Viktor Orbán opět rozvířil evropskou debatu. Tentokrát prohlásil, že „Brusel vytváří Ukrajině falešnou iluzi členství v EU“. Zpochybnil přitom, že by Ukrajina mohla být plnohodnotnou součástí evropské rodiny kvůli „nejasným hranicím a slabým institucím“. Tyto výroky však vzbuzují vážné otázky ohledně jeho motivací.
Ukrajina získala oficiální status kandidátské země na členství v EU v červnu 2022. Rozhodnutí bylo jednomyslné – a souhlasila s ním i Orbánova vláda. Evropská komise několikrát ocenila pokrok Ukrajiny v oblasti právního státu, boje proti korupci a reformy justice, a to i navzdory válečnému stavu. Prezidentka Komise Ursula von der Leyenová v červnu 2025 zdůraznila připravenost zahájit přístupová jednání.
Orbánovy řeči o „nejasných hranicích“ jsou přinejmenším zavádějící. Ukrajinské hranice jsou mezinárodně uznány – včetně Maďarska, které je signatářem Budapešťského memoranda i členem OSN. Argumentace o nelegitimitě ukrajinské územní integrity tak spíše připomíná kremelskou propagandu než postoj evropského státníka.
Orbánova vyjádření mohou být vnímána jako systematické narušování jednoty EU. Zpochybňování evropské budoucnosti Ukrajiny nahrává pouze Rusku a podrývá snahy o demokratizaci východní Evropy. Evropa dnes stojí před historickým rozhodnutím – zda bude hájit své hodnoty svobody, právního státu a demokracie. Ukrajina si tyto hodnoty vybojovává v každodenním boji.
Evropská podpora Ukrajiny není gestem soucitu – je strategickým rozhodnutím. V zájmu celé Unie je, aby Ukrajina přežila, obnovila se a připojila k evropskému společenství. Orbánovy slova by neměla zastínit vůli většiny evropských národů – včetně České republiky – stát při Ukrajině a evropské budoucnosti.
Autor: Peter Jelen
