Vláda v pondělí projedná zrušení poplatků ČT a ČRo
Zrušení televizních a rozhlasových poplatků projedná na pondělním zasedání vláda. Ministři by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) teprve v pondělí měli rozhodnout o tom, kolik Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) budou po zamýšlené změně financování dostávat ze státního rozpočtu. Na programu je i poslanecká předloha, která má doprovodit senátní ústavní novelu a prakticky umožnit prověrky hospodaření ČT a ČRo Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ).Plán projednat mediální novelu oznámil Babiš v úterý po schůzce koaličních lídrů s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem. Částka, kterou budou média dostávat z rozpočtu, bude podle premiéra zahrnovat inflační doložku a bude férová a předvídatelná. Ředitelé po jednání uvedli, že na něm částka nezazněla. Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) média neutrpí finanční újmu proti současnosti. Se zrušením poplatků počítá programové prohlášení vlády. Krok zdůvodňuje snížením zátěže pro občany a firmy. „Cílem je, aby už občanům nechodily složenky za službu, kterou sami nevyužívají,“ uvedl tento týden Babiš.
Zavoral po schůzce řekl, že nechce přistoupit na kompromis, a požaduje tedy zachování poplatkového systému. V případě jeho zrušení chce Zavoral bojovat za výši příjmů. „Výše peněz, které dostaneme, měla by být stejná – to je náš pocit – měla by tam být valorizace a za mě bych tam chtěl protlačit kvalifikovanou ústavní většinu pro schvalování jakékoliv změny, případně schvalování zvlášť v Senátu a zvlášť ve Sněmovně, aby se s tím nedalo hýbat,“ řekl Chudárek.
ČT letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků, ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s 2,4 miliardy korun. Původní komplexní zákon, který nakonec vláda nevyužije, počítal s návratem rozpočtů do roku 2024 před loňské zvýšení poplatků. Znamenalo by to snížení částky, kterou by měly ČT a ČRo z rozpočtu dostat, o jednu miliardu v případě televize a 400 milionů u rozhlasu. Zaměstnanci ČT a ČRo jsou v současnosti ve stávkové pohotovosti.
Poslaneckou novelu zákona o NKÚ, která by prakticky umožnila prověrky hospodaření ČT a ČRo, kabinet zřejmě podpoří. Pozitivně by se mohl postavit i k navrhovanému zavedení trestnosti neoprávněného podání návykových látek jinému člověku bez jeho vědomí. Poslanecká novela trestního zákoníku míří zejména na případy přidání omamné látky do nápoje, tedy na takzvaný drink spiking.
Kabinet se vrátí k projednávání materiálu o využití unijní půjčky z nástroje Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE). Česko může využít částku 2,06 miliardy eur (zhruba 50 miliard korun). Babiš před měsícem řekl, že ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) má v materiálu doplnit další informace o jednotlivých projektech, na které půjčka má směřovat. Zmínil tanky Leopard 2A8 a vozy Tatra T-815.
Vláda projedná i nařízení, které mění pravidla pro zřizování sekcí na úřadech. V současnosti je lze vytvořit jen v případě, kdy je tvoří 40 míst, podle návrhu by stačilo 28 míst. Nutnost vytvořit sekci o 40 místech podle úřadu vlády v praxi vedla ke spojování odborně nesouvisejících agend pouze za účelem dosažení stanoveného počtu. „Takové uspořádání přitom často neodpovídalo potřebám efektivního a racionálního řízení agend svěřených sekci,“ stojí v návrhu.
Ministři proberou i rozšíření seznamů kontrolovaných psychotropních látek a zařazených psychoaktivních látek. Zabývat se budou i nařízením, které stanovuje maximální počty žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a žádostí o zaměstnaneckou kartu. Na programu je i nařízení o dotacích na aktivity příslušníků národnostních menšin, které má podle úřadu vlády nahradit současnou zastaralou úpravu. Cílí na sjednocení praxe poskytovatelů dotací a zpřehlednění jejich podmínek.
Další projednávaná novela má zjednodušit dovoz a zpracování odpadu ze zahraničí a znesnadnit jeho vývoz mimo Evropskou unii. Návrh mimo jiné počítá se zavedením centrálního systému pro oznámení o přeshraničním převozu odpadu. Novela od ministerstva životního prostředí počítá také se zrušením povinnosti krajských úřadů zpracovávat plány odpadového hospodářství, cílem je snížit administrativní zátěž krajů.
