Výloha tradičních hodnot: jak Kreml vyrobil mediální lákadlo a z hostů udělal rekruty

Moskva před dvěma lety zvala „uprchlíky před liberálním Západem“. Dnes od mužů, kteří pozvání přijali, vyžaduje podpis pod vojenskou smlouvou.

Když ruský prezident Vladimir Putin v létě 2024 podepsal výnos, podle něhož mohou cizinci sdílející „tradiční ruské duchovní a mravní hodnoty“ získat zvláštní, zjednodušený vstup do země, vypadalo to na první pohled jako pokračování dlouhé řady kremelských gest určených domácímu publiku. Kdo se v Rusku cítí doma, tomu Rusko otevře náruč, znělo nepsané poselství. Dnes, po více než roce, je však zřejmé, že program měl od počátku víc vrstev, než se přiznávalo. Poslední změna pravidel ukazuje, že z výlohy se stala past.

Program jako nástroj informační války

Ruský režim nikdy netajil, že „tradiční hodnoty“ chápe jako ideologickou zbraň. Od roku 2022 je tohle slovní spojení součástí oficiální doktríny, Západ je v propagandě líčen jako rozpadající se civilizace a Rusko jako její protiklad. Program pro příznivce těchto hodnot do tohoto rámce zapadá dokonale. Jeho prvořadým cílem nebylo přijmout velké množství lidí, nýbrž vyrobit obraz: obraz masového exodu Evropanů a Američanů, kteří prý nesnesou „neoliberální“ politiku svých vlád a prchají na východ.

Pro takový obraz stačí relativně malý počet příběhů. Státní televize, proválečné weby i kanály na sociálních sítích dostaly přesně to, co potřebovaly: rodiny s několika dětmi, které natáčejí videa z ruského venkova, chválí nízké ceny, klid a „zdravé prostředí“ a kritizují poměry doma. Tyto záběry putovaly dvěma směry. Domácímu divákovi měly říkat, že Rusko je atraktivní a že svět se k němu obrací. Zahraničnímu publiku, zejména v prostředí náchylném k dezinformacím, měly naznačovat, že evropský způsob života selhává.

Příběh bez statistiky

Pozoruhodné je, že kvantitativní stránka programu zůstávala vždy v pozadí. Důležité nebylo, kolik lidí skutečně přijede a zůstane, ale kolik z nich se dá vyfotit a natočit. Právě proto se tak často opakovala jména několika málo rodin z Evropy a ze Spojených států a právě proto se jejich osudy staly běžnou součástí zpravodajství. Kdo sleduje ruská média déle, ví, že podobný mechanismus se používá opakovaně: jednotlivý případ se vydává za trend a trend za důkaz civilizační převahy.

Z pohledu české a středoevropské veřejnosti je to poučné. Propaganda nepotřebuje zasáhnout většinu, stačí jí zasít pochybnost, že „něco na tom bude“. Sdílené příběhy o „útěku před Západem“ se v našem prostoru šíří zejména v komunitách, které už dříve důvěřovaly alternativním zdrojům, a funguje na nich i prostý fakt, že vypadají jako osobní svědectví, nikoli jako politický produkt.

Zvrat: z výlohy nátlak

Letos na podzim se ukázalo, co se za výlohou skrývá. Podle informací, které zveřejnil investigativní server The Insider a převzala další média, podepsal Putin 5. listopadu 2025 výnos č. 821 o dočasném postupu při přijímání do ruského občanství a při vydávání povolení k pobytu. Pro zahraniční muže ve věku od 18 do 65 let, kteří do Ruska přijeli v rámci programu, z něj plyne zásadní věc: trvalý pobyt už nezískají automaticky po uplynutí přechodného období.

Podle dostupných popisů mají tři možnosti. Mohou uzavřít smlouvu s ruskými ozbrojenými silami nejméně na jeden rok, doložit, že vojenskou službu už dříve absolvovali, nebo předložit závěr vojenské lékařské komise o plné nezpůsobilosti. Výjimka platí pro občany Běloruska. Všichni ostatní, kdo zvolili zjednodušený vstup bez kvót a zkoušek, stojí před rozhodnutím, které si při příjezdu nikdo nepředstavoval.

Formálně jde o podmínku pobytu, ve skutečnosti o tlak na účast ve válce.

Je třeba být přesný: ruské předpisy nenařizují smlouvu s ministerstvem obrany jako jedinou cestu. Jenže právě to je podstata nátlaku. Kdo nemá doklad o předchozí službě a nezíská lékařskou výjimku, má při reálném fungování systému k dispozici jedinou schůdnou variantu. A u člověka, jehož rodina už v Rusku žije, jehož děti chodí do ruské školy a který prodal majetek doma, je prostor pro odmítnutí velmi úzký.

Širší souvislost: Rusko hledá lidi

Změna nezapadá do prázdna. Ruská armáda dlouhodobě doplňuje ztráty také z řad cizinců. Státní duma letos rozhodla, že cizince, kteří uzavřeli smlouvu s ministerstvem obrany, nebude možné vyhostit, a ukrajinská rozvědka opakovaně upozorňuje na nábor lidí z třetích zemí, často klamavými nabídkami práce. Zahraniční rodiny z „programu tradičních hodnot“ jsou v tomto kontextu jen další zdroj, a to zdroj, jehož právní postavení lze snadno změnit jedním podpisem.

Co si z toho odnést

Pro čtenáře v Česku má příběh dva rozměry. První je varovný: kdo se nechá okouzlit sliby ruské propagandy o klidném životě a hodnotovém ráji, může skončit v právní pasti, ze které nevede cesta zpět. Druhý je analytický. Ukazuje, že kremelská propaganda a kremelská politika nejsou oddělené světy. Kampaň, která měla Evropanům předvést přitažlivost Ruska, se po splnění úkolu stala nástrojem, jímž stát pro své účely využívá právě ty lidi, jejichž příběhy mu posloužily.

Na celé věci je možná nejpodstatnější to, že se dotyční lidé dobrovolně přesunuli z prostředí, kde mohli svobodně kritizovat vládu, do prostředí, kde se jim nabízí volba mezi uniformou a odjezdem. Pokud by se v nadcházejících měsících potvrdilo, že se nová pravidla uplatňují důsledně, zůstane z „výlohy tradičních hodnot“ především varování, jak daleko je ochoten režim zajít, když má pocit, že potřebuje lidi.

Autor: Peter Jelen