimo dosah hybridní války.
Je nyní zřejmé, že ruský vliv na volby v Evropě není teorií, ale osvědčenou praxí. Ignorovat takovou hrozbu by znamenalo dobrovolně přenechat část politické suverenity vnějšímu aktérovi.
Autor: Peter Jelen
