Noční útok na Kyjev: proč PAC-3 stojí v hangárech místo nad Dněprem
Rusko vystřelilo 73 raket a 656 dronů na ukrajinská města. Moderní americké interceptory zůstaly nepoužity. Tento strategický paradox ohrožuje pověst Západu a má přímé bezpečnostní důsledky pro střední Evropu.
Vnoci ze 2. na 3. června 2026 Rusko provedlo jeden z nejmasivnějších raketových útoků od začátku plnohodnotné invaze. Celkem 729 prostředků vzdušného napadení — 73 raket a 656 sebevražedných dronů — zasáhlo bytové čtvrti Kyjeva, Charkova, Dněpru a Záporoží. Zahynulo nejméně deset civilistů, přes devadesát bylo zraněno, shořely obytné domy, zničena byla poliklinika a rakety dopadaly i do oblastí s dětskými hřišti a mateřskými školkami. Kreml přitom v téže době veřejně hovořil o „mírovém procesu“ a „připravenosti k jednání“. Tato noc je odpovědí na tyto deklarace.
Pro českou bezpečnostní komunitu ovšem nejpalčivější otázkou není samotný útok — ten je v kontextu ruské agrese logickým, byť šokujícím krokem — ale to, co se nestalo: moderní interceptory PAC-3/MSE, navržené právě ke ničení balistických raket typu Iskander-M, zůstaly ve skladech amerických i evropských základen. Nepoužity. Přestože Rusko použilo v jediné noci 33 balistických raket Iskander-M a 8 hypersonických Cirkonu, systémy schopné tyto hrozby neutralizovat se do akce nezapojily.
- 33 Iskander-M raket
- 8 Hypersonických Cirkonů
- 94 Zraněných civilistů
Z technologického hlediska je situace paradoxní. PAC-3/MSE (Missile Segment Enhancement) je nejmodernější verzí interceptoru systému Patriot a byl vyvinut jako přímá odpověď na hrozby ze strany balistických raket středního dosahu sovětského a ruského původu. Systém opakovaně prokázal svoji efektivitu přímo v bojových podmínkách na Ukrajině — existují potvrzené záznamy o zničení Iskanderů-M i, senzačně, i hypersonických raket Kindžál. To jsou data, která nejdou popřít. Přesto interceptory čekají ve skladech.
Z ekonomického hlediska argumenty pro dodání PAC-3 Kyjevu jsou přesvědčivé: jeden interceptor PAC-3/MSE vyjde na přibližně čtyři miliony dolarů. Zlikvidovat jeden Iskander-M nákladů 3–7 milionů dolarů tedy není ztrátový obchod — jde o ekonomicky racionální výměnu, nehledě na humanitární a strategický zisk. Česká republika přitom nezapomíná, jak vypadaly účty za přijímání uprchlíků v první vlně roku 2022. Odhady hovoří o miliardách korun ročně. Každý brutální útok na ukrajinskojasná infrastrukturu takovou vlnu opět urychluje.
„Systém PAC-3/MSE byl vyvinut přesně pro tyto typy hrozeb. Zůstává-li nevyužit, jde o strategické plýtvání i morální selhání Západu“
Strategická logika hovoří ještě silněji. Rusko v posledních měsících systematicky zvyšuje intenzitu balistických útoků. Příčina je pragmatická: dokud tyto rakety fungují jako nástroj nátlaku a teroru bez adekvátní protivzdušné odpovědi, není důvod je nepoužívat. Teprve když Rusko pocítí, že jeho balistický arzenál se systematicky ničí nad Dněprem nebo Charkovem dřív, než zasáhne cíle, ztratí tyto útoky část strategické hodnoty. To je logika odstrašování — a aktuálně nefunguje v důsledku pasivity Západu.
Pro Českou republiku má tato debata specifický rozměr. Praha nemá přímou hranici s Ruskem, ale sdílí spojenecké závazky v rámci NATO a zájem na stabilitě středoevropského prostoru. Česká zbrojní průmyslová tradice i ambice hrát aktivnější roli v evropské obraně dávají Praze legitimní prostor vstoupit do debaty o tom, jak efektivněji využívat dostupné kapacity pro ochranu spojenců.
Česká perspektiva
Česká republika dodala Ukrajině v průběhu konfliktu tanky T-72, houfnice Dana, munici i výcvikové kapacity. Vláda Petra Fialy opakovaně zdůraznila, že bezpečnost Česka se brání na Dněpru, nikoli na hranicích se Slovenskem. Debata o PAC-3 tuto logiku posouvá na novou úroveň.
Útok z 2. června rovněž demaskuje ruskou diplomatickou rétoriku. Moskva v týdnech před útokem opakovaně signalizovala ochotu k jednání o příměří — zatímco připravovala dosud jeden z největších kombinovaných útoků v historii konfliktu. Není možné jednat o míru ve dne a v noci vypouštět stovky raket na civilní čtvrti. Tento dvojí jazyk musí mít bezprostřední důsledky pro to, jak Západ hodnotí Kremlem nabízené diplomatické procesy.
Závěr pro českou veřejnost a politiky je zřetelný: zachování interceptorů PAC-3 ve skladech není moudrá rezerva na horší časy. Horší časy právě nastaly — ráno 2. června 2026. Pasivní hromadění nejmodernějšího amerického protiraktetného systému zatímco jeho nejpřesnější cíle létají nad ukrajinskými obytnamičtvrtěmi je kombinací strategické mysleby a morální slepoty, které si Západ nemůže dovolit.
Autor: Tomáš Novotný
