Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu 2 % HDP
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO. USA budou plnit své závazky, Evropa a Kanada ale musí dělat více, uvedl dále Rutte.
Český premiér Andrej Babiš v nedávném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) uvedl, že Česko nejspíš letos nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta HDP. Jak dodal, má však výhodu v tom, že je jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa mezi evropskými lídry.
Evropští spojenci se podle některých expertů připravují na konfrontaci s Trumpem na summitu NATO v Ankaře 7. až 8. července. Obávají se totiž, že jim Trump vyčte výši výdajů, kterými přispívají na obranu v alianci, a nedostatek podpory pro americko-izraelskou válku s Íránem.
„Jsem trumpista. Setkal jsem se s ním pětkrát a ostatní mě kritizovali, ale měli bychom mít výhodu,“ řekl Babiš v rozhovoru s FT. Český premiér zároveň dodal, že Česko se bude snažit závazek, na kterém se NATO shodla v roce 2014, splnit, ale že vláda se potýká s rozpočtovým schodkem způsobeným nadměrnými výdaji předchozí vlády Petra Fialy. Praha je podle Babiše rovněž odhodlaná splnit nový cíl NATO dávat na obranu 3,5 procenta HDP do roku 2035. Na něm se shodli lídři s Trumpem loni na summitu v Haagu.
Generální tajemník NATO dnes zdůraznil, že celkově obranné výdaje spojenců rekordně narostly. V roce 2025 země investovaly dokonce o 90 miliard euro více než v roce 2024. „Téměř všichni spojenci jsou na dvou procentech. Loni Albánie, Česko a Slovinsko nebyly, ale jasně se zavázaly k dosažení více než dvou procent letos,“ uvedl Rutte. „Vím, že Česká republika dodržuje, na čem jsme se dohodli v Haagu,“ dodal s tím, že podle něj „česká vláda velmi tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo závazky splnit“.
Fiala: Bývalá vláda věřila, že závazek 2 % HDP na obranu vůči NATO splnila
Bývalá vláda dělala vše pro to, aby Česká republika splnila závazky vůči NATO, a věřila v to, že obranné výdaje ve výši dvou procent HDP splnila. Na síti X to dnes uvedl tehdejší předseda vlády Petr Fiala (ODS) v reakci na dnešní vyjádření šéfa NATO Marka Rutteho, že Česko a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Fiala dodal, že metodika NATO pro výpočet se proměňuje, je potřeba tomu přizpůsobovat i strukturu výdajů.
„Naše vláda výdaje na obranu výrazně zvýšila a dělala vše pro to, aby Česká republika nejen splnila spojenecké závazky, ale postupně je i překročila v zájmu vlastní bezpečnosti. Vycházeli jsme z dat a informací, které jsme měli k dispozici a které opakovaně zazněly i z úst zástupců v NATO,“ napsal Fiala v příspěvku. Dodal, že byli připraveni každý další rok dávat více peněz na obranu.
Fiala v příspěvku dále uvedl, že jeho vláda pro letošní rok schvalovala výdaje ve výši 2,35 procenta HDP, aby Česká republika měla jistotu, že své závazky vůči NATO splní a překročí. Vytkl Babišovi, že výdaje na obranu snížil o 21 miliard korun, což označil to za nezodpovědné.
Babiš na konci dubna řekl, že podle hodnocení NATO Česko loni závazek nesplnilo. Fiala v reakci odkázal na zprávu generálního tajemníka NATO, podle které měli splnit závazek ve výši 2,01 procenta HDP. Ve zprávě je avšak u výdajů na obranu u roku 2025 uvedeno písmeno „e“, které je podle legendy zkratkou pro anglické estimated, tedy odhadované výdaje.
Dvouprocentní cíl obranných výdajů v poměru k HDP do roku 2025 spojenci přijali v roce 2014 na summitu ve Walesu. Spojenci loni na summitu v Haagu pak schválili nový závazek zvýšit do roku 2035 výdaje související s obranou na pět procent HDP. Z toho 3,5 procenta mají tvořit přímé obranné výdaje a 1,5 procenta širší investice související s obranyschopností státu, například do infrastruktury.
Současná vláda v rozpočtu na obranu má vydávat z kapitoly ministerstva obrany 1,73 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se dostanou pouze v případě, že by do nich bylo zahrnuto financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v dubnu řekl, že Česko bude mít letos podle hodnocení NATO obranné výdaje 1,78 procenta HDP, a nesplňuje tak závazek dvou procent HDP.
