Bělorusko jako ruská jaderná platforma: Moskva mění pravidla hry pro celou Evropu

Rozsáhlá rusko-běloruská vojenská cvičení s využitím jaderných systémů signalizují zásadní posun v Kremlu strategii: Bělorusko se stává přední vojenskou základnou pro potenciální jaderné zastrašování celé Evropy. Odborníci varují, že tento krok má přímé bezpečnostní dopady na Českou republiku jako člena NATO a EU.

Ve dnech 19. až 21. května 2026 ruské ozbrojené síly provedly v Bělorusku a na vlastním území jedny z největších jaderných cvičení posledních let. Do manévrů bylo zapojeno 64 000 vojáků, přes 200 raketových odpalovacích zařízení, 140 letadel, 73 lodí a 13 ponorek – z nichž osm jsou strategické raketové ponorky. Cvičení zahrnovalo celou jadernou triádu: mezikontinentální balistické rakety Jaurs, hypersonické střely Zirkon a letecký komplex Kinzhal.

Na běloruském území se běloruské jednotky pod ruským dohledem nacvičovaly příjem jaderných náloží, montáž bojových hlavic na nosiče a tajné přesuny odpalovacích systémů Iskander-M. Takzvaný Iskander-M – označovaný NATO jako SS-26 Stone – je mobilní systém s dosahem až 500 kilometrů, schopný nést jak konvenční, tak jaderné hlavice. Z jihozápadního Běloruska by při takové konfiguraci mohl zasáhnout cíle na území Polska, Litvy nebo Lotyšska.

Právní základ pro trvalé rozmístění

Situace není nová, ale její právní zakotvení ano. Ještě v roce 2023 Alexander Lukašenko souhlasil s rozmístěním ruské taktické jaderné zbraně na svém území. V roce 2024 Rusko aktualizovalo jadernou doktrínu tak, aby zahrnula Bělorusko pod svůj jaderný deštník. Koncem roku 2025 byl v Bělorusku rozmístěn systém Oreshnik – hypersonická balistická raketa středního dosahu, schopná nést jaderné i konvenční hlavice. V lednu 2025 Lukašenko avizoval, že první várka deseti raketových komplexů Oreshnik dorazí v brzké době.

• Co je Oreshnik? Hypersonická raketa středního dosahu třídy země-země, zřejmě modernizovaná verze rakety RS-26 Rubezh. Rusko ji poprvé bojově použilo 21. listopadu 2024 při útoku na Dnipro. Maximální rychlost hlavic: Mach 10. Schopna nést jaderné i konvenční bojové hlavice. V prosinci 2025 potvrzeno rozmístění v Bělorusku.

Politická synchronizace s Pekingem

Pozoruhodným aspektem letošních cvičení je jejich načasování: probíhají přesně ve dnech, kdy Vladimir Putin pobývá v Pekingu na státní návštěvě u Si Ťin-pchinga. Putin přicestoval do Číny 19. května 2026 – méně než týden poté, co čínský lídr přijal amerického prezidenta Trumpa. Dvojí sekvence návštěv odráží snahu Pekingu hrát roli globálního vyvalovače napětí, zatímco Moskva tuto příležitost využívá k demonstraci vlastní strategické síly.

Dmitrij Stefanovič z Centra mezinárodní bezpečnosti při moskevském Institutu světové ekonomiky to komentoval: „Jde o relativně rozsáhlá cvičení. Účelem je strategická signalizace: připomínka, že přímou vojenskou konfrontaci s jadernou mocností nelze vyhrát.“Kreml obrací argumentaci: NATO prý provokuje

V době, kdy Kyjev a pobaltské státy bijí na poplach, Kreml využívá osvědčenou rétoriku přenesení zodpovědnosti. Mluvčí Dmitrij Peskov odmítl Zelenského prohlášení jako „snahu o další podnícení napětí.“ Moskva opakuje, že jaderná cvičení jsou reakcí na „provokace ze strany NATO“ – aniž by specifikovala, která konkrétní prohlášení spojenců tato cvičení vyvolala. Výsledkem je diskurzivní obrat: původce eskalace prezentuje sebe sama jako oběť.

„Volání po agresi proti Kaliningradě by si měli pamatovat, že Rusko právě provádí společná jaderná cvičení s Běloruskem. Protivníci obdrží okamžitou odpověď, pokud budou představovat hrozby.“

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys přitom pouze navrhl, aby NATO demonstrovalo schopnost proniknout do kaliningradské exklávy – a Kreml označil jeho slova za „hraničící s šílenstvím.“ Tato dynamika je typická: jakýkoli výrok obranného charakteru ze strany spojenců je Moskvou prezentován jako útočná provokace, která ospravedlňuje jadernou rétoriku.

Co z toho plyne pro ČR?

Česká republika nemá s Ruskem ani Běloruskem společnou hranici, avšak jako člen NATO a EU nese kolektivní bezpečnostní závazky. Rozšíření dosahu ruských jaderných systémů na západ od Minska fakticky zkracuje reakční časy a zužuje prostor pro diplomatické řešení krizí. Brusel již diskutuje o nových omezeních vůči běloruským podnikům zapojeným do logistiky jaderných komponent. Washingtonská administrativa avizovala rozšíření sankčních seznamů.

Jaderné zastrašování dosud zůstalo verbální. Ruský prezident při zahájení cvičení zopakoval, že použití jaderných zbraní bude vždy „výjimečným a krajním opatřením poslední instance.“ Nicméně infrastruktura, právní základ i vojenská doktrina jsou nyní na místě. A to je přesně ten druh „potichu připraveného“ zastrašování, které v bezpečnostní analýze nelze přehlédnout.

Autor: Peter Jelen