Šéfka EK představila Arktickou strategii, zmínila vojenské aktivity Ruska
Rusko podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové obnovuje svou vojenskou přítomnost v Arktidě, uplatňuje vůči sousedům hybridní strategie a mění bezpečnostní situaci v regionu, což má dopad na Evropskou unii. Ta proto musí jednat a změnit svůj strategický přístup. Von der Leyenová to dnes řekla ve Štrasburku, kde komise představila novou Arktickou strategii, která reaguje právě na měnící se geopolitickou situaci.
Nová strategie ve srovnání s předchozím dokumentem z roku 2021 klade větší důraz právě na bezpečnost a obranu. Reaguje nejen na vojenské aktivity Ruska, ale také na sílící zájem Číny o tamní strategické suroviny. Plán přichází rovněž poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil převzetím kontroly nad Grónskem, které je samosprávným územím Dánska, a vyvolal znepokojení na Islandu zveřejněním mapy, na které byly oba ostrovy označené v barvách americké vlajky, připomněla agentura AP.
„Bezpečnost ale není jediným důvodem, proč strategii přijímáme. Týká se také ekonomiky. S tím, jak se Arktida stává dostupnější, roste i její význam pro hospodářskou bezpečnost Evropy,“ uvedla von der Leyenová. Zmínila v této souvislosti důležitost kritických surovin pro zelenou a digitální transformaci unie i fakt, že nové námořní trasy mění světový obchod. „To vše představuje příležitosti. Naším cílem je proměnit je v prosperitu pro arktické komunity a zároveň posílit hospodářskou odolnost Evropy,“ dodala.
Šéfka unijní exekutivy rovněž zdůraznila, že zásadním aspektem celé strategie je, že Arktida patří lidem, kteří v ní žijí – rodinám, komunitám, původním obyvatelům i mladým lidem, kteří si v Arktidě chtějí vybudovat vlastní budoucnost.
Strategie konkrétně stanovuje čtyři priority: posílení bezpečnosti a odolnosti, reakci na změnu klimatu v Arktidě, prosperitu a příležitosti pro obyvatele a komunity v arktickém regionu. Komise zdůraznila, že Evropská unie je součástí Arktidy, více než půl milionu obyvatel EU totiž žije v této oblasti. „Vzhledem k tomu, že Dánsko, Finsko a Švédsko jsou arktickými členskými státy EU a že existují úzké vazby s Norskem, Islandem, Británií, Kanadou a Spojenými státy, má vývoj v Arktidě přímý dopad na bezpečnost Evropy, klima i naši prosperitu,“ doplnila unijní exekutiva.
Arktida se přitom rychle mění a podle expertů se otepluje téměř čtyřikrát rychleji, než je globální průměr, což má dopad na ekosystémy a mění způsoby obživy i život komunit. „Nové námořní trasy a objevování nových zdrojů mění bezpečnostní a ekonomickou situaci v Arktidě, což vede k rostoucímu geopolitickému napětí, strategické konkurenci a vojenské aktivitě,“ poznamenala rovněž komise.
Nová Arktická strategie EU klade oproti předchozímu dokumentu z roku 2021 větší důraz na bezpečnost a obranu. Zatímco dosavadní strategie se soustředila především na ochranu klimatu a životního prostředí a udržitelný rozvoj regionu, nová opatření mají konkrétněji reagovat na rostoucí geopolitické napětí, hybridní hrozby a potřebu chránit kritickou infrastrukturu.
První stanovenou prioritou je proto posílení bezpečnosti a odolnosti Arktidy. EU bude spolupracovat se svými členskými státy, arktickými partnery a ve spolupráci s NATO na zlepšení připravenosti, ochraně kritické infrastruktury a posílení schopnosti Evropy operovat v arktických podmínkách, mimo jiné rozšířením kapacity evropských ledoborců. Zaměří se rovněž na ochranu kritických podmořských kabelů. Vzniknout by mělo nové centrum námořní bezpečnosti, které podpoří státy EU i jejich partnery ve sdílení informací a zlepšování monitorování námořních aktivit v Arktidě.