Babiš: Nesplnění dvouprocentního závazku vůči NATO je důsledkem Fialovy vlády
Nesplnění dvouprocentního závazku NATO za loňský rok je důsledkem Fialovy vlády, řekl dnes novinářům po tiskové konferenci k takzvané novele lex kratom Babiš. Současná vláda se podle něj bude snažit cíl splnit, ale nikdy neřekla, že se jí to povede.
“Rutte řekl, že Fialova vláda minulý rok nesplnila dvě procenta a nesplnila je ani jednou, takže Fialova vláda lže,” řekl Babiš. Dodal, že loni Česko vydalo 1,86 procenta HDP na obranu a je na 27. místě z dvaatřiceti členských států. “Máme za sebou necelého půl roku a budeme se snažit, ale nikdy jsme neřekli, že se nám to povede,” uvedl.
Zůna ČTK řekl, že Rutte potvrdil to, co uváděla současná vláda a opozice ji za to napadala s tím, že neříká pravdu. Babiš a Zůna na konci dubna vycházeli z hodnocení NATO, podle kterého Česko nesplnilo loni dvouprocentní závazek. Fiala tehdy v reakci na jejich tvrzení odkazoval na zprávu generálního tajemníka NATO, podle které mělo Česko v roce 2025 splnit závazek ve výši 2,01 procenta HDP. Ve zprávě je ale u výdajů na obranu v roce 2025 uvedeno písmeno „e“, které je podle legendy zkratkou pro anglické estimated, tedy odhadované výdaje. „Opakovaně se tímto ukazuje, že jsme pravdu měli,“ dodal Zůna.
Vláda podle Pavla dělá kroky, aby naplnila dvě procenta HDP výdajů na obranu
Vláda podle prezidenta Petra Pavla dělá kroky, aby možná ještě do červencového summitu NATO doplnila další zdroje, a naplnila tak dvě procenta HDP na výdaje na obranu. Zda se to podaří, se uvidí v následujících týdnech, řekl dnes prezident novinářům na Vysočině.
Pavel dnes řekl, že v minulosti upozorňoval na to, že zdaleka ne všechny výdaje, které ČR uváděla jako obranné, budou uznány. Připomněl, že NATO má na posuzování obranných výdajů svou metodiku, která podle něj jasně klasifikuje, co jsou uznatelné výdaje. „Není možné do toho zařadit všechno, co my označíme za výdaj související s obranou, a proto také i to číslo z loňska bylo poupraveno a ani na letošní rok to zatím nevychází na dvě procenta,“ uvedl.
Summit NATO se v červenci koná v Ankaře. Podle některých expertů se evropští spojenci připravují na konfrontaci s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, obávají se totiž, že jim vyčte výši výdajů, kterými přispívají na obranu v alianci. V Česku se v souvislosti se summitem vláda s prezidentem přou o to, kdo bude tvořit českou delegaci. Kabinet by o tom měl rozhodnout v pondělí. Pavel dnes zopakoval, že věří, že vláda přistoupí na kompromisní řešení, které prezident navrhuje. V opačném případě zvažuje kompetenční žalobu.
USA budou plnit své závazky, Evropa a Kanada ale musí dělat více, uvedl Rutte
Spojené státy daly jasně najevo, že budou plnit své závazky vůči Severoatlantické alianci, v oblasti konvenčních vojenských schopností by ale Evropa a Kanada měly dělat více, prohlásil Rutte. Zdůraznil nicméně, že evropští spojenci a Kanada již v posledních měsících zvýšili své schopnosti a přebírají větší odpovědnost za bezpečnost aliance. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednání ministrů obrany NATO, kam přijede i americký ministr Pete Hegseth.
Světová média v uplynulých dnech informovala, že Spojené státy přehodnocují vojenskou přítomnost v Evropě. Již delší dobu se očekává, že ji Američané omezí s ohledem na požadavek prezidenta Donalda Trumpa, aby evropští členové převzali větší roli při obraně kontinentu.
Německý nedělník Welt am Sonntag s odvoláním na zdroje z amerického ministerstva obrany uvedl, že USA plánují urychlit stažení svých jednotek z evropských základen. Konkrétní plány měl údajně Pentagon svým evropským partnerům představit v těchto týdnech. V německých vládních kruzích se podle Welt am Sonntag dosud předpokládalo, že Američané se budou stahovat postupně a koordinovaně. Tím, že Washington nyní potvrdil zavedení konkrétních škrtů, neposkytuje Evropanům příliš času na reakci, dodal nedělník.
