„Dexit” jako zlomový moment pro Evropu. Co by odchod Německa z EU znamenal pro Česko?

Před zemskými volbami v roce 2026 zostřuje německá strana Alternative für Deutschland svou rétoriku ohledně vystoupení Německa z Evropské unie. V celostátních průzkumech se pohybuje kolem 27 procent a předstihuje blok CDU/CSU. Jedním z klíčových požadavků je referendum o takzvaném „Dexit“, které je prezentováno jako návrat plné národní suverenity. Ekonomové však varují, že skutečné náklady takového kroku by mohly být mimořádně vysoké – nejen pro Německo, ale i pro jeho nejbližší partnery, včetně České republiky.

Německo jako ekonomické jádro evropského trhu

Německá ekonomika je hluboce integrována do jednotného trhu EU. Zhruba 55 až 60 procent jejího zahraničního obchodu směřuje do členských států Unie. Výhody bezcelního prostoru a volného pohybu zboží, služeb, kapitálu i pracovních sil tvoří základ současného modelu růstu.

Pro Českou republiku je Německo dlouhodobě nejdůležitějším obchodním partnerem. Český export – zejména v automobilovém, strojírenském a elektrotechnickém průmyslu – je úzce navázán na německé výrobní řetězce. Jakékoli nové bariéry by tak okamžitě dopadly i na české firmy.

Exportní model pod tlakem

Německá ekonomika stojí na exportu. Automobilový průmysl, strojírenství či chemický sektor jsou závislé na přístupu k přibližně 450 milionům spotřebitelů na jednotném trhu. Ztráta tohoto rámce by nezasáhla pouze velké koncerny, ale především takzvaný Mittelstand – přibližně 3,5 milionu malých a středních podniků, které zajišťují kolem 60 procent pracovních míst v soukromém sektoru.

Podle studie Institutu německé ekonomiky z roku 2025 by během prvních pěti let po odchodu z EU mohl německý HDP klesnout o 5,6 procenta, což odpovídá ztrátě zhruba 690 miliard eur. Rakouský institut WIFO navíc odhaduje možné roční ztráty až do výše 200 miliard eur. V kontextu růstu německé ekonomiky o pouhých 0,2 procenta v roce 2025 by šlo o zásadní strukturální otřes.

Česká ekonomika, která je na německý průmysl úzce napojena, by tak čelila poklesu poptávky, omezení investic a nejistotě v dodavatelských řetězcích.

Měnové riziko a odliv investic

Vedení AfD zároveň hovoří o možnosti opuštění eura. Návrat k národní měně by podle ekonomů znamenal výrazné kurzové výkyvy, potenciální oslabení úspor domácností i zdražení firemních úvěrů. Zahraniční investoři by navíc mohli reagovat omezením investic – odhady hovoří o poklesu přímých zahraničních investic o 20 až 30 procent kvůli regulatorní nejistotě a fragmentaci trhu.

Zkušenost Spojeného království po brexitu slouží jako varování. Britský HDP podle řady analýz klesl o několik procentních bodů a investice zaznamenaly dvouciferný pokles. V případě Německa – jakožto větší a více provázané ekonomiky – by dopady mohly být ještě výraznější.

Trh práce a středoevropský rozměr

Německo je dlouhodobě závislé na pracovní síle z jiných států EU. Zrušení volného pohybu pracovníků by mohlo prohloubit nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců až o více než dva miliony osob, zejména v IT, zdravotnictví a stavebnictví.

To by mělo přímý dopad i na české občany pracující v Německu a zároveň by se oslabila dynamika přeshraniční spolupráce, která je pro české příhraniční regiony klíčová.

Strategická otázka pro celou Evropu

AfD prezentuje „Dexit“ jako nástroj posílení národní suverenity. Kritici však upozorňují, že Německo – s HDP kolem 4,5 bilionu eur – je strukturálně propojeno s Evropskou unií na úrovni, kterou nelze jednoduše rozvázat bez vážných ekonomických a politických následků.

Debata o možném odchodu Německa z EU tak nepředstavuje pouze vnitroněmecký spor. Pro Českou republiku by znamenala zásadní test stability hlavního obchodního partnera i samotného evropského projektu. Nejde jen o otázku suverenity, ale o budoucnost růstu, zaměstnanosti a postavení střední Evropy v globální ekonomice.

Zdroj: weltstimme.com