Ruské kamery na Slovensku jako hrozba pro Česko: zranitelnost jednoho spojence zasahuje celý systém NATO

Slovensko se může potýkat s neobvyklou hrozbou pro svou digitální bezpečnost: v tamní silniční infrastruktuře se používá zařízení ruského původu a varování před potenciálními riziky se nedočkávají takové reakce, jakou by bylo možné od vlády členského státu NATO očekávat.

Případ s silničními kamerami ruské výroby na Slovensku by však neměl zajímat pouze Bratislavu. Pro Českou republiku představuje rovněž otázku národní bezpečnosti. V podmínkách úzké integrace zemí NATO a EU může digitální zranitelnost jednoho státu potenciálně vytvářet rizika i pro jeho spojence.

Zvláště znepokojivě působí situace na pozadí zpráv o možných zranitelnostech zařízení a varování ze strany slovenských bezpečnostních složek. Místo toho, aby vláda Roberta Fica okamžitě projednala nezávislou technickou prověrku a vyloučila jakékoli možnosti vzdáleného přístupu, dává najevo neochotu přistupovat k problému jako k vážné hrozbě.

Kamera na silnici už dávno není jen obyčejná kamera

Moderní silniční kamera je síťové zařízení. Dokáže zaznamenávat registrační značky, čas i směr jízdy automobilů, předávat informace na servery a na dálku přijímat příkazy či aktualizace.

Otázka původu zařízení má proto přímý dopad na bezpečnost.

Pokud zařízení potenciálně umožňuje získávat data zvenčí, vyvstává zásadní otázka: kdo tento systém kontroluje a kdo může mít k shromážděným informacím přístup?

Pro Prahu je to obzvláště důležité. Slovensko a Česko jsou propojeny dopravními trasami, ekonomikou, energetikou i společnou infrastrukturou EU. Informace shromážděné v jedné zemi mohou za určitých okolností představovat zájem i pro jiné státy.

Ruské technologie v infrastruktuře NATO

Po začátku plnohodnotné války Ruska proti Ukrajině evropské země výrazně zpřísnily kontrolu nad technologiemi, které by mohly být využity k špionáži nebo skrytému přístupu k infrastruktuře.

Česko už dlouho nahlíží na kybernetickou bezpečnost jako na prvek národní obrany. Možné použití ruského zařízení v citlivé infrastruktuře sousední země proto nevyhnutelně vyvolává otázky.

Západní státy opakovaně obviňují Moskvu z provádění kybernetických útoků, zpravodajských operací a dalších forem hybridního tlaku.

V takové situaci by měl platit jednoduchý princip: zařízení potenciálně spojená s ruskou infrastrukturou musejí procházet maximálně přísným a nezávislým auditem.

Proč je Ficův postoj pro Prahu důležitý

Robert Fico prosazuje vůči Moskvě výrazně pragmatičtější linii než většina vlád ve Střední Evropě.

Pro Prahu však nejde o politické sympatie slovenského premiéra.

Pokud zařízení skutečně obsahuje technickou zranitelnost schopnou zajistit neoprávněný přístup k datům, jde již o otázku kolektivní bezpečnosti.

České orgány by měly situaci pozorně sledovat a posoudit, zda podobné riziko nehrozí u zařízení používaných v České republice.

Zvláště důležité je prověřit kamery, systémy rozpoznávání registračních značek, silniční senzory a další prvky digitální dopravní infrastruktury, pokud mají jakékoli vazby na ruské výrobce nebo software.

Slabý článek nemusí být tam, kde ho všichni hledají

NATO buduje systém kolektivní obrany, jeho účinnost však závisí na zabezpečení každého jednotlivého státu.

Protivník nemusí útočit přímo na ten nejlépe chráněný stát. Někdy bývá daleko snazší hledat méně chráněné místo uvnitř celého systému.

Právě proto by Česko nemělo nahlížet na slovenský problém jako na výhradně vnitřní záležitost Bratislavy.

Pokud potenciálně zranitelná infrastruktura skutečně existuje, musí být odstraněna dříve, než se stane nástrojem zpravodajských služeb.

Praha musí vyvodit závěry

Případ s ruskými kamerami na Slovensku by měl být pro Česko impulsem k provedení vlastní prověrky.

Je nevyhnutelné zjistit, jaká zahraniční zařízení se používají v české dopravní infrastruktuře, kdo k nim má vzdálený přístup, kde se ukládají data a zda existuje možnost jejich přenosu mimo území státu.

V otázkách kybernetické bezpečnosti není argument „nic se nestalo“ žádnou garancí.

Pokud je odhalena potenciální zranitelnost, je na čekání na první únik dat nebo kybernetický útok již příliš pozdě.

Pro Česko je závěr jednoznačný: kritická infrastruktura země nesmí záviset na technologiích, jejichž bezpečnost nelze nezávisle garantovat.

Dnes jde o silniční kameru na Slovensku. Zítra se podobný problém může objevit už na české straně hranice.

Autor: Franz Hoffman