O konkrétních opatřeních informoval i deník The New York Times. Mimo jiné napsal, že USA stáhnou z Evropy 50 ze stávajících 150 stíhaček F-16 a F-15E, z 26 na 15 sníží počet námořních průzkumných letounů a škrtnou všech osm tankovacích letounů vyčleněných pro Evropu. Dále změní přidělení ponorky schopné odpalovat rakety a letadlové lodě včetně několika dalších vojenských plavidel a stíhaček, které letadlovou loď na misích doprovázejí. Také změní přidělení jedné ze dvou skupin bombardérů určených na obranu Evropy. USA nemají v Evropě trvale rozmístěnou letadlovou loď, ta ale do evropských vod na různé mise připlouvá.
Rutte během dnešní tiskové konference odmítl, že by americké kroky představovaly problém. „Již nyní vidíme, že evropští spojenci a Kanada mají větší schopnosti a přebírají větší odpovědnost za naši bezpečnost. To zahrnuje převzetí významnějších velitelských rolí ve vojenských strukturách NATO, stejně jako větší díl odpovědnosti za schopnosti, které NATO může potřebovat k odstrašení v době míru a k obraně v době krize či konfliktu,“ prohlásil generální tajemník.
„Pravděpodobně jste zaznamenali, že Spojené státy upravují své příspěvky do silového modelu NATO. Někdy je to prezentováno jako problém nebo jako odklon od spojenců. To však neodpovídá skutečnosti,“ řekl Rutte s tím, že Spojené státy „jasně deklarovaly svůj závazek vůči NATO“. Tento závazek je ale podle generálního tajemníka spojen s očekáváním, že spojenci budou spravedlivěji sdílet odpovědnost za bezpečnost v Evropě. „Spojené státy zároveň jasně uvedly, že jejich jaderné odstrašení zůstává pevné a důvěryhodné a že je nezbytné, aby Evropa a Kanada převzaly větší díl odpovědnosti v oblasti konvenčních vojenských sil,“ dodal Rutte.
Podle šéfa NATO je již vidět, že Evropané a Kanaďané v uplynulých měsících zintenzivnili svou činnost. „Pracujeme na tom, abychom zajistili, že to, co USA dosud poskytovaly, bude zajištěno, tedy abychom zaplnili vzniklou mezeru,“ odpověděl Rutte na dotazy novinářů. „Hodně věcí už je hotovo, něco vyžaduje více práce,“ dodal s tím, že je spravedlivé, že Evropané převezmou větší podíl zátěže, pokud jde o obranu Evropy.
Rutte uvítal dohodu USA s Íránem, Evropané prý mohou pomoci s odminováním
Rutte uvítal předběžnou mírovou dohodu Spojených států a Íránu s tím, že zlepšuje bezpečnost všech členů Severoatlantické aliance. Evropané podle něj mohou v Hormuzském průlivu pomoci především se zajištěním svobodné plavby a s odminováním.
„Chtěl bych uvítal dohodu, kterou uzavřel prezident (Donald) Trump. Jejím cílem je zabránit hrozbě Íránu vyzbrojeného jadernými zbraněmi a omezit jeho schopnosti v oblasti balistických raket, což zvyšuje bezpečnost nás všech,“ řekl Rutte.
„Dohoda, kterou prezident Trump vyjednal, vytvořila příležitost zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň,“ dodal šéf NATO. Obnovení volné plavby Hormuzským průlivem bude podle něj představovat významný krok vpřed. „Vím, že řada spojenců je připravena poskytnout podporu v rámci iniciativy vedené Francií a Británií,“ doplnil s tím, že diskuse o zapojení Evropanů se tedy vedou, ale nikoli v rámci NATO.
Jedním z hlavních problémů je podle Rutteho odminování oblasti. „Jsou tam miny a Evropané mají spoustu odminovacích kapacit, které USA v tomto rozsahu postrádají,“ řekl šéf NATO.
Francie a Británie připravují neutrální námořní misi, jež by měla začít po ukončení války, kterou v únoru zahájily USA spolu s Izraelem svým útokem na Írán. Podporu této misi vyjádřilo více než 40 zemí včetně Česka. Premiér Andrej Babiš v dubnu uvedl, že Česká republika nabídne pasivní radar pro zajištění bezpečnosti klíčové námořní tepny, kterou před válkou proudilo velké množství ropy a plynu.
