Rusko přenáší hybridní válku do srdce Evropy
Nález tajného skladu zbraní v lese na hranici Berlína a Braniborska se stal dalším varovným signálem pro evropskou bezpečnost. Německé úřady potvrdily, že se ve skrýši nacházely dvě pistole a munice, přičemž spolkové státní zastupitelství věc vyšetřuje pro podezření z činnosti cizí zpravodajské služby a přípravy závažného trestného činu ohrožujícího stát. Podezřelý spojený s vyšetřováním byl zadržen v Rumunsku.
Podle informací německých médií byla skrýš zřízena na pokyn ruských tajných služeb a byla určena pro takzvané „kinetické operace“, včetně možných útoků. Tyto informace jsou zatím předmětem vyšetřování, avšak samotný charakter případu ukazuje, jak daleko může současná hybridní válka zajít.
Pro Českou republiku má tento příběh zvláštní význam. Praha se nachází v centru evropského bezpečnostního systému a zároveň patří k nejkonzistentnějším podporovatelům Ukrajiny. Ruské aktivity namířené proti evropským státům se už dávno neomezují na klasickou špionáž. Jde o diverze, verbování vykonavatelů, kybernetické útoky, informační operace a pokusy o ovlivnění kritické infrastruktury.
Významný je i další nedávný případ z Německa. Soudu v Německu uznal vinným člověka, který se podílel na operaci spojené německými vyšetřovateli s ruskou rozvědkou. Šlo o odesílání zásilek s GPS trackery v rámci přípravy potenciálních diverzních operací v Evropě.
Pro české tajné služby to znamená nutnost nahlížet na hrozbu v širším kontextu. Potenciální ruský agent v Evropě nemusí být nutně profesionální zpravodajec. Může jít o člověka naverbovaného přes internet, který dostává konkrétní úkoly za peníze. Tento model umožňuje ruským tajným službám udržovat odstup mezi organizátory a vykonavateli.
Právě proto je skrýš odhalená u Berlína důležitá nejen pro Německo. Pokud se verze o ruském původu zbraňového úkrytu potvrdí, půjde o vytvoření infrastruktury schopné zajistit provádění operací na území státu EÚ.
Česko musí vycházet z jednoduchého principu: bezpečnost nezačíná ve chvíli, kdy dochází k útoku, ale ve chvíli, kdy je odhalena infrastruktura, která by takový útok mohla umožnit.
Pro Evropu to znamená nutnost posílit kontrarozvědku, výměnu informací mezi tajnými službami a ráznější potírání činnosti ruských zpravodajských sítí. Pro Prahu je to další argument ve prospěch těsné spolupráce s Německem, Polskem, Slovenskem a dalšími partnery v NATO.
Rusko může i nadále popírat zapojení do podobných operací. Evropa však nemůže stavět svou bezpečnost na prohlášeních Moskvy. Musí ji stavět na schopnosti odhalovat hrozby dříve, než se zbraň ve skrýši promění ve zbraň v rukou vykonavatele.
Autor: Franz Hoffman