„Výzev je celá řada. Rusko rozšiřuje svou vojenskou přítomnost na dalekém severu. Moskva znovu otevřela základny z dob Sovětského svazu a testuje v regionu nové zbraně,“ uvedla na tiskové konferenci ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Průniky dronů, rušení signálu GPS a sabotáže podmořských kabelů ohrožují bezpečnost Arktidy. Rostoucí provoz ruské stínové flotily navíc představuje riziko pro námořní dopravu i životní prostředí,“ dodala. Zmínila rovněž nárůst strategických ambicí Číny s tím, že Arktida se stala jednou z hlavních oblastí globálního soupeření o moc.
EU chce podle ní rovněž posílit sledování situace a monitorování pomocí satelitů tím, že rozšíří využití evropských systémů Copernicus a Galileo pro lepší odhalování hrozeb v Arktidě. V plánu je rovněž zlepšení vojenské mobility prostřednictvím arktických přístavů, letišť a dopravních koridorů. „Na bezpečnost Arktidy dohlíží NATO a všechny tyto aktivity doplňují jeho úlohu v oblasti kolektivní obrany,“ dodala Kallasová. Do budoucna by se mohly rovněž konat pravidelné summity na nejvyšší úrovni mezi státy EU a arktickými partnery.
Eurokomisař Jozef Síkela, pod jehož portfolio Arktická strategie spadá, před novináři zmínil, že v uplynulých měsících do arktické oblasti několikrát cestoval a setkával se s místními představiteli i zástupci komunit. „Chtěl jsem naslouchat jejich obavám, porozumět jejich ambicím a zjistit, na čem jim nejvíce záleží,“ uvedl český eurokomisař. „Jejich poselství bylo jasné: musíme spolupracovat a zajistit, aby budoucnost Arktidy utvářeli lidé, kteří v ní žijí. Proto naše odpověď přesahuje oblast bezpečnosti,“ dodal.
Druhou prioritou je reakce na zrychlující se změny klimatu. Evropská unie by měla mimo jiné posílit výzkum, pozorování a monitorování klimatu, aby lépe pochopila tyto změny a podpořila účinné reakce.
Za třetí prioritu Evropská komise označila budování prosperující a ekonomicky bezpečné Arktidy. Evropská unie by chtěla s regionem spolupracovat zejména v oblasti obnovitelných zdrojů energie, kritických surovin, digitální konektivity, udržitelného námořního průmyslu, cestovního ruchu, výzkumu a inovací. „Základním principem našeho přístupu je investovat do infrastruktury a vybavení, které lze využít k více účelům, včetně civilních i vojenských. To posílí odolnost místních komunit, vytvoří nové příležitosti a zároveň zvýší bezpečnost a připravenost Evropy,“ uvedl Síkela.
Těžba nerostných surovin v Arktidě bude mít dopad na životní prostředí, uvedl pro ČTK Síkela. Podle něj je však důležité zvážit, zda je vhodnější těžit suroviny v Evropě za přísnějších ekologických podmínek, nebo je dovážet ze zahraničí, kde může těžba přírodu zatěžovat ještě více. K možnému rozporu mezi zachováním klimatických cílů a rostoucím důrazem na obranu uvedl, že v základních prioritách mezi nimi podle něj panuje shoda.
Konkrétně eurokomisař zmínil lepší dopravní propojení v oblasti evropské Arktidy mezi Finskem, Švédskem a Norskem, dále digitální propojení pomocí vytváření infrastruktury podmořských kabelů a vzniknout by rovněž mělo výzkumné centrum EU pro polární oblasti, takzvaný EU Polar Research Hub.
Poslední prioritou je vytváření příležitostí pro lidi a komunity v Arktidě. EU chce investovat do vzdělávání a příležitostí pro mladé lidi prostřednictvím výměnných vzdělávacích programů, společně s arktickými partnery bojovat proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování a rovněž chce dát mladým lidem silnější hlas prostřednictvím nové poradní platformy při zastoupení EU v grónském Nuuku.